Hotely a penziony jsou stále zavřené, a tak možná mnoho dvojic při jízdě autem napadne zajet na nějaké odlehlé místo a zažít intimnosti ve voze. Tu a tam to ale může skončit úplně jinak, než by si aktéři přáli
Každý to asi nezažil, ale každý o tom určitě někdy přemýšlel. O čem? No přeci o sexu v autě. Současná doba tomu navíc hodně nahrává. Hotely a penzióny jsou zavřené, počasí ještě nějakému polehávání na prohřáté louce nepřeje a tak se naskýtá varianta hrátek v autě. Podle těch, co to již někdy zkusili, to jde snad v každém autě, malý Fiat 600 nevyjímaje. To ostatně potvrdil i Štěpán Šafránek v legendárních Básnících. Riziko takové akce se ale skrývá úplně někde jinde, a dvojici v autě to většinou dojde až když je pozdě. Sám jsem se do takové situace dostal.
Rizikem hrátek v přírodě je současné počasí. Zemina je nasáklá vodou, v noci ještě trochu mrzne, přes den je nad nulou a svítí sluníčko. Co to udělá s lesní cestou, ví každý lesník, řidiče z města to ale možná v daný okamžik nenapadne. Alespoň ne ve chvíli, kdy na takovou cestu vjede. Lesní cesty totiž většinou na svém začátku vypadají poměrně sjízdně, ale čím více se jede dál, tím více hrozí riziko, že cesta bude podmáčená a rozbahněná. Rozjeté auto do takového místa většinou bez problémů zajede, jenže jakmile řidič zastaví je zle.
Auto zůstane stát v několikacentimetrové vrstvě bahna a pohyby uvnitř vozu jej často posunou ještě o nějaký ten milimetr až centimetr níže, v tom horším případě pak může auto třeba sklouznout z hrany polní cesty do rozmáčeného žlabu plného bahna. Rozjet se potom z takového místa je skoro nemožné. Co teď? Jestliže zrovna nesedíte ve voze 4x4, budete mít na pár minut a možná i hodin o zábavu postaráno. Nikdo vás z bláta nevytáhne, partnerka auto určitě nevytlačí, navíc se začíná stmívat a padat déšť se sněhem. Romantika je pryč, nastoupit musí pragmatické přemýšlení a alespoň nějaké řidičské schopnosti.
Zapomeňte na rady dát pod kolo gumový kobereček z auta. Jakmile se guma navlhčí, je kluzká jako led a rozhodně vám nepomůže. Také zapomeňte na to, že ze situace vyváznete čistí a že vaše boty budou ještě někdy k použití. Nebudou. K vyjetí ze zabahněné lesní cesty pomohou větve, které dejte nejen pod poháněná kola, ale zkuste s nimi pokrýt co nejdelší úsek zabahněné části cesty. Podívejte se, jestli není po pár metrech možnost alespoň jednou stranou vozu jet po zpevněném povrchu.
Někdy se také vyplatí pokusit se rozjet na opačnou stranu, než je výjezd z lesa. To ale pouze v tom případě, že tím směrem je cesta pevná a nerozbahněná. Následně můžete zkusit s rozjetým autem rozbahněný úsek projet. Ale pozor, s rychlostí to nesmíte přehnat. Mohli byste poškodit auto, případně na kluzkém podkladu sklouznout do ještě větší prohlubně.
Ten pocit, když skoro po hodině s autem vyjedete na pevný úsek lesní cesty, je nepopsatelný. Stejně tak jako ten, když na konci této cesty lesníci v mezičase zavřeli závoru, která byla otevřená, a které jste si při vjezdu do lesa vůbec nevšimli. Ale to už je zase na jiný příběh.
