Podle zákona smí jet řidič jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na níž má rozhled, tedy aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou
Přemýšleli jste někdy, jakou rychlostí byste měli jet, jestliže je v mlze vidět například jen na dvacet metrů? Během těch dvaceti metrů totiž musíte nejen zareagovat a šlápnout na brzdu, ale také zcela zastavit. Podle průzkumů se u řidičů do reakční doby započítává optická, psychická i svalová reakce. Celková reakční doba pak závisí na úhlu zaměření pohledu a pohybuje se od zhruba 0,4 do 1,5 s. Průměrná reakční doba přes pedál je 1,2 s a přes volant 0,9 s.
Budeme-li tedy počítat s celkovou průměrnou reakční dobou 1 sekunda, pak i při rychlosti 30km/h urazí vozidlo více než 8 metrů, než vůbec začne brzdit. Při viditelnosti 20 metrů pak zbývá pouhých 12 metrů na úplné zastavení vozu. Osobní automobil by to měl zvládnout, autobus nákladní auto nebo naložená dodávka už ale bude mít pravděpodobně problém.
Zákon číslo 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému stavu pozemní komunikace a mimo jiné musí jízdu přizpůsobit povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat. Smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na níž má rozhled, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou (odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista a podobně).
Řidiči by proto měli v současné době počítat s nepříznivým počasím a přizpůsobit tomu rychlost jízdy. Podzimní počasí s sebou přináší také zhoršenou sjízdnost komunikací. Vozovka se vlivem spadaného listí a vlhkosti stává více kluzkou a zvyšuje se tím nebezpečí smyku. Počítat je třeba také se sníženou viditelností a prvními námrazami. Zejména v ranních hodinách mohou být silnice na mostech nebo v lesních úsecích namrzlé.
Velice opatrně by se měli řidiči chovat při předjíždění a v mlze raději vůbec nepředjíždět. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku, minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka.
Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.
Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení.
Jak rychle jezdíte v mlze? Počítáte s reakční dobou? Napište nám do diskuze
