Podle prodejců ojetých vozů existuje mezi kupujícími jeden zajímavý fenomén. Jakmile prý přijde do autobazaru mužský zákazník ve věku kolem 25 let, většinou poptává BMW trojkové řady. V čem tkví kouzlo „bavoráku“ a proč právě „trojka“?
Novou generaci modelu 3 představilo BMW v roce 2004. Do prodeje však přišla až následující rok a to nejprve v provedení sedan, který dostal interní označení E90. Ve druhé polovině roku dorazilo na trh kombi tradičně pojmenované Touring. A jelikož dal výrobce každé karosářské verzi vlastní kód, nese označení E91. Rok 2006 znamenal příchod kupé E92 a po dalším roce výroby rozšířil nabídku variant kabriolet E93. Skutečné sportovní nadšence ale více zaujal zcela nový model M3 poháněný motorem 4.0 V8/309 kW.Facelift sedanu a kombi proběhl v roce 2008. O dva roky později prošel faceliftem kabriolet a také sportovní model M3. Na trh navíc dorazila varianta M3 GTS s motorem 4.0 V8/331 kW.
Pohonné jednotky v praxi
Vzhledem k objemu jsou všechny motorizace nečekaně úsporné. Vždyť se zážehovým třílitrem lze jezdit se spotřebou do deseti litrů a turbodiesel o stejném objemu si řekne ještě o dva a půl či dokonce tři méně! A to se bavíme o jízdě svižným tempem. Se skutečně lehkou nohou by byla spotřeba ještě nižší. Největší pozornosti se ale těší velice úsporné turbodiesely o objemu dva litry. K dispozici jsou o několika výkonech, avšak do 110 kW není moc o co stát. Spotřebou okolo pěti litrů na sto kilometrů oslovují mnoho českých řidičů. Jejich spolehlivost je však výrazně nižší, než je tomu u třílitrových vznětových agregátů. Dvoulitrům někdy selže těsnění pod hlavou, někdy turbo. Nové je přitom třeba správně nastavit a to umějí jen u BMW. Kdo si myslí, že pořídí levně z druhovýroby a ušetří, plete se. Spolu s nastavením se dostane na stejnou cenu, jako kdyby kupoval už seřízený kus u zástupce automobilky. Bez patřičného nastavení přitom turbo zabírá v nesmyslných otáčkách. Známé jsou i případy propálených pístů či vadných vstřikovačů common railu. Ty někdy zlobí také silné třílitry.
Benzinových motorizací na našem trhu moc nepotkáte. V zásadě můžeme říci, že jde o výkonné (kromě 316i/90 kW a slabší 318i s výkonem 95 kW) a spolehlivé motory s překvapivě úsporným provozem. Stejně jako pro třílitrové turbodiesely je pro ně ale lepší vyrazit za hranice. Ideálně do okolí Mnichova, sídla automobilky, kde mají bazary opravdu obrovský výběr. Jako zcela ideální pohonnou jednotku vidíme 3.0d. Tento turbodiesel nadchne jak výkonem, tak nízkou spotřebou. Kdo si však může dovolit živit zážehový třílitr (cca 10 l/100 km), vřele mu můžeme doporučit právě ten. Naopak základní šestnáctistovka o výkonu 90 kW zoufale nedostačuje. Kdo chce benzinový motor, měl by hledat od verze 320i výš.
Na silnici
Zatímco vnější design se mnohým motoristům zamlouvá, interiér už nepadne do oka všem. Důvodem je především plochá palubní deska bez orientace na řidiče. Právě ta přitom byla u starších modelů BMW vždy oceňována. Palubní desku navíc tvoří lacině působící plast s nevalnou povrchovou úpravou, který se do vozu této třídy a značky vůbec nehodí. Konkurenční Mercedes či Audi v tomto směru BMW zcela zastíní. Kromě toho lépe vybavené verze s navigací mají dvě přístrojové kapličky, což je jako pěst na oko. První za volantem ukrývá přístroje, druhá hned vedle pak displej navigace.
Prostor pro cestující vpředu je bezproblémový, ale na zadních sedadlech je o něco méně místa pro nohy (v rámci třídy), přesto zde vyložená tíseň nehrozí. Varovat je třeba před vozidly s béžovým interiérem, který se rychle špiní a jen velice obtížně čistí. U ojetých vozů proto nezřídka vypadá odpudivě. Zavazadelník sedanu nabídne objem 460 litrů, což je stejná hodnota jako v případě kombi. Kupé odveze zavazadla o objemu 440 litrů, kabriolet 210 až 350 litrů - v závislosti na poloze střechy.
Pokud jde o jízdní vlastnosti, zde „trojkový“ bavorák exceluje. Vyniká skvělými brzdami, přesným řazením i řízením, jež nabízí výbornou zpětnou vazbu. Nerovnosti ale pocítíte. Tužší naladění podvozku netlumí tak dokonale. Zejména pokud jsou kola obuta do nízkoprofilových pneumatik run-flat. Držení jízdní stopy v zatáčkách a při vyhýbacím manévru je však fantastické a to i u automobilu s pohonem pouze zadních kol. Elektronika nezasahuje do řízení zbytečně často a navíc ji lze částečně nebo zcela deaktivovat. Zkrátka BMW 3 je auto pro řidiče, kteří si umějí jízdu pořádně užít.
Časté problémy
O závadách turbodieselů už byla řeč. Zmiňme tedy ještě nejčastější potíže se zážehovými motory. Týkají se dvakrát přeplňovaného třílitru ve verzi 335i. Může jej totiž zlobit vysokotlaké čerpadlo a pokles tlaku pak vyvolá náhlou ztrátu výkonu. Objevuje se také kolísání otáček na volnoběh. U všech motorizací benzinových i vznětových si dejte pozor také na stav drahého dvouhmotového setrvačníku (běžně vydrží něco přes 200 000 km). Pokud slyšíte jeho klepání, bude jej třeba vyměnit. Od prvních příznaků zbývá do nutné výměny obvykle jen asi 10 000 km.
Známé jsou vůle v táhlech stabilizátoru nebo spojovacích tyčí řízení. Objevuje se průnik vlhkosti do světlometů a jejich následné mlžení. Následkem bodového zatížení, třeba kleknutím na sedadlo zase odcházejí čidla airbagu v sedačce. Setkat se můžete také se zaseknutým zámkem volantu. Mnoho majitelů s tím už má zkušenost. Pozor si dejte také na řazení jedničky, která jde někdy zařadit jen obtížně. Méně časté je nefunkční otevírání dveří z interiéru. Auta s vyšším kilometrovým proběhem zase mohou mít vůle v silentblocích na zadní nápravě či zavěšení diferenciálu. Stejně tak lze narazit na vadný silentblok zavěšení motoru.
LÍBILO:
- skvělé jízdní vlastnosti
- možnost pohonu všech kol
- spolehlivost
- úsporné motory
- šesti a osmiválce s jedinečným zvukem
- sportovně založení ocení pohon zadních kol
- image značky
NELÍBILO:
- dražší značkový servis
- na danou třídu méně místa pro posádku
- v rámci třídy menší zavazadelník
- na českém trhu nedostatkové větší motorizace
- pohon zadních kol nevyhovuje méně zdatným řidičům
- dražší některé originální náhradní díly
Test ojetého BMW 3 – Sen většiny mladších řidičů není bez chyb
