Je to v současné době nejžádanější cenová kategorie ojetých vozů. Jenže v autobazarech začínají takové vozy citelně chybět. Který tedy vybrat aby dlouho a dobře sloužil a zároveň nabídl vysokou míru užitné hodnoty?
V cenové relaci do 200 000 Kč je výběr ojetých aut velice slušný a vlastně si může zájemce dopřát auto z prakticky jakékoli kategorie. Výhodou vyššího rozpočtu je zpravidla to, že si lze dopřát novější auto s menším nájezdem, lepší výbavou a silnějším motorem, ale pořád se jedná o koupi ojetého vozu, takže bez prvních vstupních investic se to ani tak neobejde a vždycky je potřeba postupovat opatrně a dobře vybírat.
Škoda Rapid
Foto: David ŽídekNejprve se všichni Rapidu smáli, že je to jen předražená dacie, ale brzy je smích přešel. Vyprofiloval se jako velice spolehlivé a na provoz levné auto, po kterém český kupec (na kterého už byla Octavia moc složitá a drahá) čekal. Zlobivá čtrnáctistovka TSI s problémovým automatem DSG u nás skoro není, nejlepší je v Rapidu motor 1.2 TSI. Opatrně s dieselem 1.6 TDI, naštvaný služební řidič si na něm mohl vybíjet vztek na svého zaměstnavatele, že mu nenadělil Superba v kůži. Rapid nikdy nebyl o výbavě a luxusu, ale o tom, aby vás odvezl. A to dělá skvěle. Když pak pružný a úsporný čtyřválec 1.2 TSI skončil a nahradil ho jen vlažně přijatý tříválec 1.0 TSI, vzali potenciální kupci showroomy a bazary útokem. A dobře udělali, protože starší motor s válcem navíc lépe jede, má příjemnější projev a nekazí se. V reálném světě má i nižší spotřebu kolem 6 l/100 km než tříválec, který si klidně vezme i osm litrů. V Rapidu už byla od počátku spolehlivější verze motoru 1.2 TSI s pevnějšími řetězovými rozvody, po faceliftu pak na chvíli ještě přišel naprosto skvělý motor generace EA211 s řemenovými rozvody. To je vůbec nejlepší motor do téhle škodovky.
Jednoduchá konstrukce Rapidu je obrovskou výhodou, protože se na něm nemá co pokazit a když už, levně se to opraví. Jestli někdy něco bude zlobit, tak občas selže spínací skříňka, ale to je oprava za tisícovku. Po větším nájezdu se ale připravte na nutné opravy a výměny spotřebního materiálu. Nic není nesmrtelné a spojka, brzdy a pak filtr pevných částic a EGR ventil u dieselu rozhodně ne. Ale i tak se to může z dlouhodobého hlediska velice vyplatit. Tohle je vážně dobré auto.
Volkswagen Passat B7
Passat je takový český sen. Je opravdu obrovský, ve verzi kombi praktický a nekončeně prostorný a hlavně je tichý a pohodlný. Modernizovaný model prodávaný od roku 2010 se zlepšil po stránce spohlivosti, ale pořád se musí mít zájemce na pozoru. Špatná koupě znamená spirálu ohromných investic a drahých oprav. Je potřeba se smířit i s vyššími cenami dílů a práce, přeci jen je to premiovější auto. Aspoň že si s technikou už poradí spousta garážových specialistů. Největším problémem jinak velmi slušného auta jsou naprosto vražedné reálné nájezdy. Ono je to vidět na tachometrech prověřených aut českého původu, která mají dnes reálně najeto přes 300 000 km, někdy i mnohem víc. První firemní řidiči s passaty za tři roky najezdili obvykle 150 000 km, pak už to druzí majitelé tolik nepřeháněli. Kdo se ale stará, bude mu Passat sloužit, jen už té péče bude potřebovat víc.
Jistotou je diesel 2.0 TDI, ale pozor na servisní historii, dost motorů se kvůli oddalovanému servisu zadřelo nebo jim spadl ventil do válce a to je pak konečná stanice. Vzhledem k cenám ojetin se často už ani nevyplácí opravovat a jen rozprodat zbytek na náhradní díly. Ideální je Passat v předokolce s manuálem. Čtyřkolky a automaty umí po vysokých nájezdech draze zlobit, hlavně vinou zanedbané údržby, jak lidé v převodovkách a systému 4x4 nemění olej. Benzínový motor moc smysl nemá, leda tak základní 1.4 TSI s novým rozvodovým řetězem. Jednotka 2.0 TSI by byla zajímavá, ale je servisně náročná jako diesel a má drahé příslušenství (např. elektronické tlumiče za 50 000 Kč).
