BMW řady 3 generace E90 je mnohými považováno za poslední auto svého druhu zachovávající si klasickou koncepci s řadovým atmosférickým šestiválcem, manuální převodovkou a pohonem zadních kol.
Nástupce v podobě BMW řady 3 F30 už měl výhradně přeplňované motory, i když s manuální převodovkou a pohonem zadních kol šel ještě koupit. Současná řada 3 se ve vrcholném provedení prodává už jen s automatem a pohonem všech kol. Fanoušci tak právě modelovou řadu E90 (a příbuzné E91, E92 a E93) považují za poslední klasické bavoráky. Situace na trhu ojetin ukazuje, že takových aut už moc není, docela dobře si drží cenu (na rozdíl od ostatních obyčejných verzí řady 3 E90, které už cenou padají hluboko pod 100 000 Kč) a i když se nejedná o sportovní provedení M3, určitě budou mít slušný potenciál do budoucna, pokud jde o uchování hodnoty.
Na trhu se objevují spíše kusy, které čekají na nějakou drahou opravu v servisu a současní majitelé už na to nemají chuť či finance
David Žídek; TestyOjetin.cz
Statistiky spolehlivosti TÜV Report nevidí BMW řady 3 generace E90 zrovna dobře. V roce 2017 udělily tomuto modelu v případě deseti až jedenáctiletých aut pětku a odkázaly ho na 74. místo s 32,9% výskytem závad. Tehdy měla desetiletá auta průměrně najeto 150 000 km. Poslední statistiky z přelomu let 2020 a 2021 řadí deseti až jedenáctiletá BMW řady 3 E90 do horšího průměru na 57. místo s 25,5% výskytem poruch a průměrným nájezdem 159 000 km.
Do statistik se ale míchají všechny motorizace včetně velice rizikového dieselu N47 v BMW 318d a 320d, který se nabízel od září 2007. My se dnes ale budeme věnovat právě těm "nadšeneckým" verzím s benzínovými řadovými šestiválci, které určitě budou zájemce o dynamické auto s potenciálem uchování hodnoty zajímat. V Evropě se reálně setkáte jen s verzemi 325i a 330i, případně s přeplňovanou 335i, kterou určitě můžeme jako zajímavost zmínit. Provedení 325i se nejprve spoléhalo na motor 2,5 l s označením N52B25, verze 330i měla vždy motor 3,0 l N52B30. V září 2007 model prodělal facelift a přišla zásadní změna pod kapotou, kdy motor změnil označení na N53B30, a především dostal přímé vstřikování paliva.
Pro zájemce o spolehlivé auto vyžadující jen trochu zvýšenou péči (s tím věkem a najetými kilometry ji chtít bude) je rozhodně lepší starší verze N52B25, či B30. Má ještě nepřímé vstřikování paliva a po letech je potřeba si dát pozor jen na spotřebu a úniky oleje. Jinak jsou to velice slušné a kvalitní motory, které zničí jen neurvalé zacházení, zanedbaný servis a špatné palivo (BMW doporučuje používat benzín s 98 oktany). Motor N53B30 s přímým vstřikováním je pak úplně jiný příběh. Vstřikovače jsou velice choulostivé, netěsní, zlobí drahé palivové pumpy a pravidelně odchází zásobníkové katalyzátory, které motor musí mít kvůli plnění emisních norem oxidů dusíku. O tomto motoru by se dal napsat celý článek, ale stručně lze říci, že s nájezdem přes 150 000 km už přímovstřikový šestiválec představuje příliš vysoké riziko bez vidiny spolehlivého provozu. Nadšenci navíc žádají spíše starší verzi N52, která si bude cenu držet lépe.
Okrajově lze zmínit ještě verzi 335i. Ta měla nejprve motor řady N54B30 (do února 2010), který má sice přímé vstřikování a dvojité přeplňování, ale blíže má konstrukcí ještě ke starším motorům řady M54 a je velice spolehlivý. Kovaná kliková hřídel a zesílené vnitřnosti vydrží i další tuning a v evropských podmínkách s kvalitnějším palivem tak často neodchází palivové pumpy a vstřikování, což byl velký (a hlavně medializovaný) problém na severoamerickém trhu kvůli palivu s vysokým obsahem síry. BMW 335i s motorem N54 se servisní historií bude vždy velice zajímavé auto a rozhodně ho můžeme doporučit.
Jak si nadšenci tahle auta drží, dostáváme se do situace, kdy se na trhu objevují spíše kusy, které čekají na nějakou drahou opravu v servisu a současní majitelé už na to nemají chuť či finance. Prodávat plně funkční a pěkné BMW řady 3 s šestiválcem se nikomu nechce a podle toho to také vypadá. Někteří prodejci mají pak zcela nerealistické představy o ceně. Budete muset velice pečlivě vybírat, dobrým zdrojem aut bývají různé klubové stránky. Ale zase je nutné počítat s tím, že s těmito auty se jezdí často ostře a někteří majitelé často zkouší, co pohon zadních kol umí. Pokud je ale auto pravidelně servisované, mělo by vydržet.
Koroze zatím řadu 3 E90 tolik netrápí, spíše se setkáte s orezlými nápravami, které jsou tu už plechové, zatímco generace E46 ještě používala hliník. Ovšem špatně opravená auta po nehodách už reznout budou, hlavně kolem spodků dveří, prahů a lemů blatníků. Často rezne také kapota. Pokud ale vše budete řešit včas, dá se i patnáctiletá E90 udržet v pěkném stavu.
Plno aut má stočený tachometr a to se netýká jen dieselů v kombíku. Bohužel se setkáte právě i se šestiválci, jejichž stav napoví, že reálně mají najeto tak 450 000 km a ne 180 000 km, což se snaží prodejce inzerovat. On sám ale často neví, jak moc je auto stočené, pokud ho přivezl ze země, kde si s vedením historie aut hlavu příliš nelámou.
