Nejlevnější Kodiaq se dnes prodává za cenu od 1.069.900,- korun. V roce 2018, kdy jsme testovali verzi 2,0 TDI 4x4, to bylo o téměř 300 tisíc méně. A to se nám tohle auto zdálo tenkrát drahé.
Foto: Jan SmékalS Kodiaqem mám takový zvláštní problém. Od chvíle, kdy jej automobilka ŠKODA začala vyrábět (2016), až do teď, jsem nepřišel na to, jestli se mi vlastně líbí nebo ne. Minulý týden jsem na to konečně přišel. K testu jsem totiž dostal model v barvě, která se jmenuje „Cappucino beige“ a která, dle mého názoru, sluší autu nejvíce. Decentní vzhled a jakýsi skrytý nadhled a sebevědomí – to bylo to, co mě na první pohled napadlo, když jsem tohoto Kodiaqa, mimochodem první SUV od škodovky, spatřil.
Co ale psát o autě, které plní stránky motoristických časopisů a internetových serverů již několik let? A aby také ne. S modelem Kodiaq se ŠKODA krásně trefila do stále rostoucího zájmu o vozy kategorie SUV a to nejen na českém, ale vlastně celosvětovém trhu, viz. článek o chystaném modelu KODIAQ RS. Promítá se to nejen do delších dodacích lhůt, ale také do cen, které u tohoto prvního škodováckého SUV na konci srpna 2018 poskočily lehce nahoru. ŠKODA rozhodně není lidové auto, nicméně alespoň v Čechách to je takový „lovebrand“, že zvýšení cen prodeje rozhodně nijak nezpomalí. Cenovka našeho vozu začínala tehdy na částce 878.900,-Kč za variantu s manuální převodovkou (DSG je o 50 tisíc dražší), v případě objednání příplatkové výbavy pak cena atakovala hranici jednoho milionu. Jasně, není to málo, ale byla ta cena oprávněná?
Dle mého názoru ano. ŠKODA udělala, a stále dělá, ohromný kus práce v kvalitě zpracování a výběru materiálů. Interiér současných škodovek je opravdu precizně zpracovaný a vrcholnému modelu v portfoliu značky opravdu nelze nic vytknout. Že se upatlává sklo dotykového panelu? Jasně, ale to samé se děje i na našich telefonech, jejichž sklo „leštíme“ x-krát za den. A dál? Dál už asi opravdu nic. Až na jednu věc. A tou se budeme více zabývat.
Foto: Jan SmékalJe jí motor. Tedy ten, který byl v testovaném voze. Diesel s výkonem 110kW na auto bohatě stačí, ale pozor - jen někomu. Kdo chce jezdit tzv. „na pohodu“, delší trasy, max. 150km/h a neklade si nijak vysoké nároky na pružnou akceleraci, ten bude maximálně spokojen. Spotřeba nepřekročí 7l/100km, na dálnici rozhodně nebude brzdou provozu a komfort řazení automatu řidiče určitě nadchne. Kdo však jezdí s plně obsazeným vozem, chce pod plynovým pedálem cítit trochu víc síly a je ochoten připlatit částku 60.000,-Kč, ten by si měl pořídit silnější variantu s výkonem 140kW (DSG je v této motorizaci ve standardu). Rozdíl ve výkonu je opravdu znát a přitom rozdíl ve spotřebě nafty je nepatrný.
Foto: Jan SmékalZ příplatkové výbavy pak rozhodně doporučuji bezdrátové nabíjení telefonu, je to neskutečně pohodlné a v interiéru nepřekáží dráty od nabíječky. No a kdo rád vyjede mimo zpevněné cesty, tomu se vyplatí příplatek za systém OFFROAD. Ten, po stisknutí tlačítka na středovém tunelu, upraví charakteristiku podvozku DCC, trochu otupí reakce na plynový pedál a nastaví ABS, které pak při brždění blokuje přední kola způsobem, který před ně hrne podklad a usnadňuje brzdění. Samozřejmostí je asistent sjíždění kopců a takovou třešničkou na dortu potom grafika ovládacího panelu, která v módu „offroad“ ukazuje úhel natočení kol, kompas a výškoměr. Užitečnost takových informací je sice diskutabilní, nicméně je to pěkná vychytávka ;)
Suma sumárum – Kodiaq za milion je dobrá volba, jen uváženě vybírejte motorizaci, příplatkovou výbavu a taky barvu. Abyste nemuseli čekat dva roky jako já, než se vám tohle škodovácké SUV začne líbit…
Tenkrát se nám tenhle Kodiaq zdál drahý. Dnes se tříleté auto prodává dráž, než stálo jako nové
