V roce 1932 se jako první objevil model Peugeot 301 a do příchodu nového Peugeotu 308 se vystřídalo 10 generací. Jedna číslovka ale v řadě chybí, a to Peugeot 303, který nikdy neexistoval, přestože mohl
Z časové řady se potom vymyká Peugeot 309, který se objevil mezi modely 305 a 306. Od roku 2000 získaly vozy této řady dva tituly Auto roku. „Trojková série“ zanechala také nepřehlédnutelnou stopu v rallye. Na počátku 30. let, uprostřed hospodářské krize, zareagovala značka Peugeot na požadavky náročných zákazníků a představila model Peugeot 301. Ten se pak v letech 1932–1936 prodával jako sedan, limuzína, kupé, kabriolet a roadster. Poháněl ho motor o objemu 1 465 cm3 a výkonu 35 koní. Vozů Peugeot 301 se vyrobilo celkem 70 500.
V roce 1936 jej vystřídal Peugeot 302, kterého se do roku 1938 vyrobilo 25 100 exemplářů. Byla to doba, kdy automobilky objevovaly aerodynamiku vozů a model 302 byl toho příkladem. Jeho světlomety byly zabudovány za mřížkou masky chladiče, přední část byla zeštíhlená a odpovídala stylu převzatého z modelu Peugeot 402, nazývaného „vřeteno ze Sochaux“. Toto řešení bylo velmi úspěšné, a proto se značka rozhodla použít stejnou linii pro svou „střední“ řadu, kterou Peugeot 302 reprezentoval. Vůz dokázal jet na tuto dobu neuvěřitelnou rychlostí 100 km/h.
Vývoj trojkové řady přerušila válka, a proto Peugeot 303 nikdy nevznikl. Produktová řada byla zastavena na tři desetiletí až do příchodu modelu Peugeot 304, který byl představen v roce 1969 na pařížském autosalonu. Vůz byl k dispozici jako sedan, kupé, kabriolet i jako osobní a užitkové (prosklené) kombi. Cílem modelu Peugeot 304, který si zachoval technický základ Peugeotu 204, bylo obsadit segment střední třídy. Od modelu 204 se však 304 lišil tím, že jeho přední část měla svislou mřížku chladiče a ve verzi sedan byl o 15 cm delší (414 cm oproti 399 cm – verze kombi je však delší pouze o 2 cm, délka činí 399 cm oproti 397 cm u vozu Peugeot 204). Z modelu 204 si Peugeot 304 zachoval rozvor a střední část karoserie. Záď se ovšem prodloužila. Modernizovaná přední část s lichoběžníkovými světlomety se podobala přídi vozu Peugeot 504. Model 304 byl působivě prostorný, což bylo u rodinného sedanu klíčové kritérium.
Mezi roky 1969 a 1979 byl Peugeot 304 vyroben v počtu téměř 1 200 000 kusů, takže byl komerčně velmi úspěšný. V letech 1970–1972 se prodával také na trhu v USA. Pro americký trh byl však příliš malý a prodalo se pouze 4 000 kusů. V roce 1973 prošel faceliftem. O dva roky později se však se přestaly prodávat verze kupé a kabriolet, sedan zůstal v prodeji až do roku 1979.
Peugeot 305 byl uveden na evropský trh v roce 1977 jako nástupce modelu Peugeot 304. K dispozici byly dvě verze karoserie: čtyřdveřový sedan a pětidveřové kombi se zvláštním prvkem v podobě sklopné zadní lavice. Toto kombi, navržené ve spolupráci se studiem Pininfarina, bylo k dispozici i v užitkové verzi. Peugeot 305 převzal zmodernizovanou platformu vozu Peugeot 304, stejně jako jeho benzinový motor o objemu 1,3 litru. Od svých zahraničních konkurentů se odlišoval zejména pohonem předních kol, motorem uloženým napříč a čtyřmi nezávisle zavěšenými koly. Peugeot 305 se na trhu rychle prosadil díky své vynikající jízdní stabilitě, prostornému interiéru a komfortu na úrovni vyšších segmentů. V součtu všech karosářských verzí ho bylo vyrobeno více než 1,6 milionu kusů.
