Škoda Vision 7S je nejen působivá, ale také důležitá. Je totiž předobrazem budoucího sériového rodinného elektromobilu. Model ukazuje zcela nový designový jazyk a je nositelem nového loga a vizuální identity značky.
I když mnohým připomíná design studie Škoda Vision 7S rysy obřího Range Roveru, není tomu tak. Jde o naprosto svébytný design a jedinečnou techniku. „Je to nejfunkčnější a nejkomplexnější koncept, jaký jsme kdy postavili,“ říká Martin Porteš, projektový manažer, který v oddělení designu přípravu konceptu vedl.
Není proto divu, že příprava tak důležitého projektu byla náročná. Autory tlačil čas, zároveň museli najít cestu, jak do vozu zabudovat i neobvyklou techniku. Příprava Vision 7S odstartovala zhruba rok před jeho premiérou - v září 2021. „Tehdy vzniklo zadání, které se začalo rozpracovávat,“ popisuje Martin Porteš počátek přípravy konceptu. Že bude studie právě předobraz budoucího sériového SUV, pomohl rozhodnout mimo jiné právě nový designový jazyk. „Velké SUV dává prostor nový design pořádně ukázat,“ zdůvodňuje Porteš.
Na kompletní přípravu koncepčního vozu tak měli v Mladé Boleslavi jen asi deset měsíců. Vše začíná definováním základních proporcí a parametrů auta, pro ně pak tým začne chystat platformu. VISION 7S využívá upravenou sériovou platformu MEB. „Je obvyklé, že už na začátku takových projektů naberete oproti plánům zpoždění, designéři totiž stále něco vylepšují a mění. S tím musíme umět pracovat, vytváří to ovšem velký tlak,“ vysvětluje Porteš.
Designéři postupně pilují vzhled, ať už samotné karoserie, nebo interiéru a všech možných detailů. Vznikají hliněné modely, které musí projít schvalováním i u vedení automobilky. Projektový manažer v tu chvíli hlídá termíny, rozpočet a domlouvá třeba dodavatele některých konkrétních dílů a řešení. „Úplně jasno není téměř nikdy, neustále se něco upravuje,“ směje se Martin Porteš při otázce, co se děje, když je o budoucím designu v zásadě rozhodnuto.
Každopádně v další fázi začíná samotná stavba vozu. Zároveň pokračují práce na ladění mnoha detailů, takže samotná fáze návrhu a hledání konkrétních řešení trvá vlastně déle než fyzická stavba vozu. „Počkat na to, až všechno dořešíme, prostě nemůžeme, není na to čas,“ vysvětluje Porteš. Zejména na počátku stavby konceptu pak designovému týmu pomáhá tým stavby prototypů, který jinak připravuje prototypy aut pro sériovou produkci. „Pomáhají nám upravit a připravit platformu, implementovat základní funkce a podobně,“ říká Porteš.
Zároveň s přípravou platformy vznikají karosářské díly a s tímto základem pak začíná stavba vozu. „Základem je trubkový rám, na kterém jsou karosářské díly uchycené,“ vysvětluje Porteš. Zároveň se skeletem auta řeší technici i instalaci kabeláže, která je pro funkčnost prototypu nezbytná. „Ve Vision 7S máme spoustu věcí, které se hýbou, svítí a něco dělají, to si vyžádalo opravdu extrémní množství kabeláže,“ popisuje Martin Porteš náročnou část stavby prototypu. Vision 7S má v tomto ohledu řadu specialit. Například disponuje takzvaným řízením po drátě, volant není pevně spojen s koly, pokyny putují pouze digitálně.
Dalšími jedinečnými prvky jsou palubní deska a pedály, které při přepnutí z režimu Jízda do režimu Relax odjedou asi o 10 centimetrů od posádky. Součástí tohoto „divadla“ je i otočení velkého dotykového displeje palubního systému. „Tady jsme dlouho hledali technické řešení, které otočení umožní, bude dostatečně robustní a zároveň nám dovolí pracovat s minimální tloušťkou panelu a tenkými rámečky,“ vysvětluje Porteš. Vůbec jednoduché podle něj nebylo ani nalezení řešení pro „tanec“, který předvádějí při změně režimu sedadla: přední se pootočí směrem do středu a mírně se sklopí, zadní také mírně zaklopí opěradla. U běžného auta by to možná nebylo tak náročné, jenže u konceptu, kde sedadla se středovou konzolí vypadají, jako by se vznášela v prostoru, to byl skutečný oříšek.
Tým z Technického vývoje ŠKODA Auto pak pomáhá najít řešení, které propojí funkčnost platformy právě se všemi koncepčními systémy vozu. Vision 7S je tak skutečně funkční, jezdí a i jinak funguje jako skutečné auto a přitom dovede předvádět třeba i zmíněnou změnu koncepce interiéru, včetně nového ovládacího rozhraní pro posádku.
Auto postupně získává svou podobu. Postupně se scházejí jednotlivé díly, vše se sestaví „na sucho“, pak se jde na finální montáž. Tu obvykle komplikují různé zádrhele. „Materiál podlahy z recyklovaných pneumatik jsme vybírali do poslední možné chvíle. Dalo dost práce, aby od dodavatele dorazil včas,“ popisuje Porteš jednu z potíží. „Plexisklo, ze kterého je naše maska Tech-Deck Face, má omezené možnosti z hlediska tvarování a dlouho se nám nedařilo dosáhnout kýženého výsledku,“ přidává další. Vrásky na čele přidělaly i batohy, které jsou integrované v zadní části opěradel a které byly dodatečně vymyšleným řešením a musely se tudíž řešit v časové tísni. „Ale zvládli jsme to,“ usmívá se Porteš.
V závěrečné fázi stavby koncepčního vozu se pracovalo na směny, v podstatě 24 hodin denně. A Vision 7S skutečně technici a designéři ladili do poslední chvíle. „Auto muselo být s předstihem připraveno pro focení a natáčení. Vůz jsme předali, ale dál jsme ještě ladili některé detaily,“ vysvětluje Porteš.
Pak už přichází čas premiéry. „Tady nám samozřejmě neuvěřitelně pomáhá tým podpory modelových prezentací, který na nich auto doprovází,“ říká Porteš a dodává: „Veřejnost vidí jen ten jeden příjezd na scénu při světové premiéře, ale auto muselo při premiéře, s ní spojených interních akcích a zkouškách podle přesně daného scénáře vyjet na pódium celkem třináctkrát, vždy s perfektním načasováním.“ A tím vlastně „život“ konceptu teprve začal, ihned poté už byl VISION 7S v obležení zvědavých diváků.
Jak se vám studie líbí? Napište nám do diskuze.
