Popularita vozů kategorie SUV dohnala automobilku Volvo k tomu, aby na trh uvedla další model. Jelikož se ale tehdejší první generace modelu XC90 prodávala velice dobře a značka chtěla druhý model patřičně odlišit, vznikl menší model XC60, který má ale povahou blíže ke kombi než k terénnímu autu. Ale ona ani XC90 není žádný offroad. Volvo XC60 se prodává od března 2010 a za těch deset let na trhu se z něj stalo docela oblíbené auto. Trh ojetin je dobře zásoben, vždycky lze vybírat z několika stovek nabídek jen na našem trhu. Hodně se k nám ale vozy tahají ze zahraničí, takže pozor na jejich původ a ověřujte jejich historii.
Foto: favcars.comNejlevnější kusy koupíte od nějakých 180 tisíc korun, ale počítejte s tím, že takové auto bude mít reálně najeto přes 300 000 km. Volva celkově mají největší průměrné nájezdy a třeba právě německé statistiky TÜV Report to potvrzují. Vozy s doloženým nájezdem do 100 000 km budou stále stát přes 400 tisíc. Statistiky poruchovosti TÜV Report hodnotí Volvo XC60 pozitivně a řadí ho mezi spolehlivější auta do lepšího průměru. Se stářím, jak se daří podchycovat drobnosti v záruce během pravidelného servisu, se pak statistiky XC60 zlepšují. Když už, budou spíše zlobit modernější verze s emisně složitějšími motory a komplikovanější elektronikou. Nejlepší motor pro Volvo XC60 (a vlastně pro jakékoli Volvo té doby) je naftový pětiválec, ať už větší o objemu 2,4 l, nebo menší o objemu 2,0 l. I přes drobné vrtochy, které tenhle motor ve stáří mít bude, je ze všech jednotek nejméně rizikový, umí s ním díky širokému výskytu pracovat i nezávislé servisy a krom běžné údržby nic zásadního nepotřebuje.
Foto: favcars.comVětší jednotka 2,4 l může jen po letech potrápit nefunkčními vířivými klapkami v sání, ale tady by se neměly utrhnout a vletět do motoru jako třeba u BMW. Zpravidla jen přestane fungovat jejich ovládání a auto padá do nouzového režimu či ztrácí výkon. Oprava vyjde na necelých deset tisíc a pak to zas bude dalších deset let fungovat. Vstřikování už je také levně opravitelné (dříve stály vstřikovače common-railu klidně dvacet tisíc, dnes se dá jeden vstřikovač opravit za zhruba čtyři tisíce nebo i méně) a pokud tankujete kvalitní naftu s aditivy, vědět o něm nebudete. Maximálně pak odejde elektrická regulace turba a začne téct mezichladič stlačeného vzduchu. Ale to se bavíme o nájezdech k 300 000 km. Ovšem takovou porci už mají nejlevnější kusy dávno za sebou, tak pozor. Stočit Volvo o 200 tisíc km dolů není pro podvodníky žádný problém.
Foto: favcars.comMenší pětiválec 2,0 l dokonce ani nemá ty vířivé klapky, ale zas má choulostivější piezoelektrické vstřikovače. Ale při provozu na kvalitní naftu vydrží dlouho. Celkově se jedná o velmi dobré motory a jen pro klid na duši zkraťte servisní interval pro výměnu oleje z původních 30 000 km na 20 000 km nebo jeden rok. Jediným rizikovým místem pětiválce (hlavně jednotky 2,4 l) je pohon příslušenství plochým řemenem, který se může přetrhnout a pak spadne do hlavního rozvodového řemenu. Jinak zdravý motor se tak při troše smůly může potkat. Řemen tedy měňte preventivně už po 60 000 km, hlavní rozvodový řemen pak stačí měnit po 180 000 km, opatrní majitelé nic nezkazí výměnou po 120 000 km. Novější dvoulitrové čtyřválce jsou ještě moc mladé, ale se všemi těmi emisními systémy a složitým přeplňováním s nimi bude náročnější život. Starejte se a snad to bude fungovat. Levné stáří od nich ale nečekejte. To se ale dá říci o každém moderním dieselu.
Foto: favcars.comBenzinové motory zmíníme jen okrajově, protože o nich asi nebude v SUV moc lidí uvažovat. Vyhnuli bychom se dvoulitrům s dvouspojkovým automatem Powershift, od kterých se nedá očekávat levný a bezproblémový důchod. Verze T6 s turbem a kompresorem také nebude nic jednoduchého a bezproblémového. Řadové šestiválce jsou sice mechanicky spolehlivé, ale zase mají reálnou spotřebu okolo 12 litrů a servisně jsou trochu náročnější. Berte raději diesel, i kvůli dalšímu prodeji. Benzinového SUV se spotřebou 12 litrů se na našem trhu budete zbavovat dlouho. Naopak udržovaný diesel v dobrém stavu prodáte hned. Jestli má tohle Volvo nějakou choulostivou mechanickou věc, tak jsou to převodovky a systém pohonu všech kol. V mezinápravové spojce je potřeba po 60 000 km (nejpozději!) měnit olej, což bohužel majitelé nedělají, takže jim často ani čtyřkolka nefunguje, aniž by o tom věděli. Překvapí je to až v momentě, kdy na horách na sněhu nemůžou vyjet z parkoviště, jak se jim beznadějně protáčí přední kola. Každých 60 000 km se také musí měnit olej v automatické převodovce. Starší šestistupňový automat po velkých nájezdech už prokluzuje moc, zmatkuje a cuká. Generálka převodovky za padesát tisíc ale už vzhledem k cenám ojetých aut moc smyslu nedává.
Aspoň že servis nestojí na Volvo stejně jako třeba na BMW a Mercedesy nebo Audi. Ceny dílů, práce a třeba i pojištění jsou o trochu nižší. Údržbu auta po záruce ale stejně většina lidí už svěří nejaké nezávislé neznačkové dílně, která má obvykle ještě příznivější cenovou politiku.
Ojeté Volvo XC60 – Pozor na původ, tachometry přetočené o 200 tisíc nejsou výjimkou
