Z titulní fotografie se to možná nezdá, ale na vlastní oči jsme viděli, jak je pro cyklistu nebezpečné zkusit stihnout odbočit doleva před přijíždějícím autem. Chyběly centimetry a cyklista byl na zemi.
Dávej pozor! Jednoduchý požadavek, který slýcháme skoro od narození. A málokde najde uplatnění víc než za volantem, za řídítky, na přechodech, v ulicích. Jak tříbit dovednosti za volantem i mimo automobil tak, aby k nebezpečným situacím docházelo co nejméně? Projděte si tipy pro řidiče i cyklisty.
Řidiči za volantem dělají, marná sláva, různé vylomeniny. Telefonují bez hands-free, za jízdy jedí a pijí, hledají rtěnku v kabelce, podrbou psa, kochají se krajinou, esemeskují nebo se věnují sociálním sítím. Věcí, které odvádějí naši pozornost, je dlouhá řada a v dnešní moderní komunikační době jsou navíc tak lákavé. Netýká se to jen řidičů – cyklisté mají v uších sluchátka a vozí objemné batohy i jiný náklad, nebo děti v sedačce či ve vozíku. Chodci kromě sluchátek často koukají do telefonu, což je obzvlášť při přecházení silnice opravdu nebezpečné.
„Jednou z hlavních příčin dopravních nehod je nedostatek pozornosti. Věnujeme se mobilu, posloucháme hudbu a ruší nás řada okolních vjemů. Jedná se tak o hlavní bod zájmu mnoha našich bezpečnostních asistenčních systémů. Například hlídání slepého úhlu odhalí auta, chodce, cyklisty a v podstatě jakýkoliv pohyb po stranách za vozidlem a upozorní řidiče blikáním světla ve vnějších zpětných zrcátkách,“ říká Robert Šťastný, jeden ze členů týmu Výzkumu dopravní bezpečnosti ŠKODA AUTO.
I cyklista musí předvídat
Než s jarem vyrazíte poprvé na kolo, je kromě prohlídky stroje dobré naladit se po zimě do role cyklisty. Na co myslet?
Poslouchejte své tělo
Před šlápnutím do pedálů protáhněte svaly a šlachy a první stovky metrů jeďte zvolna, ať tělo dostanete do provozní teploty. Sledujte, jak se cítíte, a naučte se poznat chvíli, kdy přichází únava a tělo potřebuje trochu odpočinku. Ten moment může často přijít, když jste v nejlepším a královsky si užíváte – platí to především při horské cyklistice a dovádění na single tracku či v bikeparku.
Člověk by si měl vypěstovat vlastně ekvivalent systému, který nabízejí moderní automobily. „I když řidič do auta nasedá v dobré kondici a svěží, může se po čase dostavit únava. Tu hlídá další bezpečnostní systém, který upozorní na vhodnost zastávky a odpočinku. A pokud řidič přestane reagovat a auto zjistí, že nemá jízdu pod kontrolou, snaží se řidiče probudit k reakci a případně i samo zastaví,“ popisuje Šťastný.
Trénujte si rychlé rozhodování, ne jen svaly
Lesní cesty a pěšiny se kříží a většinou nepatří jen cyklistům – potkáváme lidi se severskými hůlkami, rodiny, pejskaře s jejich čtyřnohými kamarády… Když se v lese dá jet na kole, neznamená to, že máme přednost. Je nutné naučit se neustále sledovat okolí, v podstatě pořád počítat s tím, že nám pod kola může někdo či něco skočit. Stejně jako v autě bychom i na kole měli jezdit jen tak rychle, abychom dokázali zabrzdit na vzdálenost, na kterou vidíme.