Kia Ceed II
Korejci udělali nejlepší možný krok, jaký mohli. Vzali obrovský rozpočet, dali ho Němcům a řekli: „Udělejte nám takové auto, jako je Golf!“ A výsledek se opravdu podařil. Kia Ceed (a příbuzný Hyundai i30) jsou jedny z nejlepších a nejspolehlivějších aut ve své třídě. Soukromé kupce pak oslovila sedmiletá záruka na Kiu a vstřícná cenová politika. Hodně je kritizována cena dílů a práce, ale mimo oficiální servisní síť nestojí běžný spotřební materiál jako spojka či brzdy o nic víc než na Focuse nebo Octavii. Drahé jsou jen specifické díly, třeba přední světla či čelní sklo, takže raději nebourejte. Když už auto vypadne ze sedmileté záruky (nebo najede více než 150 000 km), ještě to ale žádná katastrofa není. Naopak, je to velmi spolehlivé a kvalitní auto, na kterém automobilka nešetřila. Takže zatímco Golfům kolabují rozvody, převodovky se rozlétají na prvočinitele a reznou, Kie jezdí dál a chtějí jen běžný servis. I motory se povedly, zamrzí jen omezená nabídka vozů se spolehlivým automatem.
Spolehlivý a silný diesel 1.6 CRDI je to nejlepší, co lze v téhle třídě koupit. Částicový filtr vydrží přes 300 000 km a motor potřebuje jen pravidelný servis a kvalitní naftu. Benzinové motory ujdou a i přímovstřiková 1.6 GDI je dobrá, jen chce aditivované palivo a jednou za týden pořádně protáhnout po dálnici, ať nezačne karbonovat. Motor 1.4 CVVT obvyklý v základních verzích je trochu riziko. Když už, chtějte novější verzi se sníženým zdvihovým objemem, které už neodchází katalyzátor a nebere olej.
Ford Focus III
Třetí generace Focusu je stále velice dobrá a široká nabídka ojetin srazila ceny dolů. Jízdní vlastnosti pořád patří mezi nejlepší ve své kategorii, ale Focus nabídne i slušnou prostornost a ve verzi kombi také praktičnost. Škoda jen trochu přeplácaného interiéru s přetlačítkovaným a komplikovaným středovým panelem. Ale dá se na to zvyknout. Kvalita zpracování je také lepší, i když úrovně korejských vozů i30 a Ceed tenhle Focus nedosahuje a bohužel je vidět i velmi kolísavá kvalita jednotlivých kusů. Z motorů jistotou zůstala atmosférická benzinová šestnáctistovka, která je nenáročná a spolehlivá. Někteří šoféři se ale její otáčkovou náturou nechali unést natolik, že zapomněli včas měnit olej. Písty se vydřou a motor začne olej brát, takže po větších nájezdech pozor. Velmi slušný je litrový tříválec EcoBoost, ale mohou ho potrápit úniky chladící kapaliny a vadné turbo za třicet tisíc, i když dnes už většinou bývá u ojetin vše vyřešeno na záruku. Šestnáctistovka EcoBoost jede hezky, ale některým kusů může prasknout píst.
Naopak dříve rizikový motor 1.6 TDCI je tu už dobrý, jen ale kupte kus s co nejmenším nájezdem, nechte upravit olejovou vanu motoru tak, aby šel vypustit celý starý olej a jezděte pro novou náplň nejpozději po 15 000 km. Stejné poučky platí i pro Peugeoty a Citroeny s konstrukčně totožným motorem 1.6 HDI. Velice dobrý je motor 2.0 TDCI (vychází z 2.0 HDI koncernu PSA), ale s pěknou výbavou a rozumným nájezdem se pod 200 000 Kč ještě shání docela těžko. Pozor na dvouspojkoý automat Powershift, už některé majitele vyděsil nutnou opravou za šedesát tisíc. Největší riziko je v neprověřených dovozech bez historie. Focus bývá oblíbeným firemním autem či „spotřební věcí“ na operativní leasing. Je riziko, že takové auto nevidělo servis celé roky a bude mít už velmi unavený motor.
