Nákup ojetého vozu přímo od jeho majitele, mimo autobazar, není špatný způsob, jak dobře nakoupit. Takový způsob nákupu má ale svá specifika a je rozhodně dobře o nich vědět
Jsou zákazníci, kteří z různých důvodů nakupovat v autobazaru nechtějí. A není jich málo. Podle neoficiálních odhadů se ročně mimo autobazary zobchoduje až 250 tisíc vozidel. Jenže nákup ojetiny na vlastní pěst není zrovna bezpečná cesta pro lidi, kteří toho o autech moc neví. Ale někdy třeba není zbytí, protože některá auta se po bazarech shánějí obtížně. A někdo prostě bazarům z nějakého důvodu zásadně nevěří a chce vždy auto kupovat na vlastní pěst v soukromé inzerci.
Až 80 procent ojetých aut má za sebou nějakou nehodu, ale skoro tři čtvrtiny zájemců to nezjistí a prodávající jim to neřekne
Martin Foltýn; CarTrax
Kultura prodeje aut v českých bazarech se sice kontinuálně zlepšuje, ale těžko přesvědčovat někoho, kdo už v minulosti v nějakém autobazaru naletěl a nekoupil dobré auto. Jenže koupě auta od soukromníka nebo překupníka mimo oficiální bazar má také svá specifika a vyžaduje trochu odlišný přístup. A hlavně dostatek trpělivosti, času a odhodlání. Jinak uděláte některou z následujících chyb, která vás pak může mrzet.
Nechce se vám do špíny
Ve slušném autobazaru vám auto ve vlastním servisu zvednou, abyste si ho mohli pořádně prohlédnout zespodu. Ale takové možnosti u soukromého prodejce většinou nemáte. Takže nezbývá, než si kleknout a koukat na spodek auta na zemi. A tam stejně nic moc nezjistíte. Rozumnou variantou může být v takovém případě nechat si auto prověřit u nějaké specializované firmy.
Máme precizní metodiku kontroly ojetých vozidel, v rámci které prověřujeme až 250 servisních bodů. Součástí prověrky je i datová kontrola v evropských databázích
Martin Foltýn; CarTrax
Zanedbávat kontrolu auta totiž není zrovna dobrá cesta ke koupi spolehlivé ojetiny. To můžete udělat u dvouletého auta s nájezdem do 30 000 km, ale i poměrně mladá auta mohou mít vážně poškozený podvozek, výfuk či systém pohonu. Stačí, když bývalý majitel třeba přehlédl betonový ostrůvek. Kontrolou podvozku lze totiž odhalit mimo jiné i úniky provozních kapalin, poškození hadic nebo třeba vadné brzdy.
Doporučujeme si před koupí domluvit návštěvu servisu, kde vám s prohlídkou auta pomůžou. Solidní prodejce, který nemá co skrývat, by neměl mít problém s kontrolou auta v blízkém nezávislém servisu souhlasit. Když to domluvíte dopředu, máte o velkou starost méně. Například česká společnost CarTrax fyzicky zkontroluje auto na 350 servisních místech po celé České republice a základní prohlídka zabere něco přes hodinu vašeho času. Máte-li utratit třeba 250 tisíc korun za ojeté auto, není ta hodina času zase tak moc.
Pospícháte
Hlavně si na kontrolu auta vyčleňte dost času. Někteří zkušení podvodníčci umí nedostatek vašeho času vycítit a schválně vás dostanou pod časový tlak. Vážně ale nikam nepospíchejte. Důkladná prohlídka vozu zabere klidně hodinu, hodinu a půl. A než dojedete na místo a než na místě prověříte všechny dostupné doklady, to máte zabitou půlku dne. Je dobré s tím počítat a nebýt ve stresu.
Nechte si na to tak dostatek času, a pokud to jde, připravte se dopředu. Když víte, jaké auto prověřujete, dopředu si nechte od prodejce poslat VIN kód auta a o konkrétním modelu se snažte zjistit co nejvíc informací předem. Napište si na seznam slabá místa a právě na ta se zaměřte. Ptejte se prodejce i na zdánlivé drobnosti a chtějte vidět veškerou dokumentaci k vozidlu. Má auto dodělávané tažné zařízení? A jsou k tomu potřebné dokumenty? A co revize přestavby na LPG? Všechno budete potřebovat, až zas pojedete na STK. A co nějaká svolávací a servisní akce v minulosti?
Věříte pohádkám
Nejhorší je naletět báchorkám o tom, že je vůz po důchodkyni z Německa, která s ním jezdila pouze v neděli do kostela. Pokud by to tak bylo, tak 90 % šestiválcových bavoráků a naftových passatů vlastní v zahraničí pouze starší dámy bez řidičského průkazu a narozené před rokem 1936.
Stejně tak pozor na různé povídačky typu „odjíždím na studijní pobyt do USA a auto tak už nepotřebuji“. Neříkáme, že to nemusí být pravda, ale důvod prodeje auta může být úplně jiný. Třeba ten, že má nějakou vážnou technickou či ještě hůře právní vadu, se kterou dotyčného vyhodili z výkupu v každém autobazaru.
Vždycky sledujte celkový technický stav auta a snažte se odhadnout prodejce jako takového. Jak mluví? Jak se chová? Zda vás třeba pozve k sobě domů. Jestli má na dvorku jiné auto, kterým aktuálně jezdí, jeho aktuální stav rovněž napoví, jak se asi choval k autu, které právě prodává. Tajnůstkáři jednající jen přes esemesky a pochybné e-maily jsou nejjednodušší cestou, jak koupit kradené auto či jak někomu poslat předem peníze a auto nikdy nevidět.
Myslíte si, že to zvládnete sami
Nechceme nikoho podceňovat, ale v polních podmínkách nějakého parkoviště na sídlišti se ojeté auto pořádně prověřit nedá. Ačkoli se toho dá při zkušební jízdě zjistit dost, mnoho potenciálních problémů bez vybavení a zkušeností neodhalíte. To nejlepší, co můžete udělat, je delegovat kontrolu ojetého auta na nezávislého odborníka, který je nezaujatý, nepodléhá emocím a postupuje profesionálně.
Mechanik, který to má jako svoji práci, většinou disponuje podrobným seznamem bodů ke kontrole, diagnostikou a dalšími pomůckami. On vám auto prověří nestranným pohledem, řekne slabé a silné stránky a auto vám doporučí nebo naopak rozmluví, případně aspoň zvládne ihned odhadnout cenu nezbytných oprav a nutné investice. Lepší je dát takovému člověku pár tisíc teď za prohlídku a auto nakonec nekoupit, než zaplatit za auto a pak se drbat celé roky na hlavě.