Vilém pracuje již několik let v pražském autobazaru. Denně prodá i několik aut, nicméně občas je takový prodej okořeněn pořádnou dávkou adrenalinu. To když se zákazník vytasí s otázkou, která není z nejběžnějších.
Ani současná situace, kdy musí mít všechny prodejny ojetých i nových aut zavřeno, neznamená pro Viléma volný čas. Komunikuje s klienty, kteří mají zájem o online prodej, domlouvá převoz vozů k prohlídce nebo realizuje videoprohlídky, což je pro něj úplně nová zkušenost. Přesto si však našel trochu volného času, aby se podělil o zajímavé okamžiky, které během svého působení na této pozici zažil.To, že se zákazníci v autobazaru běžně ptají na cenu, technický stav vozu, počet ujetých kilometrů nebo například možnost poskytnutí slevy, asi nikoho nepřekvapí. Jsou to naprosto standardní otázky, které k takovému obchodu patří. Jsou ale i otázky, které tzv. „vykolejí“ i zkušeného prodejce. Některé ho údajně rozesmály, jiné zase rozzlobily, ale téměř všechny prý nakonec skončily uzavřením obchodu a spokojeným zákazníkem. A jaké otázky považuje Vilém za ty nejméně uvěřitelné? „Jsou to otázky, které kdybych sám neslyšel, tak neuvěřím, že je skutečně mohl v dané situaci někdo položit,“ říká Vilém a začíná sypat z rukávu ty nejzajímavější:
Dá se tam dokoupit automat? Manželka neumí řadit
Starší klient, přibližně ve věku 60 let, vybíral pro svoji manželku ojetý Peugeot 208. Vybíral docela dlouho aby nakonec z asi šesti vozů zvolil bílý model z roku 2013 za cenu okolo 130 tisíc korun. Auto se mu velmi líbilo, vyzkoušel ho při zkušební jízdě a rozhodl se, že jej koupí. Druhý den se ale ozval, jestli by do vozu nešla dokoupit automatická převodovka, protože manželka, která dlouho neřídila, má údajně problém s řazením. Prostě si myslel, že zajede do servisu a za nějaký příplatek dokoupí automatickou převodovku. Nabízela se sice výměna vozu, ale Peugeot 208 ale nebyl zrovna v tu dobu s automatickou převodovkou k dispozici. Manželka proto k autu dostala ještě několik kondičních hodin v autoškole a s autem se údajně naučila jezdit bez sebemenších problémů.
Vozím tchýni a ona je docela tlustá. Když se do auta nevejde, můžu ho vrátit?
Klient si vybral zánovní Škodu Fabia a nic nenasvědčovalo tomu, že by obchod mohla zhatit jeho tchýně, která v tu dobu byla asi 100 kilometrů daleko. Po skončení zkušební jízdy se totiž zákazník zeptal, jestli by mohl auto vyměnit, kdyby se do něj špatně nastupovalo jeho tchýni, která nemá zrovna postavu modelky. Po dlouhé konzultaci s manželkou nakonec auto koupil, ale v jednu chvíli se zdálo, že tchýně dostane přednost a bude se vybírat větší, i když dražší, Octavia.
A tohle tlačítko je na co?
Zákazník poptával levné SUV s pohonem 4x4 v ceně do 150 tisíc korun. Za takovou cenu toho moc v nabídce není, přesto nakonec vybral Renault Koleos z roku 2013, které jeho požadavkům vyhovovalo. U nastartovaného motoru se zdálo, že je to snad automechanik, motor poslouchal div ne fonendoskopem, na karoserii hledal případné známky oprav, zkoumal na zvedáku stav výfukové soustavy, podvozku, brzd i tlumičů. Když ale mělo dojít ke zkušební jízdě, posadil se za volant a s ledovým klidem se zeptal: „A tohle tlačítko je na co?“. Po sdělení, že se jedná o tlačítko, kterým se startuje a vypíná motor, opět s ledovým klidem odvětil, že to se určitě brzo rozbije a auto si nekoupil.
Nemůže být ten motor vepředu? Manžel ho tam má taky
Mladá dáma chtěla malé autíčko do města a zamilovala se do bílého tříválcového Renaultu Twingo v atraktivní bíločervené kombinaci. Málokdo to ví, ale tohle auto má skutečně motor, nebo vlastně spíš motůrek, vzadu. Přímo pod podlahou zavazadlového prostoru. No a protože doma měl manžel Renault Megane klasicky s motorem pod přední kapotou, domnívala se zákaznice, že lze takovou variantu mít i u Twinga. Situace se sice vysvětlila, ale zákaznice si nakonec vybrala krásné červené Mini. Sice o několik let starší než bylo Twingo, ale s motorem pod přední kapotou.
