Sedan s označením C5 byl sice jedním z pilířů Citroenu, další nový sedan asi z bran této automobilky jen tak nevyjede. Doba si prostě žádá své a teď je to úplně jiné auto. Je to C5 Aircross. My jsme s jeho benzínovou verzí 1,6 strávili hodně příjemný týden.
Stará pravda říká, že nikdy nedostaneš druhou šanci udělat první dojem. Ano, to je pravda. Je ale také pravda, že ne vždy je první dojem ten správný dojem. A to u modelu C5 Aircross platí dvojnásob. Je totiž fakt, že náš první dojem z auta byl trochu rozpačitý. Tedy abychom byli přesní – z jeho exteriéru. Efektní bílá perleťová barva autu moc slušela, ale co ty červené doplňky? To se nám opravdu nelíbilo. Naštěstí se ukázalo, že to není součást standardní výbavy, ale že barvu doplňků lze zvolit i méně výstřední. Celkově ale auto působí velmi elegantním dojmem. Nebýt těch červených doplňků, klidně by v něm mohla odjet nevěsta ke svatebnímu oltáři. Z boku pak auto vypadá tak, že by si trouflo i na lehčí terén, to jsme však nezkoušeli a maximem našich terénních zážitků zůstala polní cesta. Ostatně, podle různých průzkumů napříč automobilkami se s vozem kategorie SUV, nebo crossoverem, pustí do terénu méně než 5 % jejich majitelů.
Hned po usednutí do vozu nás zaujal interiér, který se použitými materiály i svým zpracováním přibližuje interiérům vozů z prémiové kategorie. Kožená sedadla s masážní funkcí, efektní dvoubarevná přístrojová deska, digitální přístrojový panel, nebo třeba skvěle padnoucí volant. To vše vytvářelo skvělou atmosféru a i při cestě dlouhé několik stovek kilometrů jsme z vozu nevystupovali unaveni nebo rozlámáni. Možná je trochu zbytečné mít v rodinném voze pádla řazení pod volantem, ale tu a tam, když potřebujete rychle podřadit a předjet, je možná využijete. Osmistupňová automatická převodovka ale řadí skvěle a pomáhat jí budete muset opravdu jen výjimečně.
Při jízdě si hned všimnete, že auto jede jak na vzduchovém polštáři. Jízda je neskutečně plavná a pohodlná. Může za to nový systém odpružení, který u Citroenu nazvali Progressive Hydraulic Cushions. Jsou to v podstatě tlumiče s hydraulickými dorazy. Funkci plní stejnou, jako kdysi revoluční hydropneumatické odpružení. Někomu se sice může zdát, že jízda je až moc plavná a připomíná projížďku na člunu. Ale nebojte. Špatně vám rozhodně nebude. Naopak. Jde o návykovou záležitost a jak říká klasik: „Kdo jednou zkusil, nechce jinak…“
Pod kapotou jsme měli benzínový motor 1,6 Pure tech s výkonem 133 kW. Na delší cesty je to naprosto dostačující výkon, navíc při spotřebě 5,9 l/km, kterou jsme na konci týdenního testu odečetli z palubního počítače, takový výkon opravdu potěší. Dynamika motoru je skvělá, spolupráce s automatickou převodovkou téměř bezchybná. Proč „téměř“? Nabízí totiž režim tzv. plachtění, tedy něco jako jízdu na neutrál. Jenže to musíte ručně přepnout jízdní režim do módu Eco. A na to se při cestování mnohdy zapomene, takže palivo neuspoříte.
A jaké je tedy zhodnocení týdenního testování? Skvělé rodinné auto s dobrou dynamikou i spotřebou. Auto, které nabídne slušnou porci elegance, užitných vlastností i trochu té extravagance V dalších týdnech budeme mít k testu stejný vůz s naftovým dvoulitrem. Jsme zvědavi, jestli bude výrazně lepší. Zatím zvedáme palec pro benzín. Ono navíc při dnešních cenách paliv ten diesel asi stejně moc ekonomičtější nebude. Ale uvidíme, necháme se překvapit.