Ojeté auto za 20 tisíc korun? Většinou vrak zralý tak akorát do šrotu. Tu a tam se ale dá narazit na auto, které opravdu překvapí. Není to rozhodně běžné ale s trochou štěstí…
Současná doba se zrychleným zdražováním všeho, extrémním růstem cen energií, a pomalu už i rekordními cenami pohonných hmot, není zrovna období, kdy bychom měli všichni na rozhazování. A když pak někomu přestane fungovat staré auto a prostě vůz potřebuje a musí dojíždět, nezbývá než hledat mezi levnými vozy.
Koupil jsem si minulý rok Fabii za 17.900,-Kč a kromě oleje jsem do ní za poslední rok nedal ani korunu. Neskutečný dříč
František K., Jaroměř
Určitě vyvstává otázka, jestli to není jen vyhození peněz z okna za tak levné ojeté auto. Logicky to nebude pověstná garážovaná leštěnka po prvním majiteli s nízkým nájezdem v bezvadném stavu, ale s trochou opatrnosti (a velkou dávkou skromnosti) se dá i za málo peněz koupit relativně slušné auto, které ještě nějaký čas poslouží.
Pan František z Jaroměře takové auto koupil. Konkrétně Fabii 1,4 MPI z roku 2001. Měla sice najeto skoro 250 tisíc kilometrů, není to žádný závoďák, a snad každý karosářský díl byl nějak poškozen, ale pro Františka to bylo ideální auto. „Jezdím každý den do práce do Jaroměře, což je 17 kilometrů. Potom 17 zpátky a občas na nějaký ten nákup nebo k doktorovi. Měsíčně najedu maximálně 1200 kilometrů, spíše méně. Ale kromě oleje a benzínu jsem do auta nedal ještě ani korunu. Prostě to byl super kup,“ pochvaluje si František.
Nákup auta za 20 tisíc korun asi nelze v principu doporučit jako dobrou investici, na druhou stranu - v této cenové relaci zákazník neočekává nic jiného, než že ho takový vůz bude po krátkou dobu vozit na krátkých trasách. Nic víc, nic míň...
Martin Foltýn; CarTrax
Obvykle se v této cenové relaci pohybují menší auta segmentu B, jako je třeba právě první generace Škody Fabia, starší Renaulty Clio, Peugeoty 206 a 207, Volkswageny Polo, Fordy Fiesta a další podobné vozy. Společným jmenovatelem takových aut bývají základní motorizace, velmi chudá výbava (často chybí klimatizace, centrální zamykání a další komfortní prvky) a ne zrovna reprezentativní vzhled.
Vždycky se říkalo, že do 20 000 Kč si člověk nekupuje auto, ale privilegium jezdit jinak než hromadnou dopravou. Vždyť tato auta některé bazary nabízejí za vskutku úsměvné splátky do 100 Kč měsíčně, což je méně, než kolik stojí jednodenní jízdenka na pražskou MHD. Kdo potřebuje nezávislost na hromadné dopravě, ale nemá na rozhazování, vlastně ho takto levné auto vysvobodí.
Při koupi tak levného auta se zaměřte na to, aby vás s ním čekal co možná nejjednodušší život. Například délka platnosti technické kontroly bývá jednou z nejdůležitěšjích věcí. Pokud má takové auto čerstvou technickou na další dva roky, tak víte, že vám nikdo dva roky nic neřekne, a pak prostě auto prodáte za pár tisíc na náhradní díly, pokud už nebudete chtít další STK spolu s nutnými investicemi řešit.
Ačkoli se asi nikomu nebude chtít za takové auto utrácet vyšší sumy za opravy a servis, některým nezbytným investicím se zřejmě nevyhnete. Obvykle je potřeba vyřešit pneumatiky, zejména zimní, abyste vyhověli liteře zákona. Pokud na nich auto je, a mají dostatečný vzorek, měli byste mít na další rok nebo dva pokoj a pro vás je to tak o další starost méně. Zkontrolujte stav brzd, i té parkovací, a samozřejmě funkci základních věcí, jako je chlazení motoru a třeba světla.
Pokud má ale auto platnou technickou aspoň na rok, slušný akumulátor, startuje, motor dobře běží, převodovka jde přesně a při jízdě se vůz chová normálně, tak vlastně není důvod, proč bychom měli koupi takového vozu zakazovat a rozmlouvat.
U velmi levných aut bývá zpravidla nějaký důvod, proč jsou tak levná. Auto za dvacet tisíc korun bude mít viditelná poškození na karoserii a zřejmě i znatelné stopy koroze. Pokud se rez týká pouze povrchových dílů karoserie, asi není potřeba si s ní moc lámat hlavu, dokud do auta neteče, ale narušené nosné části mohou být vážný problém, hlavně pokud jde o bezpečnost.
Pozor také na stav podvozku. Nápravy musí na autě držet, tlumiče a pružiny ještě musí odvádět slušnou práci a nikde nesmí nic chybět. Velká vůle v řízení a kovové rány od podvozku při přejíždění nerovností nejsou dobrá vizitka a na Stk budete mít velký problém. Když už budete auto prohlížet, zkontrolujte, jak špatné je to s únikem provozních kapalin, především pak oleje, z motoru a převodovky, případně diferenciálu.
Určitě se vyhněte vozům se složitou technikou brzd, podvozku a hlavně s komplikovaným typem pohonu. Chtějte spíše menší auto s jednoduchou vlečenou nápravou vzadu, která je prakticky bezúdržbová. Dále se vyhněte vozům s automatickými převodovkami, které mohou při menší poruše auto zcela znehybnit a oprava je pak dražší než celé auto.
Určitě nechte ležet turbodiesely, ale i benzinová auta, která mají přeplňovaný motor, přímé vstřikování paliva a další složitosti. Pamatujete na Fabii první generace s motorem 1.4 MPI o výkonu 44 nebo 50 kW? To je nesmírně jednoduché auto, které i za těch dvacet tisíc ještě může fungovat poměrně obstojně bez velkých servisních nároků. Naopak nějaký malý diesel bude jen továrna na problémy a těžko vám do další technické kontroly vydrží bez nějaké drahé poruchy.
Ještě si ale pohlídejte jednu věc. I když je to levné auto, musí mít v pořádku doklady. Stále existuje riziko, že je to kradené auto nebo vůz v exekuci, kterého se chce někdo rychle zbavit. V zavedeném autobazaru vám už takové auto neprodají, ale v soukromé inzerci těch pastí číhá přeci jen docela dost.
Koupili byste si na krátké popojíždění auto za 20 tisíc korun? Napište nám do diskuze
