Mají jít příkladem. Pomáhat a chránit. Přesto se někteří z nich chovají tak, jako kdyby pro ně dopravní předpisy neplatily. Jsou totiž v podstatě nepostižitelní a dobře to vědí.
Policista za volantem motorového vozidla je účastníkem silničního provozu jako každý jiný řidič. Platí pro něj tedy stejná pravidla silničního provozu jako pro všechny ostatní. Paragraf 41 zákona č. 361/2000 Sb. sice říká, že: „Řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré nebo modré a červené barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení, není povinen některá pravidla silničního provozu dodržovat“, ale často jsou vidět vozidla policie, jejichž řidiči porušují pravidla silničního provozu bez toho, že by zrovna v tu chvíli plnili „úkoly souvisejících s výkonem zvláštních povinností“. Poznat to jde snadno. Buď mají maják zapnutý, nebo nemají. Nic mezi tím neexistuje.
Parkují tady několikrát denně. Dojdou si nakoupit a za dvacet minut zase jedou. Taky by se mi líbilo zaparkovat si přímo před vchodem do obchodu
Milan F.; Praha 5, Anděl
Jenže policisté jsou při páchání dopravních přestupků v podstatě nepostižitelní. Policista se totiž přestupku v principu dopustit nemůže, takže jeho případný dopravní přestupek může být projednán pouze jako tzv. kárné provinění. A upřímně, viděl jste někdy někdo za svůj život, že by policista řešil dopravní přestupek svého kolegy? Obáváme se, že nikoliv.
Je smutné, že strážci zákona, kteří by měli jít příkladem, mnohdy naprosto bezostyšně dopravní předpisy porušují. Třeba proto, že si jdou do supermarketu koupit svačinu. Například na pražském Andělu lze takové chování policistů vidět téměř každý den. Přijedou před vchod do obchodu, zastaví v místě, kde to je dopravní značkou „Zákaz zastavení“ zakázáno a odcházejí do obchodu, ze kterého se po pár minutách vracejí s taškami nebo sáčky s nákupem.
Asi si mnoho z vás řekne „proč se tím vůbec zabýváte, taková banalita…“ Inu, z principu. Z principu, kdy ten, kdo dohlíží na dodržování zákona, by ho sám neměl porušovat. A je jedno, zda jde o „malichernost“ v podobě porušování dopravních předpisů, zakleknutí nezletilého chlapce na shromáždění trestně stíhaného poslance, nebo třeba nějakou závažnější trestnou činnost. Zákony by měly platit pro všechny. Bez rozdílu. A budeme-li nad porušováním předpisů a zákonů ze strany policistů přimhuřovat oči, můžeme se jednou probudit nikoliv v demokratickém, ale v policejním státě.
Jaký máte názor na porušování dopravních předpisů policisty, kteří tak nečiní při plnění „úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností“? Napište nám do diskuze.