Stačil staniol a levný polský výrobek se v očích tehdejších československých řidičů proměnil v „tuzexový“ výrobek. Policie však za to odebírala technický průkaz. Dnes je naopak na vozech taková „vymoženost“ naprosto samozřejmá.
Třetí brzdová světla byla v osmdesátých letech spíše módou, než že by nějak výrazně zvyšovala bezpečnost silničního provozu. Na vině nebyla ani tak samotná myšlenka posunout brzdové světlo výše, do zorného pole vzadu jedoucího řidiče, ale světla samotná. V tehdejším Československu se totiž takové doplňky koupit nedaly, a tak si zruční motoristé pomáhali různě.
Měl jsem po obou stranách zadního okna u Škody 120GLS kovovou tyčku, na kterou jsem uchytil mlhová světla. Dneska potkat takové auto před sebou, tak vraždím...
Petr Š.; Praha
To nejlacinější řešení spočívalo nejčastěji v zakoupení třetího brzdového světla na nějaké burze v Polsku, nebo v Maďarsku. Většinou se jednalo a obyčejné plastové „vaničky“ s žárovkou a krycím červeným světlem. Ve vaničce nebyla žádná parabola, ani zrcátko. Svítivost se tedy rovnala téměř nule. Samozvaní kutilové tak do zmíněné vaničky dávali například zmuchlaný staniol, nebo malá kosmetická zrcátka, čímž se svítivost sice trochu zlepšila, ale stále se ani omylem nedalo hovořit o nějaké výrazné světelné účinnosti.
Ten, kdo chtěl investovat trochu více peněz, používal mlhové světlo. Jenže to zase svítilo moc a byla skutečně „radost“ za takovým autem jet například v pomalu se sunoucí koloně. Teprve po roce 1989 se do republiky začaly dovážet značkové autodoplňky, včetně třetích brzdových světel. Ta fungovala sice mnohem lépe, jenže i s těmi mohli mít motoristé potíže. Od 9. února 1999 měly být totiž všechny nově vyrobené automobily vybaveny tzv. třetím brzdovým světlem. Někteří řidiči však tímto světlem vybavili i svůj dříve vyrobený automobil. To ale policie stíhala a výjimkou nebylo ani odebrání technického průkazu. V roce 1995, kdy tato vyhláška vstoupila v platnost, se totiž neuvažovalo o možnosti dodatečné montáže, a proto nebyla povolena. Pouze výrobce měl možnost nechat schválit automobil včetně středního brzdového světla a požadavky homologačního předpisu zajistit (např. krytování okolí světla, stínící mřížky přímo na skle apod.).
Dnes je třetí brzdové světlo na vozech naprostou samozřejmostí, která výrazně přispívá k bezpečnosti silničního provozu například na dálnici, kdy je vepředu brzdící auto vidět daleko dozadu. Některá třetí brzdová světla jsou umístěna jen tak obyčejně, za oknem, jindy však tvoří zajímavou designovou součást například střešního spojleru, nebo spodního okraje zadního okna.
Pamatujete na po domácku vyráběná třetí brzdová světla? Napište nám do diskuze.
