Každý by ji chtěl, nemá na ni ale skoro nikdo. Honda e je úžasné auto plné technologických vychytávek, které mnohdy mají pouze vozy prémiové třídy. Jenže ta cena... Dát za městské vozítko s dojezdem nějakých 150 kilometrů milión korun, to chce už opravdu hodně tučné konto, nebo alespoň ekologické srdce slečny Grety. Jenže - co je drahé dnes, může být za pár let běžným standardem. A kdo dnes přichází s podobnými auty, bude za těch pár let sklízet pověstnou pšenku. Honda e má k tomu nakročeno více než dobře. A to akvárium je fakt pecka. Nejen díky němu si tohle auto zamilujete.
Foto: Jiří SoukupTohle unikátní městské auto na silnicích téměř nepotkáte, a když už ano, rozhodně ji nepřehlédnete. Design je opravdu hodně unikátní, auto vypadá zezadu téměř stejně jako zepředu, uvnitř se budete cítit jako v simulátoru dopravního letadla a při prvním setkání s autem budete hledat dveřní kliky i vnější zpětná zrcátka. Ne nadarmo získala Honda za design tohoto modelu ocenění Red Dot Design Award. Na druhou stranu – vzhled se nemusí líbit každému a podle našeho názoru osloví spíše velké individualisty kterým nevadí, že při každém zastavení na červenou bude auto středem zájmu všech okolo. Dokonce i policista u Poslanecké sněmovny neodolal a šel si auto prohlédnout. Původně jsme si mysleli, že k nám jde kvůli tomu, že tam nemůžeme parkovat (můžeme, auto má RZ začínající písmeny EL a na modré zóně tedy parkovat smí), ale nebylo tomu tak. Zaujal ho design vozu a především chybějící zrcátka.
Foto: Jiří SoukupI když chybějící – klasická zrcátka na voze sice nejsou, ale řidič má pochopitelně o dění vedle vozu i za vozem detailní přehled. Ten mu totiž zprostředkovávají kamery na bocích i v zadní části vozu. Obraz je pak přenášen na displeje v obou rozích palubní desky i na displej, který nahrazuje vnitřní zpětné zrcátko. Chce to nějaký čas, než si na tato „zrcátka“ zvyknete, ale pak se začíná jednat o téměř návykovou záležitost. Obraz bočních displejů má skvělé rozlišení, je v něm dobře vidět za deště i v noci a navíc se na displeji zobrazuje jakási stupnice k lepšímu odhadu vzdálenosti. Mnohem hůře je na tom ale vnitřní zrcátko. Displej místo klasického skleněného zrcadla sice působí velmi atraktivně, ale v praxi jsme s ním spokojeni nebyli. Displej se zrcadlí a především je velmi obtížné odhadnout vzdálenost od překážky třeba při couvání. Při parkování se obraz zobrazoval tak, že jsme mysleli, že už jsme projeli zdí, ta přitom byla ještě více než metr daleko. Naštěstí lze displej mechanicky překlopit do polohy, ve které lze použít klasické zrcátko.
Foto: Jiří SoukupKapitolou samou o sobě je palubní deska. Ta obsahuje nejen boční displeje zobrazující obraz za a vedle vozidla, ale hlavně další displeje, které se táhnou od dveří ke dveřím. V tomhle Honda předčí i hodně povedený interiér v konkurenčním (a dražším) BMW i3. Před řidičem je menší displej, který zobrazuje základní údaje. Nalevo se pak táhnou dva další displeje, každý s úhlopříčkou 12 palců. Na nich lze zobrazit například navigaci, informace o dojezdu a využívaní pohonu, rádio, multimédia. Samozřejmostí je datová konektivita, Android Auto i Apple CarPlay. Auto lze využít i jako wi-fi hotspot, k tomu je ale zapotřebí aktivovat datový tarif. Na displeji si v případě stojícího vozidla můžete na displeje nechat zobrazit také animaci v podobě akvária a dokonce lze i zvolit jaké množství jakých rybiček v něm bude plavat. Kravinka, co? Ale potěší :).
Foto: Jiří SoukupCo se týká jízdy – Honda e není žádná raketa, jak by se od elektroauta dalo očekávat, brzdou silničního provozu ale rozhodně není. Ze semaforu vypálíte vždycky první (leda by vedle vás stála Tesla nebo třeba zmíněné BMW i3), na dálnici to rozjedete na tachometrových 145km/h. brzdou ale rozhodně bude dojezd. Auto má totiž baterii s kapacitou 35,5 kWh, což v našem případě znamenalo reálný dojezd nějakých 140 kilometrů. Pro příměstské ježdění je takový dojezd na hraně. Dojíždíme do Prahy z Benátek nad Jizerou. Cesta, do Prahy, nějaké krátké jízdy po Praze, cesta zpět a displej hlásí dojezd 30 kilometrů. Šup do garáže a 5 hodin nabíjet. Manželčina hláška: „Já zapomněla koupit sýr,“ tak odezvu v podobě odpovědi: „Nevadí, dojedu do obchodu“ nenalézá. Rezerva dojezdu je příliš malá. A to je asi největší problém současné elektromobility (tedy kromě ceny aut samotných) – žalostná dobíjecí infrastruktura a doba dobíjení. Pověstnou třešničkou na dortu byl v době testu potom fakt, že kvůli uzavření prodejen v době nouzového stavu byla uzavřena většina vnitřních parkovišť obchodních center, kde auta často dobíjíme. Nic to ale nemění na tom, že Hondu e bych si v garáži představit rozhodně dovedl.
Elektrická Honda e je nádherné zjevení. V základní ceně je i akvárium