Sedan Peugeot 305 posloužil jako základ experimentálního programu VERA, jehož cílem bylo zlepšit hospodárnost vozů budoucí generace. První prototyp VERA 01, představený v roce 1981, měl o 20 % nižší hmotnost a o 30 % nižší aerodynamický odpor. Program VERA, který probíhal pět let a jehož záběr se rozšířil i na motory, měl značný vliv na vývoj modelů Peugeot 205, 405 a 605.
Prodeje Peugeotu 305 zpomalil příchod modelu Peugeot 309 v roce 1985. Třistapětka tak v roce 1989 definitivně ukončila svoji kariéru. Nicméně za jejího nástupce v modelové řadě nebyl považován zmíněný model 309, nýbrž Peugeot 405, který přišel v roce 1987.
Peugeot 309, vyráběný v letech 1985–1994 v Poissy, ve Španělsku a ve Velké Británii, byl prvním skutečným „kompaktem“ značky v moderním slova smyslu. Nejednalo se již o klasický čtyřdveřový tříprostorový sedan, jako byly modely 304 a 305, ale o pětidveřový hatchback. S délkou 405 cm byl o 19 cm kratší než model 305 (424 cm ve verzi sedan). Vůz byl inspirován modelem Talbot Horizon, ale měl vlastní styl i platformu. Dveře si však vypůjčil z Peugeotu 205, přední a zadní část měl prodlouženou a výklopná záď vytvářela skleněnou bublinu.
Model 309 byl uveden na trh v pětidveřové verzi a o dva roky později, v roce 1987, se začal nabízet také jako třídveřový. Tehdy byl představen také model 309 GTI s motorem převzatým z modelu 205 GTI. S tímto motorem o objemu 1,9 litru a výkonu 130 k Peugeot 309 GTI dokázal zrychlit z 0 na 100 km/h za 8 vteřin a dosahoval maximální rychlosti 205 km/h. V roce 1989 dostal model 309 GTI motor MI16 o výkonu 160 koní z vozu Peugeot 405 a stal se z něj Peugeot 309 GTI 16, impozantní kompaktní sportovní vůz, k němuž měla konkurence velký respekt. Kariéra modelu 309 skončila v roce 1994. Do té doby se ho prodalo více než 1,6 milionu kusů.
V únoru 1993 uvedla značka na trh Peugeot 306. Nahradil v rámci modelové řady vyšší verze Peugeotu 205 a model Peugeot 309. Do roku 2002 se vyráběl a montoval na nejméně 9 místech po celém světě a stal se bestsellerem ve své kategorii. Prodalo se ho téměř 2,85 milionů kusů. Od roku 1993 byl k dispozici ve třídveřové a pětidveřové verzi, v roce 1994 se k němu přidala čtyřdveřová verze a atraktivní kabriolet, který navrhlo a vyrobilo studio Pininfarina. Vůz byl na ženevském autosalonu 1994 vyhlášen nejkrásnějším kabrioletem roku. Ocenění „kabriolet roku“ získal následně i v roce 1998.
Peugeot 306 se vyznačoval vynikající stabilitou a jízdními vlastnostmi, zejména v případě sportovních verzí, kterými byly Peugeot 306 XSI a Peugeot 306 S16. Velkolepá a nezapomenutelná verze MAXI s výkonem 285 koní znamenala v roce 1996 po desetileté přestávce velký návrat značky Peugeot do rallye. V letech 1996 a 1997 s ním Gilles Panizzi vyhrál silně zastoupený francouzský šampionát v rallye a rovněž několik soutěží na asfaltu v rámci mistrovství světa v rallye, kde se utkal s mnohem silnějšími vozy World Rally Cars, například v korsické rallye v letech 1997 a 1998.
