Stojící kolona aut podél tramvajového pásu svádí některé řidiče všechny předjet a ušetřit čas. Když je však lapen, čeká ho nemalá pokuta. Ale co cyklista? Může předjíždět po kolejích, nebo musí stát v koloně s auty?
Dopravní situace ve velkých městech je špatná, v Praze obzvláště. Dopravní kolony jsou na denním pořádku a frustrace řidičů mnohdy na vysoké úrovni. Tu a tam to nějaký z nich nevydrží a ve snaze ušetřit pár vteřin, nebo několika minut, spáchá dopravní přestupek. Třeba tím, že předjede stojící kolonu po tramvajovém pásu. Zákon však takové jednání nedovoluje a je-li spěchající řidič lapen, pokuta ho nemine. Po tramvajovém pásu ale předjíždějí také cyklisté. Čeká i na ně pokuta, nebo mají výjimku a předjíždět mohou?
Možná to někoho překvapí, ale cyklisté stojící kolonu předjíždět mohou. Zákon o provozu na pozemních komunikacích totiž říká, že cyklista může předjet stojící nebo pomalu jedoucí vozidla, která jedou stejným směrem, a to z pravé strany po okraji vozovky nebo po krajnici, pokud je na vozovce dostatek místa. Cyklista ale nesmí předjíždět kolonu vpravo, pokud některé z vozidel odbočuje vpravo. Předjíždět kolonu stojících aut je možné i z levé strany, a to v tom případě, že je mezi souběžnými pruhy více místa než vpravo. Ale to se netýká tramvajových pásů.
Zákona o provozu na pozemních komunikacích totiž v paragrafu 13 hovoří o jízdě po tramvajovém pásu zcela jednoznačně: „Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci, nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa; tramvajový pás zvýšený nad nebo snížený pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak oddělený například obrubníkem se smí přejíždět jen příčně, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič ohrozit ani omezit v jízdě tramvaj“.
Někdo sice může namítnout, že ve výjimce je uvedeno slovo „předjíždění“. V tomto kontextu je potřeba chápat předjíždění jako manévr, při němž rychlejší dopravní prostředek, nebo jedoucí osoba, objede pomaleji jedoucí dopravní prostředek, nebo jedoucí osobu, a zařadí se před něj. V žádném případě se tedy nejedná o předjíždění souvislé kolony, která je důsledkem například hustého provozu.
