Kdo hledá slušné ojeté MPV, měl by si skutečně pospíšit. Tato kategorie aut totiž pomalu mizí z výrobních programů většiny automobilek. Projevuje se to i v autobazarech, kde se po těchto autech většinou jenom zapráší
Že Francouzi umí praktická auta je známá věc. Také mají odvahu nebýt konzervativní. Řekl bych, že si vývojáři vzali na mušku maminky s dětmi. Ty si umím představit jako ideální uživatele pro C3 Picasso. Do auta se nejen naskládá kočárek a nějaké to zavazadlo, ale také se velmi dobře umisťují dětské sedačky a řidič nebo řidička má o dění na zadních sedadlech skvělý přehled.
Při pohledu na auto je jasné, že konstruktéři chtěli maximálně využít půdorys malého vozu, aby byl vnitřní prostor co největší. Pro tento účel jsou nejvhodnější hranaté tvary. Dát jim trochu šťávy se pokusili důsledným zaoblováním rohů. Tak má auto s hranatým skeletem pěkně zaoblené rohy. Výsledkem je nenadutý, nesnobský, optimistický a hravý design. Vysoko umístěné světlomety, velké chromované logo, velký nasávací otvor a ledky mu naštěstí přidávají trochu na respektu. V nejvyšší výbavě Feel Edition má pěkná litá kola a víc chromu, takže vypadá i docela draze. Umím si představit, že v černé barvě by mi vyklízeli levý pruh. Po předjetí by ale pohled na zadní část auta určitě provokoval k odvetě. Zezadu totiž C3 Picasso vypadá neškodně jako Teletubbie. Když vidím jiná Picassa na silnici, hodně často se v nich vezou děti. Dětem se musí hodně líbit.
A maminkám taky. Sedí vysoko a mají pěkný rozhled přes velké přední sklo a do stran trojúhelníkovým bočním sklem. Displeje s jízdními údaji jsou také vysoko, takže oči nemusí putovat pohledem až pod volant. Při prvním nasednutí je trochu zvláštní, že budíky nejsou tam, kde obvykle bývají. Že tam je hladká palubní deska. Tohle prázdné místo mě ale přestalo po pár stech metrech zajímat, a pak už mi na něj ani jednou nepadl zrak. Francouzi takové řešení používají v některých vozech již dlouho. Na uspořádání tlačítek je vidět snaha sloučit ovládání všech funkcí do jednoho centra. Jen pod volantem jsou schované tradiční ovládače určené pro ovládání hmatem. Vlevo tempomat a vpravo rádio. Řadicí páka nekouká z podlahy, ale z konzole pod středovou deskou. Mezi sedačkami je nízko u podlahy páka ruční brzdy, držáky na nápoje a zásuvky na připojení 12V, AUX a USB. I když máte příplatkovou loketní opěrku, je tohle místo vhodné k odložení velké kabelky, což dámy určitě ocení. Maminky také určitě ocení speciální vnitřní panoramatické zrcátko na sledování dění na zadních sedadlech.
Stejně jako dětské kočárky mají dneska úžasnou modularitu a můžete z nich udělat ležení, sezení, nosítko nebo autosedačku, podobně si pohráli konstruktéři s interiérem Picassa. Hlavním benefitem je možnost zaklapnout sedačku spolujezdce dopředu. Když si spolujezdec vleze dozadu, může se připoutat na zadním místě s polohovacím opěradlem a cestovat s nohama nahoře. Na dlouhých cestách je tahle pozice k nezaplacení. Zadní sedadla se také sklápějí, mechanismus zároveň sedáky trochu ponoří k podlaze, takže vznikne plocha v jedné rovině s podlahou zavazadlového prostoru. Podlaha kufru má dvě úrovně. Prostor, který sklopením všech sedaček vznikne, je tak velký, že byste tomu nevěřili, když se na auto podíváte zvenku. Dostatek prostoru a přitom rozměry vhodné do města patří k hlavním výhodám malého Picassa. Výrobce uvádí, že co se týká litrů zavazadlového objemu, nemá ve své třídě konkurenci. Také nabízí dostatek místa na uložení potřebných věcí. Kromě velké odkládací schránky před spolujezdcem má také poměrně neobvyklé odkládací schránky v podlaze a šuplíčky pod sedačkami. V palubní desce jsou navíc odkládací korýtka bez vík s protiskluzovým povrchem.
Motor 1.4 VTi s maximálním výkonem 70 kW/95 koní při 6000 otáčkách odpovídá rodinnému charakteru auta. Benzínový motor se hodí do školkového, kafíčkového, družinového a kroužkového režimu s krátkými přejezdy a častými studenými starty. Na konci testu se nám nakonec počítač usadil na spotřebě 7,1 litru na 100 km. Možná se vám to zdá hodně, ale musíte vzít v úvahu, že jsem tenhle dětský kočárek musel pořádně vyzkoušet. Má například progresivní tuhost posilovače řízení, tak jsem chtěl vědět, jak moc ztuhne při dálniční rychlosti. Dále má například stabilizační program a tak pro vyzkoušení bylo třeba projíždět zatáčky hodně pod plynem. Podvozek je naladěný přívětivě, aby dětem vzadu necvakaly zoubky, ale aby se zase auto moc nehoupalo. Točení volantem na místě jde měkce. Páčky blinkrů a stěračů jdou také měkce. I brzdy nastupují zpočátku měkce (ale nakonec se pěkně zakousnou). Řadicí páka a spojka mají také měkký chod. Všudypřítomná měkkost musí být ženám na ovládání vozu příjemná. Picasso je pro rodinné účely jednou z nejvhodnějších ojetin. Z bazarů proto mizí docela rychle.
