Do Československa byly vozy zn. Simca Aronde a Elysée dováženy již od konce padesátých let. Později i modely 1300/1301/1501, které byly v Československu velice populární. Říkalo se jim francouzský Mercedes.
Bylo to hodně drahé auto, které si v tehdejším Československu oblíbili především doktoři a právníci. Jízda s tímto autem byla velice pohodlná i pro pět cestujících, a také zavazadlový prostor byl více než ostatečný. Reklamní leták v té době navíc Simcu popisoval tímto sloganem: „Polykají-li se kilometry, je důležité sedět za jízdy pohodlně. Simca 1301 Speciál neopomíjí nic pro pohodlí Vaší rodiny.“
Imitace dřeva a "jódovky"
Petr Přikryl, který před rokem 1989 prodával ojeté vozy v legendárním autobazaru pod Libeňským mostem, vzpomíná na Simcu s určitou nostalgií. Aby ne. I dnes se totiž jedná o auto, ze kterého vyzařuje elegance a luxus: „Příjemný pohled na přístrojovou desku z imitace dřeva s kruhovými přístroji dával pocit luxusu. Při prodeji jsme často dostávali otázku, jestli má auto tzv. jódovky. Model 1301 S měl totiž žádané přídavné obdélníkové jódové reflektory.
Koroze byla problém
Určitým znakem luxusu byly také ozdobné lišty kolem celého obvodu karoserie a řazení na podlaze. K umístění řadicí páky se říkalo, že ve francouzském autě je vždy umístěná tak, aby se řidič mohl nenápadně dotknout stehna spolujezdkyně. Největším problémem tehdejších aut byla však koroze. Prahy, spodky dveří a zadní nosníky pod zavazadlovým prostorem, to byla problematická místa tohoto vozu. Odborník to poznal na první pohled, například když ozdobná lišta přecházející od zadních dveří a zadního blatníku, nebyla ve vodorovné poloze.
Hlučný kardan
S motory, převodovkou a podvozkem problém nebyl. Pod kapotou se objevovaly především motory 1,3 s výkonem 60 koní pro základní model 1301 a 1,3 s výkonem 70 koní pro verzi Special. Model Break Special měl potom pod kapotou vždy „jednatrojku“ s výkonem 70 koní. Model 1501 Break Special pak dostal pod kapotu motor 1,5 s výkonem 81 koní. Horší to bylo s kardanovým hřídelem a diferenciálem, které byly často hlučnější.
V bazaru se neohřála
V nabídce tehdejších autobazarů se Simca nikdy moc neohřála. Vzpomínám na MUDr. Radko Vrabce, který byl ošetřujícím lékařem Jana Palacha, a kterému jsem jeho Simcu 1301 S prodával. V následujících letech jsem jich sám také několik vlastnil. Vzpomínám na další příhodu se Simcou, kterou jsem koupil od jiného pana doktora. Na čelním okně zůstala samolepka s Aeskulapovou holí označující lékaře. Já jsem to nijak neřešil. Až jednou jsem u Kralup nad Labem míjel ošklivou dopravní nehodu. Na místě již byla Veřejná bezpečnost, a když viděli přijíždět takto označené vozidlo, pochopitelně očekávali odbornou pomoc. Okamžitě jsem vysvětlil, že vozidlo pouze převážím známému doktorovi do servisu, že Hippokratovu přísahu jsem nikdy nesložil.
Bylo to výjimečné auto
A ještě jedna perlička na závěr. V Roudnici nad Labem byla prodejna náhradních dílů, kde jsem měl kamaráda a ten dlouho nechal ve výloze startér právě na model 1301 i s cenovkou 17.860,- Kčs. Podotýkám, že nové auto stálo v Tuzexu v přepočtu necelých sto tisíc korun. Startér nikdy nikdo nekoupil a jak se později ukázalo, došlo k chybě při naceňování tohoto dílu. Tato banalita však dodávala Simce přívlastek výjimečnosti a ona výjimečná skutečně byla,“ uzavírá svoje vyprávění Přikryl.
Do konce výroby jich z výrobních pásů v továrnách v Poissy poblíž Paříže sjelo přes 1.300 000 kusů. Na trhu jich ale k dispozici moc není. Našli jsme pouhé dva kusy, oba v ceně necelých 200 tisíc korun. Máte nějakou osobní zkušenost s vozem Simca 1301/1501? Napište nám do diskuze. A jestli se vám náš článek líbil, sdílejte ho, prosíme, dál. Děkujeme.
