Chcete například Porsche Cayenne nebo Audi Q7 za 200 tisíc? Máte ho mít. Jen se ale připravte na to, že oprava příplatkových prvků výbavy vás může finančně zruinovat. A to doslova
Trh ojetých vozů poskytuje poměrně široké možnosti a u těch běžnějších aut si můžete doslova vybírat, jaký motor a výbavu si koupíte. Navíc právě mezi ojetinami jsou ty lepší a luxusně vybavené verze aut dostupnější než na trhu nových vozů. Stačí se podívat například na ceny prémiových ojetin od Audi a Mercedesu, které se dají sehnat mnohdy levněji než Octavia nebo Passat.
Tedy i s omezeným rozpočtem se člověk nemusí smiřovat s velmi chudou výbavou a dopřát si tak může skutečně luxusní a plně vybavený vůz. Jenže je to u ojetin dobrá cesta? Nebylo by lepší spíše hledat auto, které plno komfortních prvků výbavy nemá a může být tedy o dost levnější?
Záleží samozřejmě na osobních potřebách a preferencích. Ale pokud zrovna nutně nepotřebujete nic víc než klimatizaci, centrální zamykání a slušné rádio (což dnes ve všech autech dostanete standardně), bude možná lepší hledat právě nějaké skromněji vybavené auto. A hned si vysvětlíme, proč.
Všechny věci na autě podléhají běžnému opotřebení a s přibývajícím stářím a nájezdem to bude jen horší. O ojetých aut tak platí jednoduchá poučka: co v autě není, nemůže se rozbít. Proto levné Dacie nepostávají v servisech s banálními závadami. Když v autě není například modul nouzového volání E-call nebo radar adaptivního tempomatu, nebudou takové věci zlobit.
Ale elektronická výbava není jedinou bolestí moderních aut. Tím spíše, že současné elektronické systémy zas tak problematické nejsou, a různé závady se objevují spíše náhodně napříč všemi značkami. Horší je to ale se spolehlivostí složitých systémů pohonu, s převodovkami a také s podvozky. Tam pak ty opravy mohou jít do desítek tisíc korun, a zatímco s nefunkčním tempomatem se jezdit dá, na vyteklých tlumičích a s nefunkčním okruhem selektivní katalytické redukce už nikoliv.
My víme, že ta ojetá Octavia RS vypadá moc pěkně a teď po pěti letech bude za zajímavé peníze. Ale dobře si rozmyslete, jestli vám pak nebude líto měnit za 40 000 Kč všechny čtyři elektronicky řízené tlumiče adaptivního podvozku, které prostě jednou tu výměnu potřebovat budou. Obyčejná Octavia na standardním podvozku nebude chtít takovou investici, tam nestojí nové tlumiče ani čtvrtinu té částky.
To samé se dá říci například o vzduchových podvozcích, kde přestávají jednotlivé „měchy“ časem těsnit, nefunguje kompresor a podobně. Tohle se týká především prémiových aut, ale i některé běžnější vozy mají tyto prvky již standardně. Vždycky si před koupí přes VIN číslo auta nechte výbavu vozu rozklíčovat, ať víte, co všechno ve voze je a má být. Některé věci opravdu potřebovat nemusíte a navíc mohou zrovna u konkrétního auta být dost problematické.
Třeba natáčení zadní nápravy je sice položka zajímavá, ale musí fungovat. Neděláme si ale iluze o stavu takového zařízení po deseti letech a více než 200 000 km u nějakého běžného ojetého auta. A samostatnou kapitolou jsou pak karbon-keramické brzdy, dodávané u některých rychlých prémiových vozů. Takové Porsche Cayenne možná seženete i za méně než 200 tisíc, ale právě výměna keramických brzd nebo vzduchového pérování vás pak může stát i více než čtvrt milionu korun.
