O mladé ojetiny je velký zájem, nicméně některé z nich mohou mít závadu, na kterou laik většinou nepřijde. Provoz auta s takovou vadou však není možný a oprava může stát i desítky tisíc korun
Na trh ojetin se dostávají různé vozy. Třeba i vysloužilé služební vozy nebo taxíky z ciziny. Takové vozy mohly za rok najezdit i 100 tisíc kilometrů, takže čtyřleté auto, vizuálně velmi pěkné, má za sebou klidně téměř půlmiliónovou porci kilometrů. Může to být sice dobrá koupě, ale dá se očekávat, že takové auto bude mít nějakou tu vadu. Třeba tu, kvůli které nebudete smět jezdit, a jejíž oprava může stát i desítky tisíc korun.
Nefunkční, nebo dokonce chybějící, filtr pevných částic je u dovážených vysloužilých služebních aut velký problém
Martin Foltýn; CarTrax
Řeč je o filtru pevných částic. Je to v podstatě takové sítko, které má zabránit tomu, aby se do ovzduší dostávaly z výfuku pevné částečky, tedy saze. Bývala to výsada naftových motorů, ale v poslední době se filtry pevných částic začínají objevovat i u vozidel s benzínovým motorem. Sítko funguje skvěle, ale čas od času je potřeba ho vyčistit. Nedělá se to ručně, ale regenerační funkcí, která funguje pouze tehdy, když vůz jede delší dobu vyšší a ustálenou rychlostí. Takže třeba taxík, který jezdí po městě, musí občas vyrazit na delší cestu po dálnici.
Jenže na nutnost regenerace mnoho řidičů nedbá, a filtr se po pár desítkách tisíc kilometrů může zanést tak, že jej již nelze regenerovat. Nefunkční filtr nelze nijak opravit, ačkoliv se tím pár firem snaží živit. Většinou to však skončí nutností koupit nový filtr. Ten ale například na japonské vozy může stát i více než 100 tisíc korun. Tolik peněz je však ochoten vydat málokdo. Na trh ojetin se tak dostávají vozy s vyjmutým nebo proraženým filtrem. Většinou to není nijak poznat. Auto jede dobře, někdy má dokonce i menší spotřebu.
Jenže jezdit bez filtru pevných částic není dovoleno. Respektive, vůz bez filtru pevných částic neprojde emisní kontrolou. Laik má však malou šanci, že chybějící filtr pevných částic odhalí. „Při nákupu ojetiny někde na ulici je rozhodně dobré zkontrolovat, zda výfuk není zevnitř zanesen sazemi,“ říká Martin Foltýn ze společnosti CarTrax, která se zabývá fyzickou kontrolou ojetých vozidel. Podle Foltýna by měl být výfuk kovově čistý a to i po zkušební jízdě. „Ideální ale je nechat si vůz zkontrolovat odborníkem. Investice do nového DPF není zrovna malá a to ani u běžných aut, jako je třeba Škoda Octavia, Ford Mondeo nebo třeba VW Passat,“ varuje Foltýn.
