Protože máme venku ještě relativně hezky, tak se v dnešním testu podíváme na jedno kabrio. A nebude to ledajaké kabrio ale Mini Cooper S. Test jsme pojali trošku netradičně - mezigeneračně (zajímalo nás totiž, jaký názor na auto budou mít lidé, jejichž věkový rozdíl je 20 let) a také názor muž/žena, který je často velmi odlišný. Takže, pojďme na to!
Jako první je tu Martin (student, 22let, najeto cca 100 tis km)
Tohle auto mě zaujalo na první pohled. Už když jsem nastartoval, bylo jasné, že si mě Mini získalo. Zvuk motoru mi vytvořil úsměv na tváři, který nepřestal ani po týdenním testování. Nejdřív bych se chtěl zaměřit na vzhled, kde mě bavilo strašně moc věcí. Zaprvé, když se podíváte na zadní světla, tak vypadají jako kus britské vlajky. Ve tmě to vypadá opravdu skvěle. Když už jsem u té tmy, tak za zmínku stojí určitě logo „Mini“, které se objeví po odemčení, resp. otevření dveří (viz. foto).
Za druhé mě baví to, že v Mini je veškeré ovládání úplně jiné než v jakémkoli jiném autě, takže každou jízdu objevujete něco nového. Startovací tlačítko tu nehledejte, tady je startovací páčka podobná té, která je v letadle. Displej informačního systému mění dynamicky barvy, podle stylu vaší jízdy, což je zajímavé hlavně v režimu Sport, protože v tu chvíli je displej úplně rudý. Mini má celkově tři jízdní režimy. ECO (nedokážu si představit, že to má v tomhle autě reálné využítí), Normal a Sport. A co se stane po přepnutí do režimu Sport? Ještě víc ztuhne podvozek, plynový pedál se stane citlivější, automatická převodovka začne později řadit a zapne se funkce automatických meziplynů. Ta poslední funkce vám vytvoří úsměv na tváři znova, fakt.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ TEST BMW 525 XDRIVE
Když se podíváme na výkon motoru, zjistíme že má výkon 141kW. A to je na takhle malé auto skutečně dost. Tento dvoulitr totiž dokáže zrychlit z nuly na sto za 7 vteřin a maximální rychlost se zastaví na 230 km/h – To už bych ale nedoporučoval jezdit se staženou střechou ;). Když si kupujete tohle auto, asi nechcete řešit spotřebu. Já ji taky neřešil. Po týdnu testování jsem zjistil že se pohybuju okolo 7l/100 km… Což mě upřímně překvapilo a přijde mi to skutečně málo na to, jakej to je závodník.
Částka za Coopera startuje na 799.500,-Kč a to je relativně hodně. Na druhou stranu kupující dostane auto, za kterým se každý ohlíží, má skvělý zvuk a na okreskách s ním je velká zábava. A jako bonus si můžete na těch okreskách sundat střechu a budete mít úplně jiný zážitek ;).
Poté jsme do auta posadili Evu (ředitelka cestovní kanceláře, 39let, najeto cca 750 tis km)
Poprvé se nám stalo, že jsme naši milou řidičku Evu museli uspat a bezvládnou ji z auta vytáhnout ven. Dobrovolně ho totiž nechtěla opustit a dokonce i u benzínové pumpy požadovala po obsluze v Čechách dosti neobvyklý servis. Totiž načerpat palivo a přinést platební terminál až k autu. A světe div se, mladík s logem mušle na zádech to skutečně udělal. Za odměnu mu pak Eva pustila výfukovou sonátu s několika rychlými výstřely do dvojité koncovky centrálně umístěného výfuku a se zapnutým režimem Sport „vypálila“ spotřebovat další nádrž benzínu. Cestou nám pak do diktafonu nahrála svoje pocity: „To je jako když držíš nějakou šelmu na uzdě. Pořád chce vyrazit dopředu, ale čeká, až jí to dovolíš. A ty si musíš dát bacha, kdy jí to dovolíš. Vyrazí totiž okamžitě a dost u toho řve. Jenže právě ten řev je návykovej. Takže jí chceš pouštět pořád dokola. A navíc, když sundáš střechu – tak to je potom úplná nirvána. S nasazeným větrným štítem jí můžeš klidně dovolit i 180km/h a účes ti to nepocuchá. I přes to, jak je to auto drahý a nepraktický, tak jsem snad v lepším neseděla. Napíšu Ježíškovi, ale tuším, co mi odepíše ;)“.
A nakonec zkušený řidič Pavel (věčný student, 49let, najeto cca 1 milion km)
Tahle kára mě šíleně bavila a střechu jsem sundal, i když venku bylo 11st. Zapneš vyhřívání sedaček, pustíš topení na max, zatáhneš okýnka a najednou má ta jízda úplně jinej rozměr. A vlastně mi ani nevadila zácpa v ulicích Prahy, kterou jsem ze Šterbohol projížděl na Václavák více než hodinu. V tomhle Cooperu si užiješ i tu zácpu. Fakt že jo. Odpustil jsem autu i několik samoúčelných blbinek v interiéru, vždyť je to přeci Mini a to musí mít styl. Ten mu mimo jiné dodal i skvělý motor. Podřazování s automatickým meziplynem a decentní střelba do výfuku – to se prostě neomrzí. Ať už to byla jízda ve městě, po dálnici nebo na okreskách v Českém ráji, ani na vteřinu mě to auto nepřestalo bavit. Velká škoda, že je tak drahý…
TEST MINI COOPER S CABRIO - NENÍ LEVNÝ, NENÍ PRAKTICKÝ, ALE JE STRAŠNĚ NÁVYKOVÝ
