Moderní doba si žádá ústupky a tak i japonská automobilka Honda slevila ze široké nabídky sportovních modelů. Kromě poslední generace Civicu Type R se v aktuální nabídce objevují jen samé rodinné crossovery, SUV a dokonce i vlajková loď Accord se z Evropy úplně vytratila. Testovaná verze HR-V Sport pak ukazuje, jak moc se dá obyčejný crossover, který tu je s námi už nějaký ten rok, zkrášlit. Pomohl tomu i fakt, že se tahle Honda chlubí přepracovaným sportovním podvozkem.
Jenže loni se z ničeho nic objevila zpráva, že Honda chystá vrcholné provedení svého populárního crossoveru s označením HR-V. To nakonec po krátké době prozradilo svou podobu, dostalo přívlastek Sport a pod jeho kapotu se dostal výkonný benzinový čtyřválec 1.5 VTEC Turbo s výkonem 182 koní. Je asi jasné, že nás tahle novinka hodně zajímala, a tak jsme nelenili a objednali si jí na týdenní test. Pomohl tomu i fakt, že tahle Honda se chlubí přepracovaným sportovním podvozkem, vylepšenou výbavou a svou agresivitu dává na obdiv skrze dvě chromované koncovky výfuku a černý paket.
Ten obsahuje černou masku chladiče s černou výplní, přední spoiler, přepracované boční lišty, zadní nárazník v černé barvě, černé kryty vnějších zpětných zrcátek a chybět nesmí dvojice chromovaných koncovek výfuku. Dostatečný sportovní dojem podtrhuje i masivní spojler na vrchu pátých dveří, který vypadá opravdu hezky. Testovaná verze vlastně ukazuje, jak moc se dá obyčejný crossover, který tu je s námi už nějaký ten rok, zkrášlit. V rámci specifikace Sport pak zákazník vždy dostane černá 18palcová litá kola.
A jestliže vás doteď okořeněné HR-V nedostalo, pak byste se měli posadit do interiéru. Jasně, někomu nemusí být po chuti polokožená sportovní sedadla, protože ta nabízejí výhradně kontrastní černo-vínovou barvu a jejich látkový prostředek je nejen na pohled tak nějak...laciný. Jenže svou částečnou nevzhlednost kompenzují alespoň vynikajícím bočním vedením, sedák má dostatečnou délku a snad jen vyšší ukotvení sedadel nepotěší řidiče s výškou nad 185 cm. Může za to pro mě dost stresující věta „palivová nádrž je umístěna pod sedadlem řidiče“. Nevím, jak je to s bezpečností v případě silného čelního nárazu, ale nádrž disponuje objemem 50 litrů a díky její pozici je sedačka řidiče nepřirozeně vysoko. Jinak je ale v kabině místa dostatek, vůz s přehledem odveze čtveřici dospělých a na zadních sedadlech je dostatek místa i pro kolena.
Co se týče samotného zpracování kabiny, zde nejde udělit jinou známku než jedna. I přes vyšší nájezd testovaného kusu jsme za celou dobu neregistrovali jediné zavrznutí plastů a snad jen nevzhledně vypadající trojici výdechů automatické klimatizace by si Honda mohla pro příští generaci HR-V odpustit. Ten, kdo rád stěhuje, vlastní chatu, a nebo si prostě libuje v převážení obřích litrů vzduchu, bude překvapen slušným objemem kufru čítající 448 litrů. Jenže pozor, do této hodnoty se započítává další schránka pod podlahou. Teprve po sklopení zadních sedadel se vykouzlí naprosto rovná plocha o objemu 1473 litrů. Navíc, kdo zná automobily Honda, možná si vzpomene na prvek zvaný Magic Seats.
Díky němu se dají zadní sedáky vyklopit ke svým opěradlům o 90 stupňů, takže pak není problém odvést horské kolo pro dospělého nebo malá skříň. HR-V Sport se tak stává docela rychlým a kompaktním stěhovákem, jehož neprůhledná boční okna zamezují pohledům případných zlodějů, kteří často na přeplněných parkovištích obchodních center zkoumají, zda jsou ve voze ukryty nějaké cennosti. V rámci edice Sport samozřejmě nechybí bohatá základní výbava. Ve standardu se tak nacházejí velmi dobře svítící přední světlomety s technologií Full LED, automatická dvouzónová klimatizace, elektrické ovládání všech oken a vnějších zpětných zrcátek, vyhřívaná přední sedadla, dešťový a světelný senzor, tempomat a multimediální systém s navigací.
A právě poslední zmíněný prvek je snad jediným průšvihem, který kazí jinak dobré jméno modelu HR-V. Za dobu testu se systém několikrát zasekl a nereagoval na jakékoliv pokyny. Dobře, stát se to může a tentýž problém často potkává i vozy z prémiového segmentu. Jenže to samé párkrát předvedla i navigace, která v průběhu jízdy několikrát vypověděla službu a opakovaně se restartovala. To už je docela problém, když zrovna jedete někde daleko v horách, potřebujete se dostat co nejdříve k čerpací stanici vlivem velmi nízkého dojezdu a navigace vás v tom nejhorším okamžiku na neoznačené křižovatce doslova vypeče a odmítne fungovat. Je veliké štěstí, že neoficiálně existuje možnost si palubní systém upravit několika nejnovějšími aktualizacemi. Ty by měly celý nešvar spolehlivě vyřešit a zlepšit jeho chod.
