Škoda Fabia třetí generace zamířila na trh v září 2014. Ale jaký motor vybrat pro ojetinu? Litrový tříválec, nebo "jednadvojku" TSI? Dilema, které možná při výběru ojeté Fabie třetí generace řešíte i vy.
Asi víte, že Škoda používá pro konstrukci Fabie podivný spletenec koncernových dílů. Zatímco motory vlastně odpovídají nové generaci jednotek používaných v modulární platformě MQB, stojí Fabia na starším technickém základu PQ25. Na novou koncernovou platformu si tak musela Fabia počkat až do své čtvrté generace. Z pohledu zájemce o ojetinu ale „osvědčená“ technika přináší jedno velké plus. A to je dostatek dílů, jednoduchá konstrukce a z toho plynoucí snadný a levný servis.
Atmosférický tříválec, pokud má za sebou pravidelné výměny oleje, by měl něco vydržet. Bude ale samozřejmě hodně záležet na zacházení a dodržování servisních intervalů
Martin Foltýn; CarTrax.cz - fyzické kontroly ojetých vozidel
Pod kapotou modelu Škoda Fabia už žádný velký výběr není. Plno ojetin má atmosférický litrový tříválec 1.0 MPI, který známe třeba ze Škody Citigo, následují motory 1.2 TSI a pak samozřejmě diesely 1.4 TDI. Diesely jsou už poměrně vzácné a stále ještě drahé, motory 1.2 TSI zastupuje nejčastěji slabší verze o výkonu 66 kW. My jsme před časem testovali vůz z roku 2016, který v měl v tu dobu najeto 45 500 km a v době testu stál 259 000 korun. Je to pořád hodně? To záleží na úhlu pohledu. Škodovkám ceny na trhu ojetin obecně klesají pomalu. Navíc motor 1.2 TSI dnes už nekoupíte, nahradil ho tříválec 1.0 TSI. A i když se jedná o výkonnější a papírově úspornější jednotku, spousta potenciálních zájemců ho nemůže vystát už z principu. Takže mírně ojetá Fabia 1.2 TSI je pro ně zřejmě jasná volba.
Fabia třetí generace se mezigeneračně trochu zmenšila, aby se v nabídce udělalo místo pro model Rapid. Uvnitř tedy není třetí Fabia tak velkorysá jako předchůdce, na druhou stranu je lehčí, vypadá lépe a je obratnější. Redukce místa ale zamrzí hlavně na zadních sedačkách, automobilka mohla možná obětovat trochu kufru a udělat zadní lavici například posunovací. Zejména u kombi by to bylo praktické řešení, protože kufr kombíku je možná až zbytečně velký. Velkým plusem škodovek je přátelská ergonomie a kvalitní zpracování interiéru. Vzhledem ke své kategorii se vážně nemusí Fabia za nic stydět a uvnitř vypadá i v nižších výbavách hodnotně, aspoň co se dojmu z kvality a použitých materiálů týče. Dobrá je i pozice řidiče za volantem, který je široce nastavitelný. Sedačka se dá spustit nízko a místa je vpředu dostatek i pro rozměrné postavy. Výhled z auta je perfektní.
Od motoru 1.2 TSI o výkonu 66 kW se nedají čekat dynamické zázraky, ale na většinu jízdních situací naprosto stačí, je tichý a úsporný. Samozřejmě, že jednotka o výkonu 81 kW je zajímavější, už jen tím, že dostanete šestistupňovou převodovku. Ale slabší verze vážně stačí a představuje velice rozumný kompromis mezi spotřebou (tohle auto umí jezdit za pět až šest litrů), spolehlivostí a dynamikou. Motory 1.2 TSI přešly ve Fabii na řemenové rozvody, které by měly být podle automobilky doživotní. Přesto bychom s nájezdem kolem 150 000 km (kam ale mnoha Fabiím ještě zbývá několik let) již zvažovali jejich preventivní výměnu. Turba nezlobí, vstřikování také ne a dokonce ani na zakarbonování nové motory TSI tolik netrpí. Z hlediska dlouhodobých nákladů tak představuje motor 1.2 TSI mimořádně zdařilou volbu. Pohlídejte si jen pravidelné výměny oleje po roce nebo 15 000 km. Auta, která jezdí příliš krátké trasy se studeným motorem, pak trpí na ředění oleje benzinem. Kdo ale jezdí často dlouhé trasy, ten se s tímto problémem nesetká.
Litrový tříválec 1.0 TSI je ještě příliš nový, ale v jiných koncernových aplikacích vykázal i po prvních testech na 100 000 km mimořádně dobrou odolnost. Atmosférický tříválec, pokud má za sebou pravidelné výměny oleje, by měl také něco vydržet. Bude hodně záležet na zacházení a dodržování servisních intervalů. To samé platí pro tříválcový turbodiesel 1.4 TDI, který by měl vydržet, ale jen v případě rozumného zacházení a pravidelných výměn oleje. Těžko ale čekat, že fleetoví manažeři dovolí služebním řidičům výměnu oleje dříve než po 30 000 km. A také si neděláme iluze o tom, jak se řidiči k nafasovaným Fabiím chovají. Takže vybírejte opatrně. Navíc složitý diesel se dnes prakticky nemůže vyplatit. Riziko velkých investic je u něj z dlouhodobého hlediska přeci jen dost vysoké. Škoda sice ceny filtrů pevných částic snížila, ale musíte si rozmyslet, zda se vám to vyplatí. V reálném provozu se spotřeba dieselu a benzínu liší maximálně o litr na 100 km. My se při testu pod 4,5 litru nafty s dieselem skoro nemohli dostat, zatímco s benzínem nebyl problém jezdit stejné trasy dlouhodobě za 5,5 litru.
Celkové hodnocení
Škoda Fabia třetí generace je mladé auto a věk a nadměrné opotřebení se na ojetinách tolik neprojevuje. Přesto vozům, které za sebou mají aspoň základní servis a rozumné zacházení, předpovídáme slušnou spolehlivost a vysokou zůstatkovou hodnotu na trhu. Třeba motor 1.2 TSI má potenciál být za pár let velice žádanou „lidovou“ motorizací. Trochu horší je to s automatickými převodovkami. Klasický hydrodynamický měnič, který jste dostali ve dvojkové Fabii, je minulostí. Sedmistupňové DSG se suchými spojkami sice řadí rychle a umí snižovat spotřebu, ale jeho projev není moc komfortní a v kolonách spojky docela trpí. I když koncern VW převodovku modernizuje, pořád je nutné v intervalu 100 až 150 000 km počítat s vyšší investicí do celkové generálky téhle převodovky, především do výměny spojek a mechatroniky. Kdo ale najezdí do 15 000 km za rok, ten má ještě na dlouhé roky klid.
