MPV od Volkswagenu, které zvládne přepravit až sedm cestujících, si v autobazarech drží poměrně vysokou cenu. Je za tím nejen pověstná kvalita, ale také dobré jízdní vlastnosti a určitá image. Jen pozor na výběr té správné motorizace.
Prostorná „em-pé-véčka“ vyhledávají řidiči potřebující skutečně rodinný automobil. Jejich výhodou je i určitá univerzálnost plynoucí z variability interiéru. To platí také pro Volkswagen Touran, který poprvé vyjel v roce 2003. Německé MPV bylo na trhu už očekáváno, ne každého řidiče ale potěšilo. Kvalita vozů z počátku výroby totiž nebyla zrovna přesvědčivá. V roce 2007 se na trhu objevila odvozená verze CrossTouran. Ta sice nenabídne pohon všech kol, jak by se mohlo podle názvu zdát, ale díky zvýšenému podvozku o 12 mm a plastovému obložení karoserie tak působí. CrossTouran vyjel už ve faceliftovaném provedení a úpravou vzhledu prošel v témže roce i běžný Touran. V nabídce německého výrobce vydržel až do roku 2010, kdy byl nahrazen druhou generací.
Za zmínku stojí bariérová zkouška Euro NCAP, jíž Touran první řady prošel dvakrát. Na poprvé totiž dostal za bezpečnost posádky při nárazu o jeden bod méně, než bylo potřeba pro maximální počet hvězd a odvezl si tak čtyři z pěti možných. Automobilka pak přidala do základní výbavy akustickou signalizaci nezapnutého bezpečnostního pásu řidiče, za což dostala při opakované zkoušce bod navíc a pětihvězdičkové vysvědčení bylo na světě. To jen ukazuje, jakou vypovídací hodnotu mají poslední dobou nárazové testy Euro NCAP (metodika hodnocení prošla od zavedení řadou úprav, ale ne vždy k lepšímu). Pro řidiče, kteří se poutají, jak mají, se přeci na bezpečnosti auta nic nezměnilo!
Pohonné jednotky v praxi
Pod kapotu vozu se dostalo několik motorů, avšak ne každý z nich představuje dobrou volbu. Mezi zážehovými agregáty je jasně nejslabším článkem jednotka 1.6 FSI/85 kW s přímým vstřikem paliva, jíž výrobce při uvedení na trh tolik vychvaloval. Slibovaná lepší odezva na sešlápnutí plynu a nižší spotřeba se ale nedostavila, právě naopak. Proto je vhodnější zvolit osmiventilovou šestnáctistovku o nevelkém výkonu 75 kW, jíž motoristé znaní například z domácí Škody Octavia. Dvoulitr FSI si s vozem poradí snadno, je však nutné počítat se spotřebou benzinu odpovídající objemu motoru a navíc se u něj někdy objevuje nadměrná spotřeba oleje. Po faceliftu se začaly montovat přeplňované čtrnáctistovky, které představují zajímavou volbu. Díky výkonu 103 a 125 kW si s vozem snadno poradí, navíc se objevil i agregát o výkonu 110 kW upravený na zemní plyn CNG.
Kdo hledá turbodiesel, a takových řidičů je mezi zájemci o Touran většina, měl by sáhnout po devatenáctistovce. Základní má výkon 66 kW, což není mnoho, ale motor 1.9 TDI/74 kW je už zcela dostačující. Tyto jednotky častěji zlobí váha vzduchu, její výměna ale není složitá. Novější 1.9 TDI/77 kW tímto neduhem netrpí, má ale o trochu vyšší spotřebu, i když je stále velice příznivá. Avšak dvoulitrové turbodiesely mají větší apetit a navíc trpí řadou vážných poruch. Mají problémy s mazání, zvýšenou spotřebou oleje, vstřikovači i turbem. Známé jsou také potíže s praskáním hlavy válců! Těmto agregátům se je lepší vyhnout.
Na silnici
Po stránce dílenského zpracování na tom vůz rozhodně není špatně. Ostatně to platí i pro další automobily značky Volkswagen, takže nic překvapivého. Jedinou výtku lze mít k tradiční slabině koncernových vozů – stírajícímu se černému lakování na častěji používaných ovladačích. Automobil potěší nabídkou místa pro posádku i pohodlnými sedadly (ve druhé a třetí řadě se dají jednotlivě sklápět a vyjímat). V případě sedmimístné verze ale při obsazení všech sedadel nezbude už žádné místo pro zavazadla. V pětimístném uspořádání je Touran schopný stěhovák, když nabídne zavazadelník o objemu 695 litrů! Na silnici si automobil vzhledem ke svým rozměrům a vyšší stavbě karoserie vede dobře. Pochvalu si zaslouží i za zdatné tlumení nerovností. Některým řidičům ale může vadit zdvojený A-sloupek, který umí značně překážet ve výhledu šikmo vpřed – tedy například při odbočování, když je třeba vidět, zda na přechod nevstupují chodci.
Časté problémy
Velkou pozornost si zaslouží vozidla vybavená převodovkou DSG. Ta většinou mezi 130 000 a 150 000 ujetými kilometry vyžaduje větší opravu a to přibližně za 30 000 až 40 000 korun, což není zrovna málo. Pozor si dejte také na motorizace s dvouhmotovým setrvačníkem. Pokud klape, hlásí se o výměnu. Kdo jej bude ignorovat, musí se připravit na vznik vůlí na ložiscích klikové hřídele, které mohou mít za následek střih šroubů ložisek a jejich cestu ven z motoru. Jinak řečeno, šrouby si prorazí cestu vanou nebo blokem pohonné jednotky a je vymalováno. Výměna dvouhmotového setrvačníku není levná, ale rozhodně se jí nevyplatí odkládat! Volkswagen Touran se také potýká s vůlemi na přední nápravě a především s opotřebenými ložisky zadních kol. Ty prozradí typické hučení. Motory 1.6 FSI častěji trápí vadné cívky zapalování, turbodiesely zase potíže s filtrem pevných částic či čidlem výfukových plynů. Výjimkou není ani stávkující imobilizér a korodující výfuk. Nezřídka nefunguje ventilátor chlazení motoru, proto při zkušební jízdě dobře sledujte teplotu agregátu.
LÍBILO:
- existuje v sedmimístné verzi
- prostornost
- variabilita interiéru
- úsporné motory 1.9 TDI
NELÍBILO:
- nepovedené motory 1.6 FSI a 2.0 TDI
- zájem zlodějů o vozy značky Volkswagen
- vyšší ceny ojetin
- nekultivovaný projev studených dieselů
OJETÝ VOLKSWAGEN TOURAN – NA MOTORU ZÁLEŽÍ
