Týdenní test BMW i3 byla moje úplně první zkušenost s čistě elektrickým autem a musím se přiznat, že jsem měl určité obavy. Najdu nabíječku, když ji budu potřebovat? Nevyhodím pojistky v celé vesnici, když připojím auto doma do zásuvky? Budu se muset zříci klimatizace, rádia a navigace abych ušetřil pár kilometrů navíc? Brzy se ukázalo, že moje obavy byly zbytečné. Objevily se ale jiné problémy. Za ty však nemůže auto, ale nevychovanost ostatních řidičů. Jízda s BMW i3 je sama o sobě zážitkem a vlastně i zábavou. Nicméně první, co zaujme, je vnější design auta. Někomu se líbí, jinému zase vůbec.
Při jízdách Prahou jsme zaznamenali názorové rozdíly na design auta přesně v poměru 50/50. Je tedy na každém, co kdo preferuje a jaký má kdo vkus. Svoji roli hraje samozřejmě i barva. Naše modrá metalíza autu velmi slušela.
V interiéru už to bylo jiné. Tam se auto líbilo úplně každému s jednou jedinou výhradou – šedočerný tvrdý plast nad přístrojovou deskou a v části výplně dveří vypadá jako filcová podložka ze stavebnin. Tady by to asi chtělo lepší materiál, resp. povrchovou úpravu. Atraktivní prostisměrné otevírání dveří není moc praktické, ale vlastně po celou dobu testu nijak zvlášť nevadilo. Jasně, mohou nastat situace, kdy zmíněná nepraktičnost ztíží nastupování nebo vystupování z auta (třeba v úzké mezeře mezi dvěma vozy), ale s tím bude řidič počítat a dá si jistě pozor. Také dobíjecí zástrčka by byla praktičtější v přední části vozu, aby se dalo k nabíjecí stanici najíždět zepředu. Dobíjecí kabel totiž ne vždy svojí délkou stačí, a tak je potřeba ke stojanu zacouvat. A třeba na Karlově náměstí v Praze to není zrovna snadné.
Když jsme u toho nabíjení – během týdne jsme nabíjeli 5x a vždy jsme byli u jiného stojanu s rozdílným způsobem ovládání. Škoda, že se distributoři nedomluvili na stejném systému. Co nás ale překvapilo nejvíce, je parkování neelektrických aut na místech před dobíjecí stanicí. Například v OC Arkády jsou před nabíječkou dvě místa. Na jednom však stálo BMW X5 s hodně přihlouplou RZ na přání a na druhém Mondeo kombi. Ani jedno auto není elektrické, přesto blokovala prostor, ze kterého lze k nabíječce dosáhnout kabelem. Naštěstí jsme měli dojezd ještě asi 45 km a tak jsme vyrazili k Žižkovské věži. Ale ouha, na úplně prázdném parkovišti stál pouze švédský autobus. A hádejte kde? Ano, přesně před nabíjecím stojanem. Tohle by měla legislativa asi vyřešit, protože arogance a neukázněnost některých řidičů vás může v podstatě vyřadit na několik hodin z provozu.
No jak BMW i3 jezdí? Fakt skvěle. Parádní zrychlení nechávalo na semaforech v úžasu řidiče takových vozů jako je Audi A6, ŠKODA Octavia RS a dokonce jsme ujeli i silnému Subaru Impreza WRX. Zdvižený palec jeho řidiče hovořil za vše. Samozřejmě, že takové závodění má vliv na dojezd a tak jsme většinu času jezdili v režimu Eco Pro nebo Eco Pro+. V tomto režimu je dojezd až o 50km delší, ale není možno využít klimatizaci a rychlost je omezena na max. 90km/h. Jenže to ve městě úplně stačí, takže na jedno nabití se dá po Praze najet úplně v pohodě cca 200 kilometrů. Kilometr vás pak podle tarifu přijde na nějakých 20 haléřů. Paráda..
Auto vás také naučí novému stylu jízdy. Jakmile totiž sundáte nohu z pedálu „plynu“ auto začne brzdit a vlastně dobíjet baterii. Zpomalení je, především v režimu Eco Pro+, opravdu znatelné a zpočátku velmi i překvapivé. Paradoxně je ale ovládání rychlosti auta tímto způsobem natolik intuitivní, že si na něj rychle zvyknete a brzdový pedál budete používat opravdu jen při nutném brždění.
Po týdnu ježdění s BMW i3 musím konstatovat, že elektromobilita má něco do sebe. Sice si nemyslím, že je jako celek nějak zvlášť ekologická a už vůbec si nedokáži představit, že večer se v Praze připojí do sítě několik desítek, nedej bože stovek, tisíc elektromobilů, ale jako mezistupeň v hledání alternativních pohonů je to asi dobrý směr. Za sebe bych si BMW i3 jako auto pro ježdění po Praze a pro kratší příměstské jízdy, určitě koupil. Líbila by se mi extravagance auta, úsporný provoz i jeho docela slušná užitná hodnota. Překážkou by ale rozhodně byla cena, která u základního modelu vysoce přesahuje magickou hranici jeden milion korun. Jako ojeté se pak dá v programu BMW Premium Selection pořídit od cca 700 tisíc korun vč. DPH.
Foto: redakce