Při jízdě ve městě se jen 7 % cyklistů cítí velmi bezpečně, 20 % se cítí spíše bezpečně, ovšem celých 45 % pocit jistoty nemá. Na vině je pravděpodobně chybějící vzájemný respekt mezi automobilisty a cyklisty
Webový magazín WeLoveCycling se v reakci na mimořádný nárůst zájmu o jízdu na kole rozhodl zjistit více o vztahu Čechů k cyklistice, a zrealizoval proto ojedinělý výzkum o zvycích a plánech českých cyklistů.
V populaci je ve věkových skupinách 15 – 65+ zastoupeno 51 % aktivních cyklistů, tedy osob, které na kole jezdí alespoň několikrát za rok, k tomu se přidává 15 % obyvatel, kteří se označili za sváteční jezdce. Autoři v rámci studie definovali šest hlavních skupin cyklistů. Aktivních cyklistů se dotazovali na vztah ke sportu, technice nebo na pocit bezpečí při pohybu ve městě či v přírodě. Z hlediska pohonu je zajímavé, že zatímco k používání elektrokola se nyní přihlásilo 17 % dotazovaných, z těch, kteří do roka plánují koupi nového bicyklu (36 % osob na základě výsledků výzkumu), o elektrokole uvažuje 38 % z nich.
Oproti běžným obyvatelům jsou mezi cyklisty častěji muži a s mírně nižším věkovým průměrem. Většina z dotazovaných souhlasila s tvrzením, že usedá na kolo hlavně proto, aby podpořila vlastní zdraví. Celkem 38 % dotazovaných velmi souhlasí s prospěšností jízdy pro tělesnou kondici, 47 % spíše souhlasí. Podobně silným argumentem pro jízdu na kole je relaxace (77 %). Více než dvě třetiny z dotazovaných aktivních cyklistů v kalendářním roce 2021 usedly na kolo pravidelně: 32 % jezdilo několikrát týdně, 35 % několikrát měsíčně.
Autoři v rámci studie odhalili mezi aktivními cyklisty šest hlavních skupin podle jejich vztahu k cyklistice: od nadšených sportovců, přes osoby preferující výlety na silnici nebo v terénu a obyvatele spoléhající na bicykl jako na dopravní prostředek, až po převážně seniorní uživatele, pro něž je typické využívání elektrokol. Samostatnou kategorii představují lidé, kteří sice umí jezdit na kole, ale nechtějí být s cyklistikou vůbec spojováni, protože ji považují za nebezpečnou.
Největší podíl ve výzkumu mají shodně tzv. silniční a terénní výletníci – tyto dvě kategorie zaznamenaly mezi aktivními cyklisty srovnatelný podíl 22 %. Výzkum tedy neurčil mezi bikery často probírané téma, zda je více těch, kteří preferují hladký asfalt, nebo příznivců přírodních stezek. A nepotvrdila se ani tradovaná rivalita mezi silničními a terénními jezdci, protože někteří uživatelé vlastní více druhů kol a například v kategorii těch, kteří upřednostňují pevný povrch, je mnoho cyklistů sedlajících krosová neboli trekingová kola s robustnějším rámem obvykle s odpruženou vidlicí, ale užšími pneumatikami.
Třetí nejpočetnější skupinou jsou uživatelé kol jako dopravních prostředků. Charakterizuje je vyšší věk (v průměru 50 let) a na kolo usedají často, výzkumníci jich zaznamenali 18 %. Nejvyšší věkový průměr (54 let) je charakteristickým rysem čtvrté významné skupiny uživatelů elektrokol. Tvoří 13 % cyklistické veřejnosti a rádi jezdí na výlety, kolo méně často považují jen za dopravní prostředek. Jen o procento méně bylo aktivních sportovců, pro něž jsou důležité výsledky a rádi se účastní i závodů. Jsou to častěji muži nižšího nebo středního věku, mnohdy ještě svobodní.
Poslední, šestou skupinou, jsou lidé, kteří na kolo usedají, jen když musí, a s cyklistikou vůbec nechtějí být spojováni, protože ji považují za nebezpečnou aktivitu – těch bylo ve výzkumu 13 %. Mezi jejich nejčastějšími důvody bylo zmíněno, že cyklisté nerespektují automobilové účastníky provozu (36 %), omezují dopravu (30 %) a cyklistika je podle nich nebezpečná pro ostatní účastníky provozu (29 %).
Naprosto dominantní v české cyklistické populaci je horské kolo. Celkem 41 % z dotazovaných vlastní MTB, 22 % odpovědělo, že má městské kolo, následují uživatelé silničních kol (20 %), krosové či trekingové kolo používá 19 % respondentů. Výrazné zastoupení mají elektrokola, kterých bylo mezi dotazovanými 17 %. Do budoucna se však poměr může rychle změnit. Při dotazu na plán nákupu kola během roku 2022 totiž 36 % odpovědělo kladně a z nich 38 % dotazovaných uvedlo, že uvažuje o elektrokole.
Špatnou zprávou je otázka bezpečnosti cyklistů. Při jízdě ve městě se jen 7 % cítí velmi bezpečně, 20 % se cítí spíše bezpečně, ovšem celých 45 % pocit jistoty nemá. Jiná situace je při jízdě mimo město. Tam se 64 % cyklistů cítí bezpečně, ovšem 17 % dotazovaných se ani mimo městskou aglomeraci bezpečně v sedle necítí. Negativně se k bezpečnosti dopravy na kole vyjadřovali hlavně lidé, kteří na kole sice jezdí, ale neidentifikují se jako cyklisté. Právě ti zvláště na jezdce na silnici pohlížejí jako na nebezpečnou součást provozu.
Jakou máte zkušenost s cyklisty ve městě? Napište nám do diskuze.
