Zkušební jízda je při nákupu ojetiny naprostý základ a může vám ušetřit nemalé problémy a finanční výdaje. Je ale potřeba vědět, na co se zaměřit. Projet se po dálnici totiž rozhodně nestačí.
Každý ojetý automobil totiž mohou potkat potíže specifické pro daný model nebo problémy, s nimiž se potýkají ojeté vozy obecně. Mnohdy plynou z nadměrného opotřebení. Právě tyto nedostatky můžete odhalit při testovací jízdě. Pokud nejsou závažné a od pořízení vozu vás neodradí, třeba poslouží jako pádné argumenty pro snížení pořizovací ceny.
Před jízdou
Foto: Jiří SoukupPrvní kroky je nutné udělat dříve, než vůz nastartujete – tedy dokud je motor studený. Sejměte víčko otvoru pro doplňování motorového oleje a ověřte, že na jeho vnitřní straně není bílý film (přejeďte po víčku čistým prstem), což by ukazovalo na vysráženou vodu. Ta samozřejmě nemá v oleji co pohledávat. Následně prověřte, že v expanzní nádobce nejsou stopy mastnoty, tedy stopy po oleji – ten zase nemá co dělat zde. Znamenalo by to poškozené těsnění pod hlavou či přímo hlavy motoru. Od takového auta raději rychle pryč, oprava by se mohla vyšplhat do závratných výšin. Pomocí měrky ověřte stav oleje. Příliš nízká hladina by měla být důrazným varováním. Majitel takového vozu si nejspíš s údržbou hlavu nedělal, což se může kupci později zle vymstít. Pozornost však věnujte i barvě oleje. Pokud před vámi stojí vozidlo s atmosférickým zážehovým motorem, věřte, že olej nesmí být černý. U přeplňovaných motorů trochu změnit barvu může, ale zcela černý také být nesmí. Olej v dieselu je úplně něco jiného, zde změní barvu zcela do černa velice rychle.
Jde-li o automobil s automatickou převodovkou, je třeba vytáhnout i měrku převodového oleje. Ten nesmí být špinavý a důležitá je též jeho hladina. Ta se ale měří u různých modelů vozidel jinak (někde při vypnutém motoru, jinde při jeho běhu), proto je nutné znát postup právě pro vámi vyhlédnuté auto.
První usednutí za volant
Foto: Jiří SoukupPři prvním startování vozu zbystřete všechny smysly. Soustřeďte se na zvuky pohonné jednotky i délku samotného startování. Pohonná jednotka má naskočit na první pokus a to bez přidání plynu! Neměla by houpat, otáčky musí držet bez potíží, může však být hlučnější. To by se mělo po chvíli změnit, jen co se naplní hydraulická zdvihátka olejem. Současně se olej dostane do všech míst, kam má, a to také přispěje ke snížení hlučnosti. Pokud vůz se studeným motorem dlouho startoval, může být příčinou celá řada poruch. Často se tak děje kvůli vadnému podávacímu čerpadlu v palivové nádrži, někdy je na vině zavzdušnění palivového systému – mnohdy z důvodu netěsnosti na vstřikovači. Opravy přitom mohou být nečekaně drahé.
Zpočátku jeďte klidně, aby se agregát správně zahřál. Celou dobu sledujte teploměr chladicí kapaliny, který nesmí překročit hranici 90 stupňů. Pro zahřátí motoru je však důležitá teplota oleje a ten se ohřívá pomaleji. U dieselu, kde je tento proces delší, je to přibližně šestnáct kilometrů jízdy. Po celou dobu je přitom nutné jednotku nevytáčet a nepřidávat příliš plyn. To totiž studenému motoru vůbec neprospívá. Kupujete-li vůz od přímého majitele, je dobré nechat nejprve řídit jeho. Poznáte tak, jak se k vozidlu chová. U automobilů s automatickým řazením pak sledujte, zda umí zacházet s převodovkou. Někteří majitelé jí totiž nesmyslnými pokusy o úsporu paliva systematicky ničí.
Automatická převodovka – důvod k ostražitosti
U automatu se totiž za jízdy nesmí vyřazovat na neutrál, dávat parkovací brzda nebo z neutrálu zařadit D (drive, poloha pro jízdu vpřed). Při vyřazení například při sjezdu kopce totiž automat nemaže, což mu samozřejmě velice škodí, následné zařazení doprovázené citelným rázem mu už vůbec nedělá dobře. Některé rádoby řidiče to ale nechává v klidu. Převodovku svého vozu přitom proměňují v časovanou bombu, její oprava pak vyjde opravdu draho. Takto poznamenané auto tedy obejděte velkým obloukem. Rozjezd vozu musí být plynulý, bez škubání nebo poskakování. Zde pozor, některé automaty mohou řadit odlišně. Například automatické převodovky u šestiválcových agregátů se v mercedesech (například v modelu W124) od určitého roku rozjíždějí na dvojku. Tato inovace přitom byla zavedena nejprve u benzinových motorů a později i u dieselů. V jiném voze by toto chování ale mohlo ukazovat na závadu převodovky. Proto je nutné před koupí zjistit, jak má správně řadit právě vaše budoucí auto.
