Volvo bylo vždy synonymem pro bezpečný automobil a ještě před pár lety se mu přezdívalo švédský tank. Dnes už sice není karoserie z dvoumilimetrového plechu a pod kapotou najdeme motory i od Renaultu, ale i tak jde stále o velmi kvalitní a bezpečný automobil.
Sedan S40 a kombi V40 uvedla švédská automobilka Volvo na trh v roce 1995. Automobil vstoupil na trh s pověstí vozů této značky, tedy především vysoké bezpečnosti, což v roce 1997 potvrdil nezávislý bariérový test společnosti Euro NCAP. Vůz získal za ochranu posádky při nárazu čtyři hvězdičky z pěti možných – tehdy šlo o opravdu velmi dobrý výsledek. Rok 2000 se nesl ve znamení faceliftu. Změnu prodělal kromě karoserie také interiér, kde se uplatnily lepší materiály. Přesto v tomto směru švédský vůz v porovnání s konkurenty jako je BMW řady 3 zaostává. Změny se udály také pod kapotou, tu nejdůležitější představuje příchod vznětových pohonných jednotek se vstřikováním common rail (stejně jako u starších turbodieselů i v tomto případě jde o motory značky Renault). O dva roky později prodělala modelová řada S40/V40 drobné úpravy vzhledu a v roce 2003 se představil její nástupce postavený na platformě Fordu Focus. Druhá generace ale dostala slovo až v roce 2004, kdy byl definitivně ukončen prodej první řady.
Pohonné jednotky v praxi
Na samém začátku nabídky motorů najdeme zážehovou šestnáctistovku. Tento šestnáctiventilový motor dodávaný o výkonech 77 a 80 kW ale nemusí každému vyhovovat. Lepší svezení zajistí objemnější agregáty. Kromě pohonných jednotek 1.8 16V/85 a 90 kW sem patří i další osmnáctistovka, tentokrát s přímým vstřikem paliva. Jde o motor 1.8 GDI/92 kW od japonského Mitsubishi. Na český trh se však oficiálně nedovážel, ojetiny s tímto agregátem se zde ale vyskytují. Díky individuálním dovozům. U této jednotky je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože ji často trápí karbonové usazeniny, což je důsledek používání nekvalitních paliv. Klasické osmnáctistovky jsou lepší volbou a mezi zážehovými motory představují ideál.
Větší dvoulitr je sice čilý (nabízí výkon 100 nebo 103 kW), ale také je náročnější na spotřebu. To samé platí pro přeplňované pohonné jednotky 2.0 T/118 a 121 kW nebo snad 1.9 T4/147 kW a 2.0 T4/147 kW. Nemluvě o riziku problémů plynoucích z nadměrně opotřebeného turbodmychadla. Pozor si dejte také u dieselů. Ty se zde netěší zrovna dobré pověsti. Starý předkomůrkový turbodiesel 1.9 TD o výkonu 66 kW není dvakrát kultivovaný a vyžaduje citlivé zacházení, kterého se mu mnohdy v rukou českých řidičů nedostává. Výsledkem může být prasklé těsnění pod hlavou či prasklá hlava motoru. Pohonná jednotka 1.9 dTi nabízí výkon 70 kW a mezi motoristy je známá praskáním rozvodového řemene. Proto se doporučuje zkrácení předepsaného intervalu výměny. Moderní turbodiesely 1.9 dCi/75 a 85 kW se zase častěji potýkají s vadnými vstřikovači common railu.
Na silnici
Volvo se běžně řadí k prémiovým značkám. V případě modelu S40/V40 vyráběného do roku 2004 to však platí jenom navenek, protože materiály použité v prostoru pro posádku dojem prémiové kvality rozhodně nevyvolávají. Naopak kladně můžeme hodnotit velmi pohodlné sedačky. Ani nabídka prostoru pro posádku není špatná, i když vzadu by mohlo být o trochu více místa. Zavazadelník sedanu přepraví náklad o objemu 470 litrů, kombi odveze o 60 litrů méně (měřeno po roletku zavazadelníku). Za pohodlím posádky ale nestojí jen zdařilá sedadla, zásadní úlohu zde hraje měkčí naladění podvozku. Díky tomu je i jízda po městské dlažbě zcela bezproblémová. Avšak po stránce jízdních vlastností auto na špičku třídy nestačí a řadí se k průměru.
Časté problémy
Vyskytují se závady klimatizace, poruchy alternátoru nebo imobilizéru. Velmi nepříjemné mohou být potíže se zámkem volantu, ale nepotěší ani nesouměrný brzdný účinek, který může mít vliv na bezpečnost jízdy. Nezřídka se lze setkat s nefunkční parkovací brzdou. Velmi časté jsou vůle na přední nápravě, stejně tak se objevují nadměrně opotřebená ložiska kol. Ta prozradí typické hučení. Mohou se tu a tam objevit potíže s palivovým čerpadlem a u dieselů si také dejte pozor na uvolněnou hadici turba. Výjimkou není ani zatékání vody do světlometů.
LÍBILO:
- kvalitní antikorozní ochrana
- komfortní naladění podvozku
- výborná sedadla
- vysoká bezpečnost
NELÍBILO:
- levně působící plasty v interiéru
- z počátku výroby podprůměrné dílenské zpracování
- podprůměrná spolehlivost
- u mnohých ojetin pazvuky v interiéru
