Japonská značka Suzuki má na českém trhu zvláštní postavení. Zatímco naprostou většinu prodejů nových aut u nás tvoří firmy (tři ze čtyř prodaných nových aut jsou tzv. „na firmu“), u Suzuki je to obráceně a většinou ho volí soukromí kupující
Novodobý Swift má totiž mnoho předností. Patří mezi ně třeba vysoká spolehlivost, která jej na trhu ojetin dělá atraktivnějším, ale také atraktivní vzhled a ve verzi Sport i zajímavé jízdní zážitky. Původní model Swift mnoho dnešních řidičů nezná. Malý hatchback nebyl zrovna spolehlivý a vyjma vynikající verze GTI nenabídl ani slušné jízdní vlastnosti. Když se přestal vyrábět, jméno Swift téměř padlo v zapomnění. Oživil jej až v roce 2004 na pařížském autosalonu představený novodobý Swift.
Do prodeje přišel o rok později v provedení tří a pětidveřový hatchback. Motoristy si získal atraktivními tvary i vzdušným interiérem a čilými motory. Standardně byla poháněna kola přední nápravy, japonský výrobce ale přichystal i provedení s pohonem všech kol. V roce 2006 rozšířil nabídku zdařilý sportovně ladění model Swift Sport s pohonem předních kol. Pod kapotou má živou šestnáctiventilovou šestnáctistovku. Atmosférický agregát produkuje výkon 92 kW a některé jeho díly vycházejí z prvků závodních motorů. I proto představuje tento vůz velice zajímavý základ pro stavbu závodního speciálu.
Suzuki Swift dostalo stejnojmenného nástupce v roce 2010. Na první pohled vypadá stejně, bližší prohlídka ale odhalí větší rozměry karoserie, svezení pak prozradí měkčí podvozek. Po stránce jízdních vlastností ale nenabídne tolik co model představený v roce 2004. Výjimkou je verze Sport, která vám nabídne opravdu hodně řidičské zábavy
UŽIVATELSKÁ RECENZE SUZUKI SWIFT SPORT 1,6
Pohonné jednotky v praxi
Všechny motory Swiftu platí za zdařilé. Vyloženě špatný agregát nenajdete. Dražší vznětová motorizace 1.3 DDiS/51 kW (později 55 kW) se ale s ohledem na vynikající benzinové motory zdá být zbytečná. Nakonec není ani moc rozšířená. Nejprodávanějším motorem totiž byl agregát o objemu 1,3 litru a výkonu 67 či 68 kW. Ten je zkrátka naprosto perfektní, když budí dojem objemnějšího agregátu. Motor je totiž nečekaně čilý, kultivovaný a přitom pracuje s příznivou spotřebou. Navíc platí i za spolehlivý. Spíše výjimečně se setkáte s motorem 1.5 VVT/75 kW a časté není ani provedení Sport s jednotkou 1.6 16V/92 kW.
Benzinový motor 1,2 l je vzorem spolehlivosti a krom pravidelného servisu každý rok nic nepotřebuje. I při menším nájezdu do 10 000 km za rok je ale vhodné olej vyměnit. I tento malý motor má hydraulický napínák rozvodového řetězu a složité proměnné časování obou řad ventilů. Zakarbonovovaný starý olej pak v tomto jinak spolehlivém, ale choulostivějším motoru napáchá dost problémů.
U motoru 1,6 l ve verzi Sport je nutné počítat s tím, že bývá často využíván jeho dynamický potenciál. Pokud se ale bývalý majitel nevykašlal na servis, bude to stále dobrá volba. To se ale nedá říci o naftové třináctistovce, která proslula kolabováním rozvodů a závadami vstřikování. Navíc v tak malém autě s mimořádně spolehlivými a úspornými benzinovými motory nedává diesel moc smyslu.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ TEST SUZUKI VITARA
Diesel sice umí jezdit za zhruba 4 l/100 km, ale dvanáctistovka se zvládne dlouhodobě pohybovat kolem 5,5 litru, verze Sport s motorem 1,6 l nemá problém jezdit za zhruba 6,5 litru na 100 km i při častějším využívání dynamiky auta. Těch servisních rizik je u dieselu zkrátka tolik, že se zpravidla nevyplatí ani při větším nájezdu. A že by zrovna Swift oplýval takovým komfortem, že by v něm chtěl někdo dobrovolně strávit každý rok 50 000 km, to se říci nedá.
Na silnici
Celkově dobrý dojem z pohonných jednotek ještě podtrhuje přesné řazení a řízení. Stranou nezůstává ani výborně naladěný podvozek, který ukazuje své kvality především v zatáčkách a to i přes vyšší stavbu karoserie Swiftu. Ta je tak trochu marketingovým trikem. Nad hlavou je totiž tolik místa, že jej ani nelze využít. Prostornost interiéru je příkladná, a nic by se na tom nezměnilo, kdyby se střecha posunula o trochu níž. Dostatek místa najdou i cestující na zadních sedadlech. Mimochodem, ta jsou pohodlná stejně jako přední.
Velké minus si od nás ale vysloužil zavazadelník vozu. Ten totiž nabídne objem 201 litrů, což je opravdu málo. Palubní desku hodnotíme jako jednoduchou, avšak pohlednou. Rozmístění ovladačů je přehledné a po krátké době je jde obsluhovat intuitivně. Brzdy pracují bez výhrad a povedené je také přesné řazení a řízení.
Časté problémy
Zatím není moc závad a opakujících se problémů, které by majitele modelu Swift páté generace trápily. Zlepšila se i antikorozní ochrana, takže bude stačit jen jednou za pět let ošetřit spodek auta a dutiny a reznout by nemělo. Pozor tak na varovné pochýřky pod lakem, mohou svědčit o nedbale opravené bouračce. Swift zkrátka normálně nerezne, ani když má najeto hodně přes 100 000 km.
.