Rozdíl v ceně srovnatelného ojetého auta s benzínovým nebo naftovým motorem je většinou nulový, nebo jen velmi malý. Je ale například v Octavii lepší malý benzínový tříválec nebo „dvoulitr“ v naftě?
Rozdíl v ceně srovnatelného ojetého auta s benzínovým nebo naftovým motorem je většinou nulový, nebo jen velmi malý. Je ale například v Octavii lepší malý benzínový tříválec nebo „dvoulitr“ v naftě? Letošní snížení spotřební daně z nafty o plnou jednu korunu (z 10,95 na 9,95 Kč/l) určitě povede některé zájemce o ojeté auto k zamyšlení, jestli zase nezačne být výrazně výhodnější jezdit na naftu. U benzinu totiž zůstává sazba spotřební daně na úrovni 12,84 Kč/l. Poznáme ale tohle „zlevnění“ vůbec nějak?
Benzinový motor je dnes servisně a uživatelsky stejně náročný jako ten dieselový
David Žídek; TestyOjetin.cz
Určitě víte, že daně tvoří největší složku z ceny paliv. V současné době se právě daně podílejí na cenách paliv ze skoro 60 %. Ano, kdyby nebyly pohonné hmoty zatížené spotřební daní a daní z přidané hodnoty, tankovali bychom litr pohonných hmot za zhruba 15 až 16 korun, včetně obvyklých marží prodejců.
Stejně ale nelze očekávat nějaký významný pokles cen nafty u čerpacích stanic. Navíc pro běžného spotřebitele to bude sotva znatelný rozdíl. Teoreticky při tankování plné nádrže ten rozdíl bude například jen 50 Kč a určitě víte, že ceny pohonných hmot se na jednotlivých čerpacích stanicích liší třeba i o 5 Kč. Záleží samozřejmě, kde tankujete. A protože provoz auta není jen o spotřebě paliva, opravdu to moc znát nebude. To by musela nafta zdražit či zlevnit skokově o několik korun.
Vždycky platilo, že nafta je výhodnější jen při vyšším nájezdu, kdy se začne na nižší spotřebě vracet vyšší investice do takového auta a také vyšší ceny servisu a některých náhradních dílů. Ovšem posledních pár let se ty rozdíly v cenách oprav začínají zmenšovat. Ale také klesá rozdíl ve spotřebě paliva naftového motoru a dynamicky srovnatelného zážehového.
Moderní benzinové motory mají mnoho stejně složitých technických řešení jako diesely, především pak přímé vstřikování paliva, přeplňování a nově i diskutované částicové filtry, i když u těch pro benzinové motory se neočekává tak rychlé zanášení a servisní komplikace jako u těch dieselových. Ale s definitivními soudy ohledně jejich spolehlivosti si počkejme na to, až budeme znát první servisní poznatky u aut s vysokými nájezdy.
Diesely ale také neustrnuly a kvůli přísnějším požadavkům na čistotu výfukových plynů mají nově třeba systém selektivní katalytické redukce, obecně označovaný termínem AdBlue, tedy vstřikováním technické močoviny do výfuku. A, jak ukazují první zkušenosti uživatelů a servisů, starostí s tím bývá docela dost. Například nezbytné dolévání močoviny mnoho motoristů přesvědčilo, že už diesel nechtějí, i když by jim třeba dával ekonomický smysl. Je to prostě nekomfortní.
Poslední trendy na trhu ale ukazují, že diesely se už tolik neprodávají. Může za to ale skutečnost, že některé automobilky přestaly naftové motory v nejprodávanějších modelech nabízet. Například v novém modelu Škoda Fabia už diesel nekoupíte. U mnoha automobilek a modelů tak zbyly jen benzinové, případně hybridní motorizace.
Srovnáním provozních nákladů a započtením nákladů servisních dnes ale nejde jednoznačně říci, které řešení je výhodnější. Takové to pravidlo, že benzinový motor se více hodí na krátké trasy a nízké nájezdy, už také nemusí platit vždy, protože známe zážehové motorizace, kterým krátké městské trasy vyloženě nesvědčí (1.2 TCE od Renaultu jako příklad za všechny, ale klidně můžeme ukázat na ostatní motory s přeplňováním a přímým vstřikováním benzinu).
Klidně to můžeme shrnout tak, že benzinový motor je dnes servisně a uživatelsky stejně náročný jako ten dieselový. Spotřebu má diesel sice nižší, ale zas to bude znát právě na dražším servisu. Kdo chce tedy opravdu šetřit na palivu, spíše by měl změnit styl jízdy za úspornější a případně se podívat po alternativním pohonu.
Oblíbené přestavby na LPG ale také nejsou samospásné. Plyn je sice levnější, ale špatně provedené přestavby mohou přinášet drahé problémy. Nevýhodou jsou také povinné atestace a třeba omezení vjezdu do některých podzemních parkovišť. U vozů na CNG je to podobné, tam zase bývá omezující dojezd a kapacita nádrží, takže vůz některým lidem velkou část cest jezdí na klasický benzín. A tím se výhodnost značně snižuje.
Někteří vidí jako řešení hybridy a hlavně plug-in hybridy, které je možné dobít doma ze zásuvky a ony pak ujedou třeba 20 až 50 km jen na elektřinu. Ale taková auta jsou stále velmi drahá a na trhu ojetin je moc nepotkáváme, rozhodně tedy ne za „ojetinové“ ceny. To spíše narazíte na nějaký klasický hybrid, který se nedobíjí ze zásuvky. Třeba systém ve vozech Toyota můžeme doporučit jako velmi spolehlivé a účinné řešení. Ale smysl dává spíše jen těm, kteří jezdí převážně po městě a blízkém okolí. Takže na ty dlouhé dálniční etapy tady stejně vždycky bude nějaký silný diesel.
Na trhu ojetin je pak vždycky nejlepší jít po tom nejspolehlivějším řešení. A tam už klidně můžeme hodit moderní diesel a downsizovaný zážehový motor s přeplňováním a přímým vstřikováním paliva do jednoho pytle. Je to vidět často i na cenách, že mezi ojetými benzinovými a dieselovými verzemi rozdíly nejsou.
Jakém palivu byste dali přednost vy? Napište nám do diskuze
