Když nechcete ojeté BMW, Mercedes nebo Audia, možná vám někdo poradí "tak si kupte Lexus". Ale pozor, na rozdíl od německé konkurence se Japoncům úplně nepodařilo docílit nějaké rozumné spotřeby u dieselových motorů. Rozhodně tedy neuděláte chybu s nákupem benzínové verze. Spíše naopak. Ale chce to dobře počítat a vědět, jak budete auto používat.
Cílem takových řidičů se ale nestávají jen Audi, BMW či Mercedesy. Mezi velice zajímavé prémiové vozy totiž patří i modely japonského výrobce Lexus. K těm cenově dostupnějším se řadí Lexus IS, vyráběný od roku 2005. Na silnice vyjel nejprve v provedení sedan a spoléhá se na techniku od Toyoty, která Lexus vlastní. V roce 2007 se vydalo ke sportovněji založeným řidičům provedení IS F. Sportovně laděný vůz pohání pětilitrový osmiválec o výkonu 311 kW, spolupracující s osmistupňovou samočinnou převodovkou, jíž nechybí ani možnost manuálního řazení pádly pod volantem. Stejně jako u běžných verzí jsou i zde poháněna zadní kola, Lexus IS F ale dostal navíc samosvorný diferenciál. Rok 2008 přinesl kabriolet se střechou z pevných skládacích dílů. Faceliftem prošla modelová řada IS v roce 2010.
Pohonné jednotky v praxi
Zatímco do kabrioletu se dostaly jen zážehové motory, v sedanu najdeme i diesely. Ozdobou ale nejsou. Sice běží až překvapivě tiše, ale jejich spotřeba není zrovna nejnižší – tím se vytrácí hlavní přednost dieselu. Při jízdě po městě si motor řekne o porci paliva blížící se desetilitrové hranici a to rozhodně není málo. V kombinovaném provozu pak pracuje se spotřebou okolo 8,5 l/100 km. Navíc je tu citelný turboefekt, který znepříjemňuje rozjezdy. Z hlediska spolehlivosti si vznětové agregáty nevedou špatně, avšak i tak platí zážehové za znatelně spolehlivější. Navíc na rozdíl od vznětových čtyřválců běží velice kultivovaně. Benzinové šestiválce a špičkový osmiválec v modelu IS F se zkrátka vydařily. Z hlediska spotřeby a výkonu lze doporučit provedení 2.5 V6 o výkonu 153 kW. S autem moc pěkně cvičí a spotřebou se při jízdě s lehčí nohou může rovnat s nepříliš povedenými diesely. Pohonné jednotky spolupracují se šestistupňovými ručně řazenými a automatickými převodovkami. Jen osmiválec dostal převodovku osmistupňovou. Manuály neměly na začátku produkce ideální odstupňování (dlouhé kvalty), to ale výrobce postupem času zlepšil.
Na silnici
Kladem modelu IS je bezpochyby precizní dílenské zpracování a důraz na výběr materiálů. Když k tomu připočteme velice zdařilá sedadla, zjistíme, že po stránce ztvárnění interiéru není lexusu co vytknout. Tedy pokud neusedáme na zadní sedadla, kde se mohou lidé vyšších postav cítit trochu stísněně. Ne, nejde o žádnou katastrofu, ale o něco více místa v oblasti kolen a hlavy by bylo jen ku prospěchu. Zavazadelník sedanu přepraví náklad o objemu 398 litrů, což je dostačující hodnota, ale nic světoborného. Horší je, že opěradla zadních sedaček nelze sklopit, takže variabilita veškerá žádná. Kabriolet zvládne přepravit náklad o objemu 420 litrů, pokud má nasazenou střechu. Když ji sundáte, zůstane na zavazadla jen 165 litrů místa. Velice příjemný detail představuje bezklíčkové odemykání a startování. Stačí mít klíč v kapse a vozidlo to pozná. To samozřejmě šetří čas nutný na lovení klíče, ale i zpříjemňuje nakládku zavazadel – stačí, když uvolníte ruku tak, aby bylo možné zvednout víko kufru.
Pokud jde o jízdní vlastnosti, zde budeme na vůz pět chválu. Stopu v zatáčkách drží znamenitě a tak si s ním užijete spoustu zábavy i na klikatých okreskách. Pohon zadních kol je v tomto směru velkou výhodou. Podvozek přitom velice dobře zvládá nerovnosti a tak je o pohodlí cestujících postaráno. Ocenit musíme také výborně pracující brzdy. Jen řízení by mohlo poskytovat lepší zpětnou vazbu, i když ani zde není situace nijak kritická.
Časté problémy
Luxus IS se může pochlubit velice dobrou spolehlivostí. Přesto se zde sluší upozornit na opravdu omezenou nabídku dílů z druhovýroby, což znamená nutnost nakupovat dražší originály. Stejně tak pokud budete potřebovat vůz napojit na počítač, jen těžko uspějete jinde než ve značkovém servisu. Tento problém se ale týká japonských vozů obecně. Vyvarujte se turbodieselům s nepravidelným během, který má většinou příčinu v zanesených vstřikovačích common railu. Můžete narazit i na vůz s vadným turbodmychadlem. Turbo je zde choulostivější na zacházení, a pokud jej řidič po jízdě nenechá dochladit a motor hned zhasne, brzo se odporoučí. Stejně tak pozor na vytáčení jednotky za studena. Je třeba nejprve zahřát motorový olej na provozní teplotu, což vyžaduje asi 15 kilometrů klidné jízdy. U dieselů se také objevují problémy s filtry pevných částic nebo EGR ventilem.
Mnoho ojetých vozů má zvlněné brzdové kotouče, někdy můžete narazit na automobily s vůlemi v silentblocích uložení zadní nápravy. Ty se vyskytují u vozů s vyšším kilometrovým proběhem. V tomto případě lze narazit i na automobily s opotřebeným dvouhmotovým setrvačníkem, který rozhodně není nejlevnější. Poznáte jej podle klepání vycházejícího ze spodní části motoru při běhu na volnoběh. Nejprve se tak děje jen za studena, později i po zahřátí – to je už nejvyšší čas na výměnu! Po sešlápnutí pedálu spojky zvuk buď zcela zmizí (v začátcích problému), nebo se změní. Tak lze tuto závadu identifikovat. Pozor si dejte také na nadměrně opotřebená ložiska kol, jež prozradí typické hučení.
LÍBILO:
- špičkové dílenské zpracování
- velmi dobré jízdní vlastnosti
- jízdní komfort
- image značky
- vysoká spolehlivost
NELÍBILO:
- citelný turboefekt u dieselů
- vysoké ceny ojetin
- vyšší náklady na servis
- omezený prostor vzadu
Foto: redakce, favcar.com, Lexus
Ojetý Lexus je volba pro ty, co nechtějí BMW