Jinak si ale na Hondu HR-V Sport nemůžeme stěžovat. Mnohé nedostatky totiž vůz dokonale kompenzuje vynikající pohonnou jednotkou. Ta nese magické označení Turbo a jedná se o 1,5 litrový přeplňovaný čtyřválec i-VTEC s výkonem 182 koní a točivým momentem 220 Nm. S motorem lze párovat manuální šestistupňovou převodovku anebo bezestupňovou převodovku CVT, kterou disponoval náš testovaný kus. Tento motor se poprvé objevil pod kapotou modelu Civic aktuální 10. generace a jeho dynamické schopnosti jsou hodně dobré. V případě HR-V Sport s převodovkou CVT je dobré počítat se zrychlením z 0 na 100 km/h za 8,6 sekundy a nejvyšší maximální rychlostí 200 km/h. Nejsou to sice nějaká nadprůměrná čísla, jenže bavíme se zde o autě v kategorii crossover a na pořádné dovádění je v arzenálu Hondy jiná zbraň.
Testovaná benzinová jednapětka nás zaujala hlavně svým kultivovaným projevem a dále rychlými reakcemi na pohyb plynového pedálu. Je pravdou, že verze s bezestupňovou převodovkou působí „ospalejším“ dojmem a řidič má pocit, že výkon je podáván tak nějak mdle. Jenže převodovka CVT pouze maskuje nástup výkonu a vlivem jednoho převodového stupně není znát typické cuknutí a zařazení, které známe například z vozidel koncernu VW a jejich převodovek DSG. Přitom stačí zvolit sportovní režim převodovky, k řazení využít černá plastová pádla pod volantem a pořádné sešlápnout plynový pedál. Pak už jen zbývá krátký pohled na tachometr, kdy se jeho ručička začne bleskurychle pohybovat po ciferníku, posádka vysloví něco ve stylu „to jsem nečekal, že to takhle může jet“ a do deseti sekund od startu už jedete rychlostí, která je v ČR nelegální i na dálnici.
Honda HR-V Sport CVT je zkrátka sportovec, který je trošku utlumený a nedává světu příliš najevo, co se v něm skrývá. Od toho je v nabídce verze s manuálem, která má o 1,2 sekundy lepší zrychlení z 0 na 100 km/h, maximálku 215 km/h a na chlup stejný sportovní podvozek. Samotná jízda je pak zajímavým mixem komfortu, sportovnosti a nechybí ani pěkný zvuk, který se k uším posádky dostává díky dvojici plně funkčních koncovek výfuků v zadním nárazníku. Honda se navíc snažila vyladit podvozek tak, aby poskytoval dostatek pohodlí na rozbitých cestách a zároveň se vůz v zatáčkách příliš nenakláněl.
Možná proto se v základní výbavě objevuje technologie Performance Damper, která se snaží o dosažení optimální rovnováhy mezi tuhostí karoserie, regulací zavěšení a pocitem z řízení. A výsledek? Upřímně nevíme, jak se tohle inženýrům Hondy povedlo, ale verze Sport je opravdu dostatečně komfortní, tlumiče vozidla pohltily i ostřejší nerovnosti a v případě rychlé jízdy po točivé okresní silnici se vůz naklání jen minimálně a pevně drží svou stopu. Jednou se nám dokonce HR-V Sport trochu neplánovaně sklouzlo bokem v jedné z ostrých zatáček a záď se poměrně dost vychýlila z původního směru. Ovšem díky výborně naladěnému posilovači řízení a podvozku, vše skončilo velkým úsměvem na tváři a kapky potu na čele nebyly potřeba.
A jak je to se spotřebou 182 koňové Hondy HR-V? Náš průměr se pohyboval na hranici osmi litrů, přičemž tento výsledek nepovažujeme za vyloženě katastrofický. Je potřeba brát v potaz ranní mrazy, vyšší výkon a také typ převodovky, který si prostě něco málo vezme navíc. Posledním faktorem je to, že vrcholnou verzi Sport si jen málokdo z nás koupí na denní dojíždění do práce, protože ani tlačítko ECON vlevo od řidiče, které má na starosti lehké omezení klimatizace a zhorší reakce motoru na sešlápnutí plynového pedálu, moc úspory nepřinese. Navíc, kdo se opravdu odváže a bude chtít poznat všech 182 koní, nechť počítá se spotřebou 13 litrů na 100 km.
Pro spořivější řidiče je proto aktuálně v nabídce model HR-V s benzinovým motorem 1.5 i-VTEC a výkonem 130 koní. Vrcholné HR-V Sport je naopak ukázkou toho, že i dnes se dá vyrobit nadmíru dobře jezdící crossover, který těžko hledá konkurenci. Jeho vzhled zaslouží jedničku, vnitřním prostorem postačí běžné čtyřčlenné rodině, sportovní podvozek vozu zvládá i horší nerovnosti a v případě potřeby si díky solidní porci výkonu můžete zahrát na „čističe“ levého pruhu dálnice.
Co se týče cen, model Honda HR-V Sport stojí s manuální převodovkou přesně 689 900 Kč. V případě verze s převodovkou CVT si výrobce naúčtuje 724 900 Kč, přičemž připlácet jde u obou variant pouze za metalický lak karoserie (13 900 Kč).
Honda HR-V Sport 1.5 VTEC Turbo CVT – k dokonalosti jí chybí málo
