Když jsem před mnoha lety pracoval u jedné společnosti, která se, kromě jiného, zabývala také prodejem vozů Honda, strašně jsem toužil mít jako služební auto Hondu HR-V ve zlatožluté barvě. Tenhle sen se mi nesplnil, dostal jsem stříbrného Civica, nicméně do“háervéčka“ jsem si přeci jen sedl. Sice po mnoha letech, ale zato do aktuální verze s motorem 1,5 iVTEC.
Upřímně, vzhled současné generace mě moc nenadchl. První generace HR-V byla prostě úkaz, kterému se nyní máloco vyrovná. Byl to takový „joy car“ a na ulici se za ním každý ohlédl. To se současné generaci nestane. Design má pěkný, to ano, ale prostě zapadá do současného mainstreamu a nijak zvlášť si z auta na zadek nesednete. Navíc, úplně první generace HR-V byla třídveřová. Ta současné je pětidvéřová, nicméně díky netradičně řešené klice zadních dveří jako třídveřová vypadá. Ale pozor, zdání klame. Pod nevýrazným kabátem se skrývá velmi kvalitní technika, motor i relativně dobré celkové zpracování. Ve výsledku je to tedy nakonec docela dobré auto, nad kterým není špatné zauvažovat, hledáte-li tuhle kategorii vozu.
PŘEČTĚTE SI TEST OJETÉ HONDY HR-V
V interiéru vozu ale také žádný hip hop nečekejte. Vše je tak nějak standardně uspořádáno, jak jsou vlastně majitelé Hond zvyklí. Zpracování není špatné, ale žádná prémiovka. Občas někde něco zaskřípe nebo zavrže, ale nic co by stálo za pozvednuté obočí. Je to prostě daň za tvrdé plasty. Docela mě potěšil příjemně tlustý volant a hlavně úplně klasická přístrojová deska, která si na nic nehraje. Prostě standardní rychloměr a otáčkoměr plus kaplička palubního počítače. Jeho displej sice připomíná dávnou japonskou hru „Tamagochi“, ale ve finále je to vlastně dobře. Nijak neodvádí pozornost a zobrazí to, na co se ho zeptáte. Jen to resetování údajů tyčinkou za volantem by se asi dalo vyřešit jinak. Sedadla pohodlná, dozadu se bez problému vejdou dva dospělí a dokonce si mohou polohovat sklon opěradel. Zavazadlový prostor pro běžné cestování naprosto dostačující, dosahuje totiž hodnoty 448 litrů.
Pod kapotou byl benzínový motor 1,5 iVTEC, který nabízel výkon 130 koní a točivý moment 155 Nm. Nejede špatně, ale žádný závodník to není. Kdo chce jezdit více dynamicky, musí motor více vytáčet, což se samozřejmě projeví na jeho spotřebě. Výrobce udává u tohoto motoru papírovou spotřebu 5,3l/100km, nám se podařilo po cca 650 ujetých kilometrech dosáhnout průměr 6,8l/100km. Kdo by snad chtěl jezdit hodně úsporně, může zvolit jíszdní režim ECO. Ten vůz trochu „přidusí“ a možná nějaké to deci benzínu ušetří. Nás ale jízda v tomto režimu nebavila, tak jsme jej po pár kilometrech zase vypli. Šestistupňová manuální převodovka má poměrně přesné dráhy, kdo má raději pohodlí, může zvolit bezestupňové ústrojí CVT.
Honda HR-V není špatné auto. Jen je potřeba přijmout fakt, že to není poslední technologický výkřik a ani designově nijak nevybočuje ze současné nudy na českých, potažmo světových, silnicích. Možná v jiné barevné kombinaci bude auto trochu zábavnější, naše modrá byla prostě nuda. Jo a pak je tady ještě jedna věc, která Hodně HR-V úplně nesluší. Cena. Základní cena modelu HR-V Elegance totiž činí 569.900,-Kč, což není v porovnání s konkurencí zrovna málo. Například ŠKODA Karoq ve výbavovém stupni Ambition a motorem 1,0 TSI přijde na 544.900,-Kč.
TEST HONDA HR-V 1,5 iVTEC – NENECHTE SE ZMÁST
