Někdy by bylo levnější jezdit taxíkem, než si kupovat nové auto. Jenže vlastní auto před domem dává přeci jen určitý pocit svobody. A právě takové auto se nám dostalo do ruky. Renault Clio 1,2 z roku 2013 má najeto necelých 15 tisíc kilometrů a uvnitř ještě voní novotou. Majitelka se o vůz pečlivě stará a veškerý servis, spojený s pravidelnými prohlídkami, realizuje výhradně ve značkovém servisu Renault. Pod kapotou má sice základní „dvanáctistovku“, ale na ježdění po městě občasný výlet za Prahu to bohatě stačí. V takovémto stavu a nízkými kilometry auto v ČR nekoupíte. Nejlevnější Clio 1,2 z roku 2013 začíná na ceně 130 tisíc korun, má za sebou ale porci téměř 150 tisíc kilometrů.
Foto: David ŽídekČtvrtá generace populárního francouzského hatchbacku se dostala na trh v říjnu 2012 a vydržela do roku 2019. Ještě dnes můžete u dealerů narazit na skladové či předváděcí kusy, případně na velmi atraktivní roční ojetiny s nízkým nájezdem do 10 000 km. Jak přišla nová pátá generace, bude tohle Clio nyní cenově výhodné. U nás v konkurenci Fabie to nemělo Clio nikdy tak lehké, ale neprodávalo se špatně. Renault nabízel různé cenové akce, atraktivní kombinace výbav a prodlouženou záruku, což zájemce často zlákalo. Zájem byl také o praktickou verzi kombi. Statistiky poruchovosti TÜV Report nevidí Clio, i přes průměrně nízké nájezdy, v moc pěkném světle. Poslední roky se Clio potácí na spodní části tabulky, ale ono záleží na tom, s jakými motory se tenhle Renault prodává. Jednotka 1.2 TCE, o které bude řeč dále, je největším zdrojem potíží. Pak se majitelé potýkají spíše se sporadickými závadami palubního infotainmentu.
Foto: David ŽídekRozhodně se nedá říci, že by Clio bylo špatné a nekvalitní auto. Hodně záleží také na specifikaci a vozy s jednoduchým motorem a skromnou výbavou nebudou mít moc důvodů zlobit. Vozy, o které se majitelé starají a dodržují servisní plán, pak bývají obvykle spolehlivé. Základní motorizací je atmosférická čtyřválcová dvanáctistovka, prodávaná ve verzích s výkonem 65 nebo 73 koní. Na dálniční přesuny v plném obsazení to sice není žádná sláva, ale jinak je to velice spolehlivý a nenáročný motor. Díky nepřímému vstřikování paliva nemá zvýšené nároky na kvalitu benzínu a ani nevyžaduje nějaký opatrnější přístup k servisu. Olej měňte po roce nebo 15 000 km, nezapomeňte po 120 000 km nebo šesti letech vyměnit rozvodový řemen a po 120 000 km také vyměňte olej v mechanické převodovce. Pak tenhle motor vydrží a jako jediný má šanci sloužit dlouhá léta bez mimořádný oprav. Reálná spotřeba se dá udržet mezi 6 a 7 litry na 100 km.
Foto: David ŽídekNaproti tomu druhá dvanáctistovka, prodávaná pod označením 1.2 TCE, je motorový průšvih. Tenhle motor proslul rychlou degradací oleje, jeho spotřebou, karbonováním, vytaháváním rozvodového řetězu a dalšími celkem poměrně drahými závadami. Pro správnou funkci vyžaduje aditivovaný benzín s vyšším oktanovým číslem, výměny oleje po 10 000 km a stejně do budoucna představuje snad i větší hrozbu drahých oprav než složitý diesel. Nejrizikovější je tento motor v dovozech bez servisní historie. To je lepší volbou přeplňovaný tříválec 0.9 TCE, který má nepřímé vstřikování, jednoduché turbo a poměrně robustní mechaniku. Ten naopak třeba v Daciích ukazuje, že umí levně a spolehlivě sloužit. Verze s výkonem 90 koní a točivým momentem 140 Nm pak uděluje Cliu slušnou dynamiku se spotřebou okolo 6 l/100 km. Pro lepší dynamiku doporučujeme tankovat benzín s oktanovým číslem 98, ale není nutností. Jde o to, že motor nemá účinný mezichladič stlačeného vzduchu, takže aby zabránil klepání, musí snížit plnící tlak a tedy i výkon. Zajímavé je, že třeba ve verzi na LPG (plyn má vyšší oktanové číslo) má při plné zátěži o trochu vyšší výkon. Celkově je to ale spolehlivý motor, určitě lepší než rizikový čtyřválec 1.2 TCE.
Foto: David ŽídekKdo toho najezdí hodně, případně vyžaduje nízkou spotřebu, asi bude hledat diesel. Jednotka 1.5 dCi se z dřívějšího průšviháře vypracovala v opravdu spolehlivý motor. Potřebuje ale kvalitní aditivovanou naftu a pečlivý servis – každý rok nebo 15 000 km nový olej. Také se k motoru za studena chovejte s citem a pravidelně ho projíždějte mimo město, ať se regeneruje drahý částicový filtr. Přesto periferie sloužící k redukci emisí mohou po letech zlobit a je pak otázka, jestli se motor s pětilitrovou spotřebou nafty vyplatí proti benzinové jednotce s reálně maximálně sedmilitrovou spotřebou, ale výrazně levnějším servisem. Zájemci o automatickou převodovku mají u Clia jedinou možnost a to šestistupňový dvouspojkový automat. Ten se dával jen k benzinovému motoru 1.2 TCE. A ten si rovnou můžete škrtnout. Pak se ještě automat objevil u dieselu, takže pokud chcete Clio a nechcete řadit, zůstává kombinace s dieselem jediná akceptovatelná. Spolehlivost dvouspojky je zatím slušná, ale z principu věci nesmrtelná tahle převodovka nebude. Životnost sady spojek se odvíjí od stylu jízdy, obvykle vydrží kolem 150 000 km.
Celkově lze ale Renault Clio IV. generace považovat za slušné a se správným motorem i spolehlivé auto. Antikorozní ochrana moderních renaultů je velmi dobrá a ojetiny za sebou obvykle nemívají vražedné nájezdy. Auto českého původu s úplnou servisní historií bude dobrá koupě a není důvod nákup takové ojetiny někomu rozmlouvat.
