Auto má špinavé tak, že často prý není poznat ani jeho barva. Bydlí totiž vedle řepkového pole, jehož majitel si s šířením pylu a prašností při sklizni moc hlavu nedělá. Prý nemůže za to, že fouká vítr a není ochoten zaplatit ani automyčku.
Pole s kvetoucí řepkou je na pohled možná hezčí, než pole s jetelem, ale kdo má tu smůlu, že v blízkosti řepkového pole bydlí, dá nám jistě za pravdu, že by se bez hezkého pohledu na žluté lány rozhodně obešel. Z kvetoucí řepky se totiž šíří pyl, jehož pylová zrnka jsou poměrně těžká. Pyl se tak od řepkového pole nedostane příliš daleko a koncentrace spadu v blízkosti pole je tak poměrně vysoká. Zatímco pyl ostatních rostlin se většinou rozletí daleko po okolí, pyl z řepky doletí jen pár desítek metrů. Kdo bydlí u řepkového pole, má většinou žlutý celý dům, prádlo, bazén, nebo třeba auto.
Nejvíc to odnáší bazén a auto. Trochu pomůže plachta, ale ne moc. Majitel pole by měl čištění auta i bazénu zaplatit
Viktor M.; Brandýs nad Labem
Své o tom ví i Viktor M., který bydlí asi 30 metrů od pole s řepkou. „Jednou za 3 roky majitel pole vyseje řepku a to jsou potom opravdu perné dny“, popisuje Viktor a pokračuje: „Pyl a prach při sklizni se dostane všude, i když máme vše zavřeno. Špinavá je fasáda i okna. Bazén musím dva dny čistit a auto je zadělané tak, že není ani poznat, jakou má barvu. A nikoho to nezajímá“, stěžuje si Viktor, podle něhož prý není s majitelem pole řeč. „Směje se mi do očí. Prý za to nemůže, že fouká vítr. Ale co já s tím? Tak má pěstovat brambory“, hudruje Viktor.
Co v takové situaci dělat? Na to pamatuje Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona musí hospodařit na zemědělském půdním fondu vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu škodlivými látkami ohrožujícími zdraví, nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav.
Potom je tady Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 58 odst. 2. Podle něj může obec uložit pokutu až do výše 100.000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce. Jenže podle informace od Viktora s takovým podnětem na obci nepochodil. „Šíření pylu prý nelze považovat za neudržování pořádku. Takže pan zemědělec vydělává, plodiny na jeho poli nám ušpiní bazén, dům i auto, a on ani nemusí zaplatit alespoň myčku na auto. To je nějaká spravedlnost“? ptá se Viktor.
Máte nějakou podobnou zkušenost jako pan Viktor? Napište nám do diskuze.
