Jízda v zimním období vyžaduje od řidiče mimořádnou pozornost. Stačí se ale podívat do kabin aut, která kolem vás v zimě projedou, a bude zřejmé, že skoro všichni řidiči dělají chyby. Třeba tím, že mají oblečenou bundu.
Předpokládáme, že úkony před jízdou a obecnou přípravu auta na zimní ježdění již máte v malíčku. Jen ve zkratce připomeňme, že primárně jde o zimní pneumatiky s dostatečnou hloubkou dezénu, dobře ometenou karoserii i správně oškrábaná všechna okna. Obutí a výhled z vozu jsou naprostými základy. Nezapomeňte také během jízdy na čelní světlomety, jelikož moderní diodová řešení neprodukují tolik tepla, a tudíž se vám už o rozpuštění ledové krusty nepostará výbojka.
Bundu dolů
Po přípravě auta ale musíte na jízdu v zimních podmínkách připravit i sebe. Zimní bundu určitě před nasednutím do vozu sundejte. Silně zateplené bundy ovlivňují vaši hybnost, což se může negativně projevit při nenadálých situacích na vozovce. Při řízení potřebujete, aby vás v pohybu nic neomezovalo. Ostatně, zkuste si ranní rozcvičku v péřovce, asi to moc nepůjde.
Rozestupy
Přilnavost povrchu během zimního období se opravdu těžko odhaduje. Vrstva ledu se může schovávat i pod sněhovou pokrývkou a klouže i solí rozbředlý sníh. Obecnou poučku o dvousekundovém rozestupu od vozu před vámi si tak klidně během zimního období zdvojnásobte. Nejenže získáte více času na řešení nenadálých situací, ale i váš vůz bude mít šancí se s tím poprat. Zrádnost zimních pneumatik na sněhu může spočívat v tom, že mají dobrou adhezi při akceleraci, ale při brždění je potřeba počítat s větší setrvačností vozu, a tudíž i s jeho delší brzdnou dráhou.
Hledejte přilnavost
Na neprosolených silnicích mohou být stopy od pneumatik vozidel jedoucích před vámi pokryté ledovou krustou. Led poznáte jednoduše, velmi často se leskne. To samé platí i o hladce uježděném sněhu, jehož přilnavost je také velmi nízká. Důvodem je tvrdost těchto povrchů. Lamely zimních pneumatik se do takto tvrdého povrchu nemohou zakousnout a posouvat tak vůz kupředu. V těchto podmínkách fungují pouze pneumatiky s hřeby, jejichž použití je však v řadě zemí Evropy zakázáno. Proto pokud je silnice dostatečně široká, snažte se těmto kolejím vyhnout a najít místa s měkčím sněhovým povrchem, na kterém budou mít zimní pneumatiky lepší přilnavost. Držte se také dál od bariér sněhu nahrnutého na stranu silnice. Neodhrnutý sníh na vozovce vás může snadno stáhnout do sněhové bariéry.
Plynulost nadevše
Mezi základy bezpečné jízdy na sněhu patří také plynulost, a to jak při akceleraci a brzdění, tak i při pohybech volantem. Míra přilnavosti je na kluzkém povrchu totiž velmi křehká a snadno o ní můžete zbrklými pohyby volantu, plynového i brzdového pedálu přijít. Dávejte svému vozu jasné a plynulé pokyny. Do zatáček volte nižší nájezdovou rychlost. Při vyšší rychlosti je příznakem nedotáčivého smyku třeba absence odporu ve volantu. Často stačí jen povolit trochu rejd, aby se pneumatiky opět zakously do povrchu a začaly fungovat.
První bota, potom kolo
Když jedete tam, kam se dlouho nikdo nevydal, třeba na neprohrnutou příjezdovou cestu nebo mimo značené silnice, neuškodí z vozu vystoupit a povrch prozkoumat. Pevnost podkladu a hloubku sněhu si můžete vyzkoušet po svých. Není nic horšího než zapadnout tak, že vůz položíte na spodní ochrany podvozku, protože taková situace znamená buď opravdu dlouhé a vyčerpávající vyhrabávání nebo vytažení těžkou technikou, která ovšem nemusí být vždy v dosahu.
Při řízení také mějte po ruce sluneční brýle, vaše oči si na sluneční svit odrážející se od sněhu zvyknou, ale třeba při výjezdu z tunelu to pro ně může být šok a poté nějaký čas trvá, než se zrak zcela obnoví.