Při jízdě s lehkou nohou musí být změna převodových stupňů plynulá, bez škubání. Pokud srazíte plyn na podlahu, má dojít k podřazení – zde se může drobné cuknutí objevit. Samotná změna rychlosti ať už nahoru či dolu, má být přiměřeně rychlá. Dlouhé přeřazení značí problém. Nesmíte mít pocit, jako když u vozidla s manuálem prokluzuje spojka. To by ukazovalo na únik tlaku, tedy vážné poškození automatické převodovky! Za jízdy vyzkoušejte také manuální řazení a po zastavení parkovací brzdu. Nezapomeňte s vozem zacouvat. Právě při couvání se mnohdy provalí první příznaky poškození. Často se jako první ukáže poskakování při couvání, později se připojí ztráta výkonu při změně převodových stupňů (jako při prokluzu spojky u manuálu). Následná oprava dokáže opravdu pořádně provětrat peněženku. Po jízdě opět vytáhněte měrku převodového oleje. Buďte však opatrní, olej bude horký. Když k němu přičichnete, nesmí být cítit spálenina. I to by ukazovalo na poruchu převodovky.
Důkladná prověrka
Pozor si dejte u vozidel vybavených dvouhmotovým setrvačníkem. Jeho hlučnost signalizuje vůle a tedy nutnost blížící se výměny. Přitom nejde o levný díl. Z počátku se ozývá jen za studena. Po startu je slyšet klapání ze spodu motoru a po sešlápnutí pedálu spojky buď zcela utichne, nebo se jeho hlučnost citelně sníží. Výjimečně může tento zvuk dělat nadměrně opotřebené spojkové ložisko, v drtivé většině případů jde ale o vadný dvouhmotový setrvačník. Během jízdy si všímejte, zda automobil netáhne do strany. Pro ověření je třeba kvalitní rovný povrch. Zjišťujte, jak se auto chová pod plynem, i pokud vyřadíte na neutrál nebo začnete přibrzďovat. Před tím, než budete prověřovat brzdy, zkontrolujte ve zpětném zrcátku, že snížením rychlosti neohrozíte nikoho za vámi. Pokud je vůz vybaven ABS, musíte cítit po dupnutí na brzdu a držení pedálu jeho vibrace (tzv. kope). To je pro ABS typické, pokud se zablokují kola, ABS nepracuje a má tedy poruchu. Jestli pedál pulzuje u vozidla bez ABS, jsou na vině zvlněné brzdové kotouče. Ty se mohou zvlnit i u aut s ABS. Pohyb pedálu zaviněný touto závadou je jiný, než při práci protiblokovacího systému brzd. Pohybuje se citelně pomaleji, rázy jsou vláčnější. Při brzdění na rovině se nesmí volant otáčet ani chvět. Chvění mohou mít na svědomí právě zvlněné brzdové kotouče.
Volant se nesmí chvět ani při jízdě bez brzdění. Pokud se tak děje, může být příčina ve vůlích na uložení předního příčného stabilizátoru nebo špatných pneumatikách. Často to je ale dáno pouhým nevyvážením kol. Vinu někdy nese i poškozený disk. Méně často za vibracemi stojí problémy se řízením, ale vyloučit je nelze. Hučení od kola ukazuje na opotřebené ložisko, které se tímto způsobem hlásí o výměnu. Během testovací jízdy si najděte nějaký rovný plac, třeba větší parkoviště u supermarketu a vyzkoušejte poloosy. Uděláte to tak, že vytočíte kola do plného rejdu nejdřív na jednu a pak na druhou stranu. S vytočenými koly se pak rozjedete. Pokud při kroužení uslyšíte cvakání od poloos, jsou špatné. Výměna je přitom nákladná. Jestli bylo slyšet při vytáčení kol na místě vrzání od přední nápravy, jde pravděpodobně o vadné uložení předního stabilizátoru. Někdy jsou na vině špatné silentbloky zavěšení ramen přední nápravy.
Zkuste také přenést větší váhu na přední nápravu, tedy například přibrzděním při sjezdu kopce, ideálně ještě v zatáčce. Nárůst vibrací v této situaci značí opotřebené silentbloky zavěšení motoru, případně převodovky. To se v mnoha případech projevuje také nadměrnými vibracemi při vypínání pohonné jednotky, která se při zhasínání citelně zatřese. Cvakání a klepaní od přední nápravy při přejezdu nerovností ukazuje na vůle v čepech či táhlech stabilizátoru. Skutečnou příčinu odhalí prohlídka mechanikem na zvedáku. Může se také stát, že vozidlo na horizontech, při jejichž přejezdu se odlehčí a na výjezdech ze zatáček lidově řečeno plave. Důvodem jsou mnohdy opotřebené silentbloky uložení zadní nápravy, někdy tento jev prozradí tlumiče pérování na konci životnosti (ale pozor, může jít o následek vážné nehody!). Tlumiče lze zkusit na servisu, který je na to vybaven a pomocí přístroje určí i částečné snížení účinnosti tlumiče, nebo alespoň laicky, když vůz stojí na místě. Opřete se o auto v rohu karoserie, ta se musí pohnout dolu a po puštění zpět nahoru. Pokud by následoval další pohyb, v daném rohu by se karoserie houpala, je v tomto místě vadný tlumič.
