Neznáme snad nikoho, komu by se nelíbil design italských aut. A ty nejkrásnější kousky dělala a stále dělá, tedy alespoň dle našeho soudu, Alfa Romeo. Její vozy však mají jeden velký háček – potýkají se se značnou poruchovostí, která mnoho potencionálních kupců odradila. Při nákupu ojetiny tedy vybírejte velmi pečlivě a to pouze u dealerů nebo v prověřených autobazarech. I když, máte-li "cuore sportivo", Alfě mnohé odpustíte :). Model 159 uvedla automobilka Alfa Romeo v roce 2005. Na trh přišel v provedení sedan, avšak chystané kombi nebylo žádným tajemstvím. Na českých silnicích "stopadesátdevítku" moc neuvidíte, ale v bazarech se tu a tam objeví...
Ke slovu se dostalo hned následující rok pod názvem Sportwagon. Současně se rozrostla rodina pohonných jednotek o nejslabší zážehový motor – čtyřválec o objemu 1,8 litru a výkonu 103 kW. Nejsilnější z turbodieselů, pětiválec 2.4 JTDM byl posílen ze 147 kW na 154 kW a začal se montovat i do verze Q4 s pohonem všech kol. Doposud se přitom nabízel výhradně se zážehovým agregátem 3.2 V6/191 kW. Ten přitom nebylo možné objednat do vozidla s pohonem pouze jedné nápravy. To se změnilo v roce 2008, kdy se začala vrcholná motorizace montovat i do předokolek. Důležitý zlom nastal v roce 2011, kdy početná nabídka pohonných jednotek značně prořídla (celkem se do vozu montovalo pět zážehových a šest přeplňovaných vznětových motorů). Důvodem byl nástup přísné emisní normy Euro 5. Ta nadále umožnila montáž jen nejnovějších motorů uvedených v roce 2009. Jedná se o zážehový přeplňovaný agregát 1.8 TBi/147 kW a turbodiesely 2.0 JTDM o výkonech 100 a 125 kW.
Pohonné jednotky v praxi
Základní atmosférický motor 1.8 disponující výkonem 103 kW není velkou výhrou. Zejména při větším zatížení vozidla se projeví absence výkonu. Už samotný automobil totiž váží 1430 až 2030 kilogramů, dle přesné motorizace a výbavy. To samozřejmě není vůbec málo. Nejslabší zážehový motor má výhodu ve větším točivém momentu, a tak pracuje celkem dobře. Přesto je lepší volbou silnější vznětová devatenáctistovka pracující se 110 kW. Tu také považujeme za zcela ideální agregát pro pohon modelu 159. Dvoulitrové diesely jsou v nabídce jen krátce, proto patří na trhu ojetin k vzácnostem a pětiválce o objemu 2,4 litru mají zase znatelně vyšší spotřebu. Ostatně ta není nízká u žádné z motorizací. Zejména pak u zážehových motorů, které se opravdu mezi spořílky neřadí. Naštěstí je potkáte jen zcela výjimečně, diesely mají totiž na trhu naprostou převahu. Pozici největšího žrouta zaujímá benzinový šestiválec. Otesánek by se vedle něj červenal závistí. Při jízdě s lehkou nohou pracuje za 13 litrů na 100 kilometrů, ale pokud se občas necháte unést, spotřeba hravě překročí sedmnáctilitrovou hranici. Při jízdě po městě výrobce uvádí 16,5 l/100 km, což je opravdu hodně.
Na silnici
Interiér automobilu není v rámci třídy největší, přesto se v něm tísnit nebudete, a to ani na zadních sedadlech. Palubní deska s rozsáhlým středovým panelem pokrytým hliníkem ale každému do oka nepadne. Žádnou výhrou není ani zavazadelník. V případě sedanu nabídne jen 405 litrů objemu, což je citelně podprůměrná hodnota. Jen o trochu lépe je na tom zavazadlový prostor v kombi, disponující objemem 445 litrů. Nastavení podvozku je sice tužší, přesto vůz tlumí nerovnosti dostatečně. Samotné naladění a řízení se solidní zpětnou vazbou pak potěší vyznavače sportovnější jízdy. Automobil se chová jistě v zatáčkách, potěší přesným řazením a dobrými brzdami. V některých situacích můžete vypozorovat menší sklony k nedotáčivosti, což je daň za pohon předních kol a těžkou příď. Rozhodně ale nejde o nic dramatického. Pokud nájezd do zatáčky vyloženě nepřepálíte, krátké povolení pedálu plynu to napraví.
Časté problémy
U dieselů věnujte před koupí zvýšenou pozornost turbu, zejména pokud jde o vůz s vyšším kilometrovým proběhem. Někdy zlobí váha vzduchu, ale opomenout nelze ani stav dvouhmotového setrvačníku. Sice nepatří k problémovým částem, avšak u vozidel, která mají za sebou už větší porci kilometrů, může být nadměrně opotřeben. Přitom jeho cena rozhodně není malá! Nejschůdnější je pro verze s turbodieselem 1.9 JTDM. V druhovýrobě se dá pořídit za 12 000 korun. Na ostatní diesely ale přijde na 28 000 Kč! Levný není ani pro zážehové motorizace, na které přijde na 20 000 korun. Jestliže setrvačník běžně problémy nedělá, tak ložiska kol jsou nízkou odolností známá. Podobná situace je také s poloosami, proto jejich stav dobře prověřte. Ani ty nejsou vůbec levné. Jestliže se objeví vůle na přední nápravě, opět bude oprava dražší, protože čepy nelze měnit samostatně – je nutné vyměnit celé rameno.
Některá vozidla trápí zatékání do interiéru, což je důsledek opotřebeného těsnění. Proto se důrazně doporučuje před koupí projet myčkou a pak vůz důkladně prohlédnout včetně zavazadelníku a jeho přihrádek v blatnících – právě sem často teče. Jedině tak lze tento problém odhalit. Častěji se vyskytují potíže s elektronikou, zlobit může startér, výjimkou nejsou poruchy elektrické výbavy nebo klimatizace. Zatímco karoserie má dobrou antikorozní ochranu, výfuk nezřídka koroduje.
LÍBILO
- atraktivní design karoserie
- dostatečný prostor pro posádku
- dobré jízdní vlastnosti
- většinou bohatá výbava
- ochota většiny motorů jít za plynem
- často příznivé ceny ojetin
NELÍBILO
- v rámci třídy malý zavazadelník
- vyšší spotřeba
- nevzhledná palubní deska
- vysoké ceny některých náhradních dílů
- nevalná pověst značky
- vyšší poruchovost
Foto: Alfa Romeo, favcars.com
Ojetá Alfa Romeo 159 je krásná, musíte jí ale něco odpustit
