Tohle auto má dvě tváře a je jen na vás, jakou z nich budete chtít využít. Obě ale mají něco do sebe a umí nabídnout pěkné svezení. To sportovní vás ale může stát majlant. Desátá generace modelu Civic s karoserií Sedan nás velmi mile překvapila. Pod kapotou testované verze pracovala silná benzinová patnáctistovka a kabina se dočkala několika změn, které souvisí s nedávným faceliftem pro letošní rok. Má tohle auto vůbec nějaké chyby? Na to jsme se snažili získat odpověď během klasického týdenního testu.
Foto: Roman HavlínAktuální provedení Civicu je k dispozici i jako klasický pětidvéřový hatchback, který má hlavní výhodu v rozměrném výklopném víku kufru. Jenže po designové stránce to není úplně ono (pokud nebudeme počítat ostrou verzi Type R). Naopak verze Sedan nás po celý týden dostatečně přesvědčovala o tom, že tohle auto bychom s klidem uvítali v naší garáži. Už na první pohled vypadá velmi dobře a oproti hatchbacku je o 13 cm delší. Záď pak zdobí specificky tvarovaná zadní světla, jejichž světelný podpis je doslova nezaměnitelný.
Foto: Roman HavlínHonda uvádí, že letošní omlazení Civicu s sebou přináší především kvalitnější materiály v kabině. Jenže stačí přejet rukou po všech plastech ve vozidle a rázem zjistíte, že měkčené jsou jen ty na palubní desce a v předních dveřích. Vůz dále nabídne digitální přístrojový štít se třemi segmenty a snad jen ovládání palubního počítače skrze nevzhlednou tyčku, která trčí z pravého budíku palubní desky, se mohlo pro rok 2020 konečně vytratit. V rámci faceliftu pak Honda přistoupila k několika radikálním řešením. Dotyková obrazovka palubního systému nově nabízí klasická pevná tlačítka pro ovládání všech důležitých funkcí. Honda tím dává jasně najevo, že jde proti proudu a zároveň vyslyšela stížnosti zákazníků, kterým plně dotykové ovládání mnohdy nevyhovovalo. Současně s tím však zmizela CD mechanika, která až do minulého roku byla přítomna ve všech nových modelech Civic. Škoda… Tohle hudební médium mělo svůj potenciál a kvalitou výstupu mnohdy předčilo jiné hudební formáty.
Po usednutí do kabiny nebyl sebemenší problém najít takřka ihned svou ideální řidičskou polohu a navzdory poměrně nízkému umístění elektricky ovládané sedačky řidiče je výhled z vozidla do všech stran naprosto dostačující. Vhod přijdou i pogumované držáky na kabely od nabíječky mobilního telefonu, jelikož zdířka pro její zapojení je umístěna hluboko pod řadící pákou. V rámci moderních vychytávek samozřejmě nechybí ani dostatečně velká odkládací plocha s možností bezdrátového dobíjení.
Foto: Roman HavlínA jak je na tom elegantní Civic Sedan po stránce prostornosti? Popravdě, tady jsme byli trošku v rozpacích. Zatímco kabina jako taková pojme s přehledem čtveřici dospělých s výškou 180 cm a nikdo se zde nebude v žádném směru tlačit, zavazadlový prostor má svá jistá negativa. Jde hlavně o to, že ačkoliv karoserie Sedan nabízí slušný základní objem kufru 519 litrů, jejich využitelnost je značně omezena. Může za to v prvé řadě úzký vstupní otvor, skrze který naložíte maximálně větší cestovní kufr. Zapomeňte tak na to, že kufrem projde objemná krabice, v níž bude složena například kuchyňská skříňka. Převozu delších předmětů naopak neprospívá obří schod, jenž vznikne po sklopení zadních sedaček. Jistým negativem je také absence madla na vnitřní straně víka kufru, takže pokud je záď tohoto Civicu značně znečištěna, počítejte s tím, že se zcela jistě ušpiníte také.
Všechny nedostatky testovaného modelu však předčily dvě věci. Motor a podvozek. Ještě teď jsme šokováni z toho, jakou dynamikou a jízdním komfortem tahle Honda ve skutečnosti oplývá. Benzinový čtyřválec 1.5 i-VTEC s výkonem 182 koní a točivým momentem 240 Nm patří k tomu nejsilnějšímu, co se dá aktuálně pod kapotu evropské verze Civicu Sedan dostat. O přenos síly na přední nápravu se starala manuální převodovka se šesti stupni a musíme uznat, že tahle kombinace nám způsobovala opakovaný úsměv na tváři.
Foto: Roman HavlínNěkolikrát jsme se přistihli, jak nevěřícně zíráme na to, jak tahle na první pohled „nenápadná“ Honda ve skutečnosti jede. Bylo úplně jedno, zda ve voze cestuje pouze řidič, a nebo jsou obsazena všechna sedadla. Motor si uměl vždy dostatečně poradit, k uším posádky posílal svůj hutný sportovní zvuk a pocitově se nám zdálo, že uváděných 182 koní je hodně podsazený údaj. Vzhledem k dynamickým parametrům se však nelze divit tomu, že v extrému si motor umí říct klidně o 16 litrů na 100 km. Ale co když se najde někdo, kdo vyznává opačný styl jízdy a veškerý výkon má pouze na nejnutnější situace? I tento styl jízdy jsme si zkusili a na dva dny se za volantem Hondy hodili „do klidu“. Výsledkem byla průměrná spotřeba 6,2 litru na 100 km. K jejímu dosažení navíc dost pomohla aktivace úsporného režimu ECON.
Tohle auto má zkrátka dvě tváře a je jen na vás, jakou z nich budete chtít využít. Všemu pak sekundoval vynikající podvozek, jenž dokázal filtrovat i ostřejší nerovnosti a k pozadí posádky jen výjimečně poslal tupější ránu. Na delších cestách se nám častokrát hodil chytrý adaptivní tempomat, který nemá zbrklé reakce a dokáže plynule regulovat rychlost vozu až do úplného zastavení.
Nebojíme se říci, že největší předností modelu Civici Sedan 1.5 i-VTEC je jízdní projev a komfort. Už dlouho jsme neřídili vůz, který by nabízel takovou porci radosti z jízdy. Honda zde jasně ukazuje, že stále umí vyrábět auta pro řidiče. Mezi negativa lze zařadit snad jen horší grafiku multimediálního systému a zmíněný zavazadelník, který je určitou daní za lepší styl a luxus. A pokud se ptáte na cenovou politiku, testovaný kousek vychází aktuálně na 679 900 Kč, přičemž připlácet lze defacto pouze za metalický lak karoserie a automatickou převodovku CVT.
Test - Honda Civic sedan 1.5 i-VTEC má větší apetit než benzínová Octavia RS
