Tohle auto je obecně dosti zajímavým modelem. Vychází totiž z páté generace modelu Golf a na světových trzích byl nabízen v letech 2005 až 2011. Pokud pak nejste úplně zarytý fanoušek koncernu VW, může se vám snadno stát, že si jej hlavně při pohledu zezadu spletete s větším modelem Passat generace B6. Záď je totiž vybavena takřka identickými zadními lampami s kruhovými segmenty a LED technikou. Také víko kufru a jeho zkosení je až neuvěřitelně identické, což svědčí o tom, že ve Volkswagenu si tehdy s pátou generací Jetty moc práce nedali. Do testu se nám tentokrát dostal třináct let starý Volkswagen Jetta s populárním naftovým motorem 1.9 TDI
Foto: Roman HavlínNámi testovaný kousek pak dorazil ve výbavě Trendline, což byl na tu dobu úplný základ. Teprve nad ním v tehdejší nabídce figurovala o něco lepší specifikace Comfortline, vrcholem se pak staly výbavy Highline a Sportline, z nichž ta druhá se v následujících letech přejmenovala na R-Line a Volkswagen ji nabízí dodnes. Jestliže si však myslíte, že zkoušená Jetta v základním výbavovém stupni byla úplné holátko, tak jste silně na omylu. Ani my jsme nečekali deset airbagů, jednoduchý navigační systém s monochromatickým displejem, všechna čtyři okna v elektrice, a nebo systémy ABS a ESP. Naopak dosti oloupaný a drolící se plastový volant je ideální ukázkou nájezdu 160 tisíc km. Navíc celkový vzhled palubní desky byl už v roce 2005 značně konzervativní a v kabině tak panuje typická německá strohost, které však zároveň nechybí dostatečná dávka kvalitního zpracování. Ani po 13 letech používání se totiž v interiéru neozývalo jakékoliv drnčení některých částí palubní desky, o čemž si mohou v některých případech nechat zdát i sotva pár let staré ojetiny.
Foto: Roman HavlínCo se týče vnitřního prostoru, nemůžeme si pomoci, ale v porovnání s klasickým Golfem páté generace se nám zdálo, že Jetta nabízí o dost více centimetrů pro kolena cestujících vzadu. Jenže tabulkové hodnoty hovoří jasně, Golf i Jetta jsou na tom po stránce rozvoru úplně stejně. Jak to VW dokázal? Na to vám asi odpověď nedáme, ovšem jedno víme jistě. V kabině se nebude tlačit v žádném směru ani jeden ze čtyř cestujících. Potěšila nás i elektricky vyhřívaná látková přední sedadla, jejichž sedáky jsou dostatečně dlouhé a bočnice nás s přehledem podržely i v ostřejších zatáčkách. Horší to bude s využitím kufru o jinak slušném objemu 527 litrů. Vlivem úzkého vstupního otvoru tam horko těžko prostrčíte objemnější krabice s nákladem, což je jedna z mála daní za to, že máte doma elegantní pětkový Golf s batohem, jenž si může s radostí hrát na menší Passat. Testovaný kus naopak disponoval speciální páčkou u sedadla spolujezdce, skrze kterou se dá opěrák bleskurychle složit směrem k palubní desce. V tomto ohledu musíme Jettu pochválit, protože s troškou štěstí v ní lze převést užší předměty o délce do 2,5 metru.
Foto: Roman HavlínSnad nejdůležitější kapitolou tohoto testu je však motor. Pod kapotou se nemohlo objevit snad nic lepšího, než je klasická naftová jednadevítka s legendárním označením TDI PD. Tento motor se v průběhu své existence nabízel hned v několika výkonových verzích, ovšem Jetta páté generace dostala jen jednu. Tou byla specifikace s výkonem 77 kW / 105 koní, která splňuje emisní normu Euro 4. S tímto motorem se standardně párovala manuální pětistupňová převodovka, což byl i náš případ. V době uvedení na trh však ještě existovala možnost dokoupit automat DSG za příplatek 66 tisíc Kč, který přidal jeden převodový stupeň k dobru a vlastně i línější jízdní projev. Ovšem nemusíte se bát. Tenhle středně výkonný čtyřválec bohatě stačí k tomu, aby se Jetta mohla pohybovat nejen po okresních a městských silnicích. Přítomná pohonná jednotka se totiž i po tolika letech vyznačovala solidním zátahem a točivým momentem 250 Nm. Potěšila nás také nízkou spotřebou a skvělou kultivovaností. A kdo by snad nevěděl, tenhle naftový čtyřválec je proslulý svou nadprůměrnou spolehlivostí. Jenže pozor. To platí pouze tehdy, pokud se předchozí majitel pečlivě staral o pravidelné výměny oleje a rozvodů. Jestliže si totiž někdo koupil ojetou Jettu s magickým TDI na zádi a doufal, že auto bude bez větších servisních úkonů sloužit dalších 100 tisíc kilometrů, pak na to zpravidla velmi rychle doplatil.
Foto: Roman HavlínK vysokým částkám za opravu přitom stačí jen to, aby se někdo vykašlal na včasné výměny olejové náplně motoru. V ten okamžik se kromě ložisek turbodmychadla mohou nenávratně poškodit i těsnící kroužky PD vstřikovačů. Zároveň je dobré pamatovat na to, že naftová jednadevítka se nikdy netajila tím, že ráda „žere“ olej. Testovaný kus naštěstí pocházel z rukou pečlivého majitele, který si na vše dával pozor a například olej měnil každých 15 tisíc kilometrů. V rámci klasické údržby pak samotný Volkswagen doporučoval měnit rozvody každých 90 tisíc kilometrů, čemuž se nevyhnula ani tato Jetta. Pokud se pak ptáte, za kolik jsme s daným autem jezdili, zde se prokázala legendární úspornost pohonné jednotky. Na palubním počítači se po ujetí necelé tisícovky kilometrů ustálila číslovka 5,2 litru, což je vzhledem k rozměrům auta a častým cestám po městě vynikající hodnota. Jednou se nám dokonce povedlo absolvovat delší trasu s průměrem 4,1 litru, jenže tehdy Jetta spíše jen „plula“ klidnou dálniční rychlosti 110 km/h a ve voze seděl jen řidič.
Obecně se pak dá říci, že pokud máte v hledáčku právě tento vůz, je dobré se poohlížet po kusech s nižším nájezdem a průkaznou servisní historií. Jestliže už hodláte utratit své finance, rozhodně ze svého výběru vynechte kousky, které už na první pohled vypadají, že minimálně 10x objely celou zeměkouli. Jistou nevýhodou je dále fakt, že pětková Jetta je v autobazarech docela vzácností, čímž je výběr nejlepšího kusu o to těžší. Každopádně pokud vám nestačí klasický Golf páté generace a Passat generace B6 je na vás už příliš, pak je pro vás Jetta tou ideální volbou. Musíte jen oželit horší přístup do zavazadelníku, a také počítejte s tím, že si vás na silnici budou lidé často prohlížet. Ostatně uznejte sami. Auto, co má předek z Golfu a zadek z Passatu, se každý den rozhodně nevidí.