Rizikové a mnohdy zbytečné prvky se ale neomezují jen na podvozek a brzdy. Najdeme je i kolem motoru, protože moderní auta musí vyhovovat velmi přísným emisním normám. Tady už to sice zbytečné věci nejsou (jsou vynucené přísnější emisní normou), ale je pak otázka, jestli by nebylo lepší si koupit třeba starší verzi stejného auta, které ještě tyto emisní složitosti mít nemuselo.
Typickým příkladem je u dieselů poměrně složitý okruh selektivní katalytické redukce, pod který se vžilo obchodní označení AdBlue. To máte navíc nádrž, čerpadlo, čidla ve výfuku... A to všechno se může rozbít. Praxe je taková, že to u všech aut všech značek napříč celým trhem opravdu zlobí. Pokud si můžete vybrat, chtějte starší verzi stejného auta, ještě bez těchto složitostí. Nebojte, emise takové auto plní. A vy budete mít o starost méně. Navíc, současní hysterie kolem AdBlue také na klidu moc nepřidá.
Také si dobře rozmyslete, jestli si nutně musíte kupovat čtyřkolku. Na kvalitních pneumatikách vyjedete na horách také a pohon všech kol vyžaduje pečlivější a hlavně dražší servis. Navíc právě u ojetin bývají systémy pohonu všech kol zanedbané a vyžadují pak mimořádné investice. Stejně tak opatrně s automatickou převodovkou, ale tady lze pochopit, že automat si kupujete, protože prostě chcete. A jste smířeni s vyšší servisní náročností, zejména pokud jde o dnes hojně rozšířenou dvouspojkovou převodovku.
Některé drahé složitosti najdeme ale i v komfortní výbavě. Ačkoli vyhřívané čelní sklo patří mezi velice užitečné prvky, hlavně pro zimní období, je potřeba myslet na to, že jeho výměna může stát klidně dvacet tisíc korun, zatímco obyčejné sklo stojí třetinu. To samé platí třeba o adaptivních světlometech, které sice mohou výborně svítit, ale i menší ťukanec, když třeba nedobrzdíte, se umí pořádně prodražit. Klasické světlo na obyčejné auto stojí kolem pěti tisíc, bi-xenon nebo světlo LED klidně třicet tisíc. Určitě v případě takto vybavených aut zvažte havarijní pojistku, protože i menší ťukanec na předek, ještě když má auto v nárazníku schovaná parkovací čidla či radar adaptivního tempomatu, může znamenat škodu za sto až dvě stě tisíc, ani nevíte jak.
Pořád se ale bavíme o funkčních věcech, které mohou někteří zájemci ocenit. Kdo hledá sportovní auto, asi mu bude možnost nastavovat si různé jízdní režimy motoru a podvozku vyhovovat, kdo zas jezdí hodně a často v noci, ten ocení již zmíněná kvalitnější světla.
Ale některé prvky jsou opravdu zbytečné. Mezi nimi lze zmínit třeba panoramatické prosklené střechy. Jsou těžké, u některých aut dokonce praskají. Pokud je pak střecha posouvací, mechanismus je velmi náchylný, dostává se do něj špína, zasekává se a do aut teče. Prosklené střechy jsou podle nás opravdová zbytečnost.
Asi lze žít i bez příplatkových navigací a dotykových displejů palubních infotainmentů, ale tady už si mnohdy vybírat nemůžete, protože je prostě dostanete. Značkové navigace ale potřebují pravidelné aktualizace, které jsou samozřejmě placené. To běžná navigace v mobilu, třeba od Googlu nebo populární Waze, udělají lepší a spolehlivější službu. A jsou zdarma a pravidelně aktualizované.
Naším cílem rozhodně není odrazovat od koupě pěkně vybaveného auta, ale pokud nutně adaptivní podvozek, natáčecí zadní nápravu, panoramatickou střechu a „chytrá“ LED světla nepotřebujete, hledejte raději nějaké skromněji vybavené auto. Zaprvé bude levnější a zadruhé s ním bude méně starostí v servisu. I tak vás ale vždycky odveze tam, kam potřebujete.
Bez jaké výbavy byste se u svého auta neobešli? Napište nám do diskuze.
