Perfektně vyplněná servisní knížka nemusí u ojetého auta ještě nutně znamenat, že to, co je v ní napsáno, je také pravda. Servisní knížky se totiž podle odborníků na prověřování vozidel falšují poměrně běžně.
Jeden z nejčastějších dotazů zájemců o ojeté auto zní: „A má to servisku?“ Ano, pro dobrý nákup ojetého vozu je skutečně bezpodmínečně nutné znát jeho servisní historii a kupujícímu by rozhodně nemělo stačit pouhé sdělení prodávajícího, že „rozvody byly dělaný nedávno“, nebo že „všechny náplně a filtry jsou tam teď fungl nový“. O servisní historii konkrétního vozu sice servisní knížka může skutečně říci poměrně hodně, má to ale svoje „ale“.
Servisní knížka, ať již v papírové, nebo elektronické podobě, by totiž měla být pouze jakýmsi podpůrným dokladem toho, že o vůz bylo ze strany předchozího majitele skutečně řádně pečováno a že byly provedeny všechny předepsané servisní úkony. Klíčová by ale při nákupu ojetého vozu měla být především kvalitní prověrka kompletní historie daného vozidla v databázi některé ze společností, které se zabývají prověřováním historie vozů.
V papírové, ale bohužel i v elektronické servisní knížce, lze totiž změnit téměř vše. Rok výroby, počet ujetých kilometrů, servisní úkony a dokonce i VIN vozu. „Proto bych se na ni nikdy stoprocentně nespoléhal. Tím spíše, když je vyplněna stejnou propiskou, stejným typem písma a stále u jednoho servisního partnera. To jsou totiž ty nejčastější znaky toho, že knížka mohla být vyplňována dodatečně“, říká Martin Pajer ze společnosti Cebia, která se již déle než 30 let zabývá prověřováním kompletní historie vozidel. V případě takto zfalšované servisní knížky pak zájemce o ojetinu může získat o reálné péči o auto zkreslené, nebo vyloženě lživé informace.
Pro nepoctivé prodejce není totiž výroba falešné servisní knížky bohužel nic složitého. Často se pak takovým dokumentem snaží kupujícímu potvrdit například upravený stav kilometrů, upravený rok výroby, falešné VIN, nebo například provedené, resp. neprovedené, servisní úkony.
K ojetému vozu byste proto, tedy kromě prohlídky v online databázích, měli požadovat také veškerou servisní dokumentaci. Tedy především různé účty a faktury ze servisu. Porovnáním těchto údajů se záznamy v servisní knížce a v online databázích se potom dá poměrně snadno dojít k závěru, zda jsou veškeré informace o vozidle pravdivé, a zda mu byla věnována deklarovaná servisní péče. Chybu také rozhodně neuděláte, když budete kontaktovat servis uvedený v servisní knížce a zkusíte o vozidle zjistit nějaké doplňující informace. To však platí spíše pro autorizované a značkové servisy. Různé „garážové“ opravny totiž mohou s nepoctivými prodejci spolupracovat. “Takové riziko bohužel existuje. Investovat proto pár stokorun do prověření historie v online databázích se rozhodně vyplatí“, uzavírá Martin Pajer ze společnosti Cebia.
