Toyota platí za velice spolehlivou značku, což je na cenách bazarových vozů vidět. Přidejte si k tomu aktuální popularitu vozů SUV a máte před sebou auto, které rozhodně nebude nic levného ani na trhu ojetin a po šesti letech v provozu. My jsme otestovali Toyotu RAV4 Hybrid 2WD z roku 2016 a nájezdem 95300 kilometrů. Auto si v době testu cenil prodejce na 549.000,-Kč, což není zrovna málo. Ale „ravka“ se většinou odmění skvělou spolehlivostí a kvalitou zpracování. Svému novému majiteli tak může v klidu sloužit dalších deset let.
Z té zhruba stovky inzerátů na českém trhu jich jen asi třetina má manuální převodovku, častější je tedy automat. Hned polovina má pod kapotou hybridní pohon (hybridní RAV4 ale stále začínají s cenou nad půl milionem), dieselů je něco přes třicet, zbytek jsou klasické benzinové verze. Očekávanou vysokou spolehlivost Toyoty potvrzují i německé statistiky TÜV Report, které řadí čtyř až pětiletá auta na přední příčky. RAV4 má v této době průměrně najeto 65 000 km a jen 6,3% výskyt závad, což ji řadí na pěkné 14. místo ze 131 hodnocených modelů.
Prodávala se spousta verzí a motorizací a dokonce se na náš trh dostalo i pár aut původně určených například pro USA. Typicky jde buď o hybrid (ten se ale prodával i u nás), nebo o benzinový čtyřválec 2,5 l bez hybridní asistence, který u nás v ceníku nebyl. České kupce ale budou nejvíce zajímat diesely. Pokud má Toyota RAV4 vzadu označení 2.0 D-4D, může mít dva zcela odlišné typy motorů. Do roku 2015 to byl původní diesel Toyoty z řady AD a o výkonu 91 kW plnící normu Euro 5, od roku 2016 nesl stejné označení již normu Euro 6 plnící dvoulitr od BMW řady N47 o výkonu 105 kW. Zatímco starší jednotku Toyoty jste mohli mít volitelně s pohonem všech kol, diesel od BMW se prodával jen v předokolce.
Staré problémy dieselů řady AD už by měly být dávno minulostí, ale i tak se nedá u nafťáků očekávat, že budou s nájezdy za 200 000 km levné na provoz a údržbu. To samé platí i pro diesel od BMW, který má sice slušnou spotřebu (vejde se do sedmi litrů na 100 km a ze všech dieselů je v této Toyotě asi nejúspornější), ale občas se mu zasekne EGR ventil (může to odnést celé drahé sání) a po větším nájezdu je lepší mu preventivně vyměnit řetězové rozvody. Asi nejzajímavější motorizací bude verze 2.2 D-4D s manuální převodovkou, pohonem všech kol a výkonem 110 kW. U vozů s rozumným nájezdem (dejme tomu kolem 100 000 km) by se ještě dalo mluvit o perspektivním pohonu. S vyššími nájezdy už ale opatrně, moderní diesely umí být opravdu drahé na údržbu. Aspoň že filtr pevných částic už nestojí na tenhle motor sto tisíc, ale zhruba dvacet. Opatrně, pokud má diesel 2,2 l automat. Je to složitější a také poruchovější motor s velice drahými neopravitelnými vstřikovači.
Není žádným překvapením, že absolutně nejjistějším pohonem je hybrid. Kombinuje velice spolehlivý benzinový čtyřválec 2,5 l s velmi spolehlivým planetovým automatem a asistenčními elektromotory. Tenhle pohon v ostatních hybridních Toyotách najíždí vysoké stovky tisíc kilometrů bez poruch a spíše se dá jen očekávat, že jak bude časem klesat kapacita trakčního akumulátoru, bude se zhrošovat elektrická asistence a autu pomalu poroste spotřeba. Ale žádný strach, po zhruba deseti letech a 300 000 km je na tom baterie ještě slušně, obvykle na 70 až 80 % původní kapacity. Nová kdyžtak stojí asi 60 tisíc, ale pochybujeme, že bude nutné ji měnit. Ve světle potenciálních drahých oprav dieselů se tak velmi spolehlivý hybrid může rychle vyplatit. Bere okolo sedmi litrů benzínu na 100 km (diesely také jezdí zhruba za sedm až osm) a krom základního servisu nic navíc obvykle nepotřebuje.
Kdo by snad chtěl klasiku, i v RAV4 se prodával atmosférický benzinový dvoulitr. V zásadě je to spolehlivá jednotka, ovšem u prvních kusů po větším nájezdu občas odejde modul ovládající proměnný zdvih ventilů. Stojí přes třicet tisíc. Ovšem pokud jezdíte krátké trasy, často startujete a vypínáte motor a chcete opravdu funkční čtyřkolku (hybrid toho s pomocným elektromotorem vzadu v náročnějších podmínkách moc nesvede), bude tohle dobrá volba.
Ze servisních rad toho není moc co říct. Olej v motoru měňte každý rok, u benzinů maximálně po 15 000 km, u dieselů lze tolerovat 20 000 km, pokud jezdíte delší trasy a klidnějším tempem. Každých 30 000 km nebo dva roky se mění malá olejová náplň v předním i zadním diferenciálu (u čtyřkolek), nejpozději po 90 000 km je potřeba vyměnit olej v automatických převodovkách. Opatrně s koupí hodně ojetého CVT (dávalo se k benzinovému dvoulitru), opravy mohou být velice drahé.