První škodovácké SUV se rychle stalo hitem a nejprodávanějším autem své kategorie na českém trhu. K přirozenému českému patriotismu se totiž přidaly opravdové kvality tohoto auta a také skutečnost, že to po letech byla první designově odvážná škodovka. Skutečně, Yeti se mohl považovat i za stylovku. Je to ale také praktické auto. Kufr sice nepojme to, co Superb nebo Octavia v kombíku, ale průměrné české rodině stačí a potěší i dost místa na zadních sedačkách. Navíc můžete se sedadly různě laborovat, takže lze z Yetiho jejich vyjmutím udělat i malou dodávku. Z auta je dobře vidět, je pohodlné a interiér podle tradice škodovky kvalitní a spolehlivý.
Například pětiletý Yeti bude mít dle německého TÜV Report najeto průměrně 70 000 km a je jen 7,6% šance, že se na něm něco porouchá. Němci ho tak ve svých statistikách poruchovosti řadí mezi ta spolehlivější auta. Třeba takový Ford Kuga je o 16 příček za ním a Toyota RAV4 je dokonce o 24 příček horší. Smířit se jen musíte s trochu vyšší spotřebou, protože Yeti má horší aerodynamiku a větší jízdní odpory. Diesely se čtyřkolkou tak jezdí spíše za sedm a půl až osm litrů než za pět a půl jako Octavia v předokolce se stejným motorem. Také servis zvednuté čtyřkolky nebude stejně levný jako na Octavii v předokolce, ale s tím asi počítáte. Takže jestli prostě chcete slušné SUV s pohonem všech kol, je Yeti dobrá volba. A který motor vybrat?
Od začátku prodeje Yetiho se hodně řešil malý čtyřválec 1.2 TSI, ale počáteční problémy s rozvody se podařilo napravit a od poloviny roku 2011 je to už dobrý motor i v jiných škodovkách. Navíc rozvody jdou celé předělat na pevnější modifikované řešení. Jen se tenhle motor moc nehodí k jízdám na krátké trasy, kdy ředí olej benzinem. Také hůř topí. Pro nenáročného řidiče, který potřebuje něco na cestování na chalupu po polní cestě a nemusí mít nutně čtyřkolku, je to ale dobrá volba.
Motor 1.4 TSI zlobil víc a jestli chcete mít jistotu, hledejte až verzi Euro 6 prodávanou od roku 2015, která už měla úplně jinou konstrukci a je výrazně spolehlivější. Ta jede opravdu pěkně, nezlobí a zejména ve verzi s výkonem 110 kW a s pohonem všech kol je to opravdu slušný pohon. Jen se smiřte se spotřebou okolo osmi litrů minimálně, Yeti prostě bude vždycky brát o litr až litr a půl víc než Octavia. Také motor 1.2 TSI se po modernizaci zlepšil. Naopak se vyhněte jednotce 1.8 TSI, která pocitově nejede o nic lépe než čtrnáctistovka. Má totiž točivý moment seškrcený na stejných 250 Nm jako motor 1.4 TSI. Osmnáctistovce kolabovaly rozvody a brala olej jako prokopnutá. Složitost motoru z něj nedělá o nic levnější věc na údržbu než diesel, takže lépe uděláte s naftovým dvoulitrem. Ten si na sebe totiž vydělá rozumnější spotřebou a vyšší zůstatkovou hodnotou.
Motor 2.0 TDI je nejlepší ve verzi Euro 5 a v provedení s výkonem 103 kW, kdy jede lépe z nízkých otáček. Hledejte ale kus s nějakým rozumným nájezdem, ať můžete pečlivějším přístupem k servisu vychovat auto k dlouholeté spolehlivosti. U základní verze 81 kW opatrně, má slabší převodovku. Pozdější provedení Euro 6 motoru 2.0 TDI není mechanicky špatné, ale kvůli montáži povinného SCR katalyzátoru je tu zase komplikace navíc. AdBlue se také nekomfortně dolévá z kufru a kvůli nutnosti motoru ohřívat vzdálený katalyzátor bere tenhle naftový Yeti klidně přes osm litrů nafty na 100 km. Berte raději starší verzi.
Nahlédněte do servisní historie a ověřte, že někdo v systému pohonu všech kol Haldex vyměnil každé tři roky nebo 60 000 km olej. Stejný interval platí i pro šestistupňové DSG. Automat 6DSG je dobrá volba, pokud nemá auto najeto 200 tisíc km. Naopak menší 7DSG se suchými spojkami je po 100 000 km továrna na problémy. Když ale odhlédneme od mechaniky, která je u Yetiho v zásadě spolehlivá, narazíme na jeden mnohem vážnější problém. Na korozi. Ano, Škoda Yeti ostudně rezne. Může za to především odvážně tvarovaná karoserie, která je vystavena působení okolních vlivů mnohem víc. Dveře jsou omlácené od kamínků, sloupky zase prodřené od příliš tvrdého těsnění dveří a na něm nalepeném prachu. Hnijou i zadní blatníky.
Týká se to hlavně hodně ojetých aut, ale víte, jak to s tachometry škodovek bývá... Takže velký pozor na importy aut, která nikdy neviděla autorizovaný servis. Hledejte raději auto českého původu, které má pečlivě vedenou servisní historii. Bude sice dražší než dovoz bez historie, ale aspoň by to nemusel být průšvih, stočenka a past.
Foto: Redakce