Čtěte terén
Je nasnadě, že když prší, kameny a kořeny budou klouzat. Že ostré slunce vás může oslnit. Že když je sucho, kolega vpředu může rozvířit prach tak, že nic neuvidíte. Bohužel řada cyklistů jako by to nechápala. I na kole platí zásady známé z aut – třeba dodržování bezpečné vzdálenosti od toho vpředu. Každý přece ví, že když se bude „lepit“ na kolegu před sebou, stačí malé podklouznutí na navlhlém kameni nebo vyhnutí se louži – a hromadný pád je na světě.
Vypěstujte si cyklistickou variantu dalšího z asistenčních systémů v autech. Kam nevidíte, jeďte pomalu; před zatáčkou přibrzděte, ať máte čas a prostor vejít se na svou dráhu. Dávejte pozor, abyste nepřejížděli do protisměru. „Když řidič nedává pozor a třeba hladí psa nebo se věnuje dítěti na vedlejším či zadním sedadle, může nechtěně pohnout volantem a vyjet ze směru jízdy. Proto je tu asistent pro udržování vozu v jízdním pruhu, který auto sám srovná zásahem do řízení, přiblíží-li se k pruhům na vozovce,“ vysvětluje Šťastný.
Jdete pěšky?
Také pozornost chodců odvádí řada věcí, od reklam a billboardů přes blikající výlohy a všemožné obrazovky po pouliční umělce či lákavě vonící stánky s dobrotami. Pokud se ulicemi pohybujete po vlastních, mějte tyto rušivé elementy na paměti a neustále buďte ve střehu; koneckonců i na pěší zóně se čas od času objeví třeba popelářská multikára. S bezpečím v provozu souvisejí ještě dvě věci. Zaprvé: buďte předvídatelní. Chovejte se tak, aby ostatní účastníci mohli odhadnout, k čemu se chystáte – kdy uděláte vpravo v bok, uhnete pejskovi na vodítku, vstoupíte do vozovky. Zadruhé: buďte vidět. Platí to obzvlášť v okrajových částech měst, ve vesnicích, i pokud jdete po krajnici mimo obec. Alespoň nějaký kus světlého oblečení je fajn, hodí se ale i reflexní nášivky či pásky, lepší je čelovka nebo cyklistická blikačka v ruce.
Když cyklista je i řidič
Aby vzájemné soužití motoristů a cyklistů bylo co nejhladší, musejí nabídnout svou dávku ohleduplnosti a předvídavosti i řidiči. Kromě toho, že bychom si všichni měli dát za cíl míjet cyklisty s dostatečným a citlivým odstupem – a klidně prostě chvíli počkat, když předjetí není bezpečné –, na co dál bychom za volantem měli pamatovat?
Dveře otevírejte holandským hmatem
Když vystupujeme z auta, měli bychom si být jisti, že se zezadu neblíží cyklista nebo jezdec na skútru či motorce. Otevřít mu dveře do jízdy zavání ošklivými střety a zraněními. V moderních vozech je sice na stráži výše zmiňovaný asistent slepého úhlu, ještě lépe je se vždy přesvědčit na vlastní oči. Dobrý fígl vymysleli v Nizozemsku, které je svou přízní ke všemu „cyklo“ světově proslulé. Holanďané přišli s takzvaným „Dutch Reach“, což se dá přeložit jako holandský chvat – tedy za kliku vzít vždy rukou od dveří vzdálenější. V tu chvíli se totiž tělo přirozeně otočí do strany a člověk se automaticky ven podívá, ještě než dveře otevře; přinejmenším periferně zachytí pohybující se objekt.
Pozor při odbočování vpravo
Často tento nešvar vídáme: auto předjede pomalu jedoucí kolo, načež odbočuje doprava. Musí přitom zkřížit cyklistovu dráhu. Ten buď má dost času přibrzdit, nebo zastavit, anebo to štěstí nemá a střet a často i let přes střechu auta je na světě. Opět platí (pro řidiče i cyklistu) – buďte ve střehu a mějte i toto na paměti!
Jak se díváte na chování některých cyklistů na silnicích? Napište nám do diskuze. A jestli se vám článek líbil, sdílejte ho, prosíme, dál. Děkujeme.
