Hned v úvodu je potřeba říci že tohle auto je skvělé. Vážně skvělé. Byla ale naše velká chyba, že jsme od přídomku RS očekávali tak nějak více. Byl to prostě standardní testovací týden s velmi kvalitním autem, na kterém moc chyb nenajdete. Jestli tedy vůbec nějakou. Ale asi jsme to s tím naším očekáváním sportovního SUV nějak přehnali a tak jsme po týdnu auto vraceli bez nějakého silného emočního zážitku. Jenže kvůli tomu se vlastně Kodiaq nekupuje. Od toho jsou RS verze třeba Audi Q5. Jenže ty jsou zase cenově úplně někde jinde. Takže, dává Kodiaq RS vůbec nějaký smysl? Ale ano, dává...
Předně – Kodiaq RS má sice několik designových odlišností od standardního modelu, ale podle nás by si zasloužil výraznější odlišení od dnes už desítek tisíc svých slabších bratříčků na českých silnicích. Protože když vedle sebe postavíte Kodiaq RS a Kodiaq ve verzi SportLine ve stejné barvě, budete se muset hodně snažit těch pár rozdílů najít. Na první dobrou to jsou kola s průměrem 20“, která má verze RS ve standardu. Při pozornějším hledání rozdílů je to pak ještě jakési „lízátko“ pod předním nárazníkem, logo vRS na mřížce chladiče a dvě koncovky výfuku, z nichž ale ta pravá je pouze atrapa. My bychom uvítali třeba sportovní nástavce prahů, výraznější spojler nad zadním oknem, nebo třeba třetí LED brzdové světlo po celé šíři zadního okna.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ TEST ŠKODA KODIAQ 2,0 TDI 4x4
Uvnitř vozu už je to výrazně lepší. Sportovní sedadla sice na první pohled vzbuzují obavy, zda nebudou příliš tvrdá, ale ani po 350 kilometrech jízdy v kuse jsme žádnou únavu nepocítili. Masážní funkce, alespoň u řidiče, by ale byla příjemná. Líbilo se nám obšívání červenou nití i karbonový vzhled přístrojové desky. Ale co ten virtuální kokpit? V nejdražší škodovce bychom rozhodně čekali vyšší vývojovou verzi, tedy třeba tu, jaká je v Tiguanu, Passatu nebo Touaregu. To, co nabízí Kodiaq RS vypadá jako displej od Nintenda. Navíc s negativním sklonem, tedy s horní hranou blíže k řidiči. Tohle je velká škoda. A jak jsem se po zkušenostech třeba z Touaregu nebo modelu Tiguan na tuhle přístrojovku těšil, tak musím říci, že tohle bylo po nevýrazném designu auta asi největší zklamání.
Auto jsme měli k testu v únorových mrazech, kdy navíc často sněžilo. Nijak jsme tedy nezkoušeli hraniční dynamické vlastnosti vozu. Zato jsme mohli dokonale vyzkoušet režim SNOW. Jeden den napadlo opravdu hodně sněhu, a proto byl na tento režim pravý čas. Pokud ho zapnete, změní se citlivost plynového pedálu. Je to myšleno tak, že pokud sešlápnete pedál až na podlahu, pojedete stejně nejrychleji kolem 50 km/h a ani „akcelerace“ nebude nijak svižná. Což je dobře, protože při jízdě ve sněhu určitě nepotřebujete nějakou extra rychlou jízdu a nechcete, aby vám díky špatné manipulaci s plynovým pedálem prokluzovala kola. Nikdy předtím jsem tento režim nevyzkoušel, ale funguje opravdu dobře a je to jeden z těch režimů, které se určitě vyplatí využívat. Pokud si k tomu zapnete ještě režim OFF ROAD, bude vám Kodiaq při jízdě z kopce mírně přibržďovat, abyste se moc nerozjeli.
A jak tedy KODIAQ RS hodnotíme? Velmi kvalitní auto, které uspokojí svého majitele v oblasti rychlých přesunů z bodu A do bodu B. Určitě však neuspokojí toho, kdo očekává nějaké „ostřejší“ SUV typu Cupra Ateca. Navíc, kdo si ho koupí v jiné než červené nebo modré barvě, může mít pocit, že jeho soused žádný rozdíl mezi „standardním“ Kodiaqem a verzí RS nepoznal. Ale o to možná také mnoha majitelům jde. Nijak nevyčnívat a přesto si užívat slušný výkon a luxusní výbavu. Ta doplňková, ale může zvednout celkovou cenu vozu až nad hranici 1,5 milionu korun. Tak vybírejte s rozvahou…
Test Škoda Kodiaq RS - verze Sport Line by bohatě stačila
