Jet za autem, které má na střeše sněhovou čepici, není nic příjemného. A když z auta odletí kus ledu, nebo zmrzlého sněhu, hrozí i havárie. V Česku je pokuta směšná, ale v Rakousku je to až 5 tisíc euro.
Zima je tady a řidičům vyvstávají nové povinnosti. Někde sice po sněhu není ani památky, na horách se vám ale může snadno přihodit, že ráno budete mít auto zasypané přívalem sněhu. Většina řidičů omete přední a zadní sklo, případně ta boční, ale na střechu a kapotu se již zapomíná. A když už někdo omete i střechu, na její střed stejně většinou nedosáhne, takže tam malou závěj sněhu stejně ponechá.
Jenže jakmile se řidič rozjede, začne aerodynamický proud vzduchu sníh ze střechy auta sfoukávat. Jet za takovým autem není rozhodně nic příjemného. Řidič jedoucí vzadu si může připadat, jako kdyby jel ve vánici. Jenže odletující sníh je v této situaci asi to nejmenší. Ze střechy totiž může odletět i větší kus zmrzlého sněhu, nebo dokonce ledu. Zmrazek pak může udeřit do skla vzadu jedoucího auta, případně se jeho řidič může leknout a strhnout řízení. Smyk a dopravní nehoda jsou potom na spadnutí.
V Česku je taková nedbalost přestupkem, za který hrozí pokuta maximálně dva tisíce korun. Ani v Německu nehrozí za tento přestupek nijak závratné pokuty. Maximálně 80 euro. Ovšem viděno prizmatem toho, co se může v krajním případě přihodit, jde o pokuty spíše symbolické. V sousedním Rakousku se však na podobnou nedbalost dívají úplně jinak. V případě ohrožení ostatních účastníků silničního provozu, nebo dokonce zavinění nehody, je zde nejvyšší možná pokuta až 5 tisíc euro.
A pozor ještě na jednu „záludnost“. Rakouští policisté totiž považují za vozidlo schopné jízdy po veřejných komunikacích jen to, které má kromě kapoty, střechy a všech oken, očištěnou od sněhu také registrační značku. Takže až vyrazíte do Alp na lyže, tu a tam raději zastavte u pumpy a registrační značku si pořádně očistěte. Za pokutu ve stovkách euro špinavá značka rozhodně nestojí.
Čistíte od sněhu i střechu auta, nebo necháváte sníh odvát proudem vzduchu? Napište nám do diskuze.
Zdroj: Jan Smékal; ÖAMTC
