Italská auta u nás nemají moc dobrou pověst a říkají se o nich různé věci. Když pak Italové jednou za čas udělají slušné auto, nemá to takový vůz na trhu vůbec lehké a je celkem jedno, jestli jde o nákupy nových aut, nebo se podíváme mezi ojetiny. Ceny fiatů, lancií a alf romeo padají rychle a lze říci, že pokud si nekoupíte investiční Ferrari z nějaké limitované edice, vždycky vás u italského auta čeká velký propad hodnoty. To ale neznamená, že musíte s italskou kráskou nutně šlápnout vedle. Při pečlivém výběru ojetiny, nejlépe přímo u autorizovaného prodejce, který doloží servisní historii auta, se můžete dočkat i u téhle Alfy docela milého překvapení.
Foto: favcars.comNa trhu ojetin už ceny aut nepadají tak rychle, aspoň pokud jde o nominální hodnoty, protože ten největší propad v prvních třech letech zaplatil první majitel. Ale i tak nelze čekat, že koupíte „itala“ a budete mít zadarmo něco trochu jiného, co nevidíte na silnici každý den. Třeba taková Alfa Romeo Giulietta je jedno z aut, které má slušný potenciál, ale lidé mu nevěří. Koncepčně je Giulietta typický zástupce segmentu C, takže konkuruje třeba Golfu, Focusu a s přimhouřením oka i třeba Octavii. Samozřejmě chce oslovit hlavně designem a na dynamiku orientovaným podvozkem, řízením a motory (zajímavostí je systém DNA s možností přepínají jízdních režimů měnících ostrost reakce motoru a posilovače řízení, který byl ve své době v této kategorii unikátní).
Foto: favcars.comNěmecké statistiky poruchovosti TÜV Report ale Alfě Romeo moc nefandí. První ročník se už po třech letech propadl na úplné dno tabulky se skoro 12% výskytem závad, až pak se to postupně zlepšovalo. Pětiletá auta se usadila s 9% poruchovostí v polovině tabulky, tedy v průměru. Ale majitelé řeší spíše otravné drobnosti, ne fatální mechanické závady. Mechanický základ Giulietty je totiž vlastně velice solidní, ale bohužel automobilka dlouhověkosti moc nepomohla nastavením nesmyslně dlouhých servisních intervalů. Zatímco třeba taková Toyota vás žene pro nový olej a na prohlídku auta do servisu po roce nebo po 15 000 km, Alfě Romeo stačilo 35 000 km, asi aby se zalíbila fleetovým manažerům a jejich excelovským nákladovým tabulkám. Servisy tak včas nepodchytí nějaký rodící se problém a hlavně to nepomáhá poměrně citlivým motorům.
Degradace oleje a následné obtížné mazání je totiž vlastně jediný vážný problém, který může jinak slušné motory v Alfě Giulietta odepsat. Kdo byl opatrný a olej měnil konzervativně po roce nebo maximálně 15 000 km, tomu motory v Giuliettě vydrží opravdu dlouho. V benzinových motorech je totiž velmi málo oleje (necelé čtyři litry). Tak malá náplň rychle zdegraduje. První verze přeplňované benzinové čtrnáctistovky (označení 1.4 T-JET) prodávaná do roku 2015 jede v provedení o výkonu 88 kW docela slušně a krom kvalitního paliva a pravidelného servisu nic nepotřebuje. Ještě je potřeba nejpozději po pěti letech nebo 100 000 km vyměnit řemenové rozvody a svíčky je lepší měnit každých 30 000 km.
Foto: favcars.comPodobný plán můžete nastavit i na modernější verzi 1.4 MultiAir se zajímavým a složitým (ale při dodržování opatrného servisního plánu spolehlivým) systémem elektrohydraulického ovládání ventilů. U těchto motorů se doporučuje pravidělně měnit i filtr hydraulického okruhu systému MultiAir a to nejpozději každých 60 000 km. Sportovní verze Quadrifoglio s motorem 1750 TBi je lepší ve slabší verzi s klasickou mechanickou převodovkou, protože dvouspojkový automat umí po letech a kilometrech zlobit. Celkově právě převodovky jsou asi nejslabší mechanický článek v této Alfě. Jinak motor 1750 TBi je jako jediný s přímým vstřikem paliva a s tím souvisí i vysoká citlivost na kvalitu benzinu. Tankujte jen aditivované palivo s vyšším oktanovým číslem, minimálně 98.
Naftové motory jsou solidní a spolehlivé, ale k charakteru Alfy Romeo se moc nehodí. Aspoň že se i v normě Euro 6 obešly bez aditiva AdBlue, což usnadňuje servis a na stáří s nimi bude klidnější život. Pro diesely platí také doporučení zkrátit servisní plán a jen pokud jezdíte klidně a delší trasy, lze schválit prodloužení výměn oleje až na 20 000 km jako bezrizikové. Naopak časté krátké trasy, využívání výkonu a jízda s plnou zátěží velí přejít na opatrný plán „po roce nebo po patnácti“ jako u benzinových verzí. U naftového dvoulitru pak pozor na selhání mazání, může za to prasklé těsnění mezi olejovým čerpadlem a jeho sacím košem. Preventivně se to mění po 150 000 km. Stejná věc trápí i Opely, neboť jejich motor 2.0 CDTI je technicky shodný.
Podvozek je u Alfy Romeo poměrně bytelný, ale nemá rád velká nízkoprofilová kola, na kterých pak na průměrné české silnici poskakuje. S těžkým dieselem vpředu je pak Giulietta doslova neohrabaná, jakmile nejede po naprosto hladkém „německém“ asfaltu. Modernizovaná verze (modelový rok 2014) má spolehlivější detaily a vyléčené některé dětské nemoci, takže představuje větší jistotu. Nákup není rizikový, pokud budete hledat jen auta s úplnou servisní historií a jasným původem. Naopak podezřelé importy z jihoevropských zemí mohou být veliký průšvih. K servisu a údržbě se tam totiž přistupuje dost ležérně a některá auta za celý svůj život ještě na výměně oleje ani nebyla. Takže pozor.
Ojetá Alfa Romeo Giulietta – pozor na podezřelé dovozy z jihu Evropy
