Automobilka Fiat motorizovala svým modelem 500 Itálii. Malé autíčko, které nebylo delší než tři metry, s malým dvouválcovým motůrkem, oslovilo například i něze Giovani Montiniho, pozdějšího papeže Pavla VI.
Malý Fiátek se v šedesátých letech začal objevovat i v tehdejším Československu. Po trabantu to bylo druhé nejlevnější auto na trhu. Stál přibližně 45 tisíc korun a i přes jeho velkou oblibu byl později zlevněn na 39 tisíc. Bylo to opravdu srandovní autíčko, které mohlo na řidiče a pasažéry působit tak, že si ho snad nesou na zádech. Majitelé ale nedali na tohle auto dopustit a stejně jako dnes, i tehdy vzbuzovali s „pětistovkou“ velkou pozornost.
Foto: Jiří Soukup
Výkon motoru pouhých 13 koní
Auto mělo pod kapotou malý dvouválcový benzínový motůrek s výkonem pouhých 13 koní. Ten byl následně zvýšen na 18 a potom dokonce na „závratných“ 23 koní. Bylo to skvělé auto do města, ale to fungovalo spíše v Itálii. V Československu to bylo auto, se kterým se jezdilo i na výlety k maďarskému Balatonu. Auto mělo jednu zajímavost, a to řazení bez synchronizace. Kdo neuměl používat „meziplyn“, ten měl problém. Kdo to však uměl, mohl si užívat rychlosti až 110km/h, přičemž spotřeba benzínu byla skoro jako u motorky.
Oblíbené i v Československu
A jako asi se všemi auty z Tuzexu, i s Fiatem 500 má svoje zkušenosti Petr Přikryl: „Řadu pětistovek jsem prodával a byl to vždy velký zážitek. Tak třeba hever, který jsme měli na prodejně, aby si kupující mohl vozidlo prohlédnout zespodu, byl šířkou shodný s rozchodem pětistovky. Připomínalo to jízdu po kladině. Pětistovka v jakémkoliv stavu se prodala v podstatě okamžitě. Měl jsem řadu vděčných zákazníků a nových kamarádů.
Foto: Jiří Soukup
Jednou mě parta fiatářů pozvala na svůj sraz na Konopiště, kde jsem pochopil, jací to jsou pohodáři a zcela specifická sorta lidí. Při projíždění Benešovem budila taková spousta mini autíček velkou pozornost. Někteří vtipálci měli otočené trysky ostřikovačů čelního okna a kropili tak kolemjdoucí. Nikdo se nezlobil. Majitelé těchto autíček byli také častými terči různých „kanadských“ žertíků.
Jednou jsme třeba v partě šesti lidí umístili Fiátka na betonový podstavec před vinárnou v Roudnici nad Labem, nebo jsme ho přenesli do výklenku ve zdi, odkud se nešlo bez pomoci vyprostit. Tato auta vzbuzovala převážně kladné emoce ostatních účastníků silničního provozu. Při parkování neznala konkurenci. Pětistovka byla docela spolehlivé auto, a když tak se dala opravit pověstným kladivem a šroubovákem. Nový blatník jste převezli klidně v tramvaji pod kabátem.“
Foto: Jiří Soukup
Dobrá investice
Původní pětistovka je i dnes velice dobrou investicí a její cena bude pravděpodobně ještě stoupat. Vybírat můžete z nabídky stovek automobilů od roku výroby 1957 do roku 1975, přičemž prodejní ceny se pohybují od 1000 do 20 000 euro. Pozor ale na způsob provedené renovace. Nejlepší bude si v případě zájmu vzít s sebou odborníka. V ČR není problém přihlásit autíčko na veteránské registrační značky. Investice je to v každém případě vhodná a ani nezabere v garáži tolik místa. Jízda s pětistovkou je přesným opakem jízdy současným automobilem s elektronickou asistencí a ještě si posílíte třeba břišní svaly. Autíčko prostě vždy řídíte celým tělem, jako při jízdě na motokáře.
Snadné opravy
Pětistovka byla docela spolehlivé auto. Kromě koroze, která trápila všechna tehdejší auta, bylo nejčastější závadou prasklé lanko ovládající pastorek startéru. Buď vás někdo roztlačil, nebo si ti zkušenější vypůjčili třeba koště a násadou stiskli kladku pastorku přímo v motorovém prostoru. S pětistovkou se jezdilo většinou na plný plyn, a tak často praskala i struna ovládající plynový pedál. Ti statečnější dokázali u karburátoru nastavit polohu jako při sešlápnutém pedálu a ovládali auto vypínáním spínací skříňky. Viděl jsem i mladého řidiče, který tahal přes otevřené okénko za provázek, kterým prasklou strunu nouzově nahradil. K plynovému pedálu je ještě jedna perlička. Pětistovka měla i ruční ovládání a aretaci plynového pedálu. Vlastně takový primitivní tempomat. Na dlouhé rovince jste tak nemuseli používat pravou nohu.
Pamatujete Fiat 500? Máte s ním nějakou vlastní zkušenost? Napište nám do diskuze. A jestli se vám náš článek líbil, sdílejte ho, prosíme, dál. Děkujeme.
