Hledal ojetý Mercedes s malým kilometrovým nájezdem a nízkou cenou. Až při technické kontrole ale zjistil, že koupil auto původem z Albánie, kde šlo dvakrát přes střechu a pojišťovna ho dala na odpis
Údaj na tachometru bývá pro mnohé zájemce o ojeté auto rozhodující. Je ale velkou chybou stavět ho mezi ta nejdůležitější kritéria. Klíčový je reálný technický stav a původ vozu. Přesvědčil se o tom i David M., který si na inzerát koupil ojetý Mercedes. Stav tachometru byl necelých 90 tisíc a cena byla více než příznivá. Auto se nacházelo v italském autobazaru, kam David obratem vyrazil. Auto v bazaru koupil a vrátil se do Čech v domnění, jak skvěle nakoupil.
Až 80 procent ojetých vozidel je opraveno po nějaké nehodě. Jestliže zájemce o vůz není odborníkem, jen velmi těžko takovou opravu odhalí
Martin Foltýn; CarTrax
Při vyřizování dovozových dokladů a následné technické kontrole ale vyšlo najevo, že Mercedes je sice původem z Itálie, následně byl ale provozován v Albánii, kde měl těžkou nehodu. Pojišťovna vyhodnotila nehodu jako totální škodu a vůz šel na odpis. Auto ale šikovná autodílna opravila a prodala zpět do Itálie, odkud si ho následně David přivezl.
Vůbec by mě nenapadlo, že se můžu napálit. Zajímala mě hlavně servisní knížka a stav tachometru. Že je auto po hodně těžké nehodě jsem prostě nepoznal
David M; Olomouc
David celou situaci řeší prostřednictvím právníka s italským prodejcem a snad s reklamací uspěje. Bude ho to ale stát nemalé úsilí, čas a také finanční prostředky. Je to totiž klasická ukázka toho, že při nákupu ojetého auta není číslo na tachometru všechno.
Důležitým, a v podstatě rozhodujícím faktorem, by vždycky měl být celkový technický stav auta. A zajímat byste se vždy měli i o servisní historii a původ auta. Věděli jste třeba, že auto s německým techničákem může být ve skutečnosti třeba z Rumunska nebo Turecka?
Čím starší auto, tím víc podvodů
S omezeným rozpočtem si člověk moc vybírat nemůže a čím víc majitelů se na autě vystřídalo, tím hůře se jeho celková historie bude ověřovat. Jeden ztratí tenhle papír, druhý někde zašantročí servisní knížku, třetí ho naboural a čtvrtý prodal bokem originální litá kola. Inu, po deseti, patnácti letech v provozu nebude žádné auto dokonalé.
Také by bylo chybou si myslet, že v Německu se auta nestáčí a že jen Češi jsou podvodníci. U nás se dá kilometrová historie ověřit poměrně snadno. Web ministerstva dopravy nabízí možnost zkontrolovat si jakékoli VIN číslo auta. Možností jsou i další služby jako například Cebia nebo carVertical, které jsou sice zpoplatněné, ale nabídnou nejen informace o stavu ujetých kilometrů, ale také o případných servisních zásazích nebo pojistných událostech.
Ideální variantou je samozřejmě fyzická prohlídka vozu. Například česká společnost CarTrax na přibližně 350 místech po celé České republice vůz fyzicky zkontroluje a to včetně kontroly stavu ujetých kilometrů, pojistných událostí a stanovení rozpočtu na případné opravy.
Velký nájezd nemusí vadit
Vysoké číslo na tachometru ale není automaticky signál toho, že je konkrétní auto špatné. Pokud má vůz kompletní servisní historii, prodávající doloží seznam prováděných oprav a vůz jinak dobře funguje, není důvod koupi takového auta rozmlouvat. Udržované auto s vyšším nájezdem zkrátka může být dobrá koupě, pokud o něj bylo postaráno.
Stačí se podívat na nabídku srovnatelných aut. V jakém stavu mají interiér? Jak se chovají při jízdě? Uvidíte, že polovina prodávaných aut s polovičním indikovaným nájezdem vypadá na první pohled hůře a také hůře jezdí. Čím to asi bude? Buď jsou všichni ostatní řidiči hulváti, anebo je zbytek aut stočený.
I málo jeté auto může být vrak před smrtí
Bylo by také chybou si myslet, že málo ojeté auto nebude mít technické problémy a bude v pořádku. Samozřejmě, že je ta pravděpodobnost menší, ale nevhodný styl jízdy, zanedbaný servis a nekvalitní palivo se na stavu auta podepíšou velice rychle. Navíc je velký rozdíl, jestli auto najelo 100 tisíc kilometrů výhradně po městě nebo stejnou porci kilometrů absolvovalo při dálničních přesunech.
Asi také víte, že moderní auta mají mnohdy velice dlouhé servisní intervaly, před kterými spíše varujeme. A právě auta z operativních leasingů, která nejsou v majetku uživatele, nemívají ten servis zrovna dvakrát pečlivý. Některé nezbytné servisní úkony pak leasingová firma dokonce úmyslně vynechává. Typicky se jedná třeba o výměny oleje v automatické převodovce či systému pohonu všech kol. Pro některé vozy, třeba modely koncernu Volkswagen s převodovkami DSG a systémem pohonu všech s mezinápravovou spojkou, je ale zanedbávání takových servisních úkonů velice rizikové.
Pozor na podvody z dovozu
Bohužel nejdou podvody s tachometrem zcela vyloučit ani u poměrně mladých aut. To, že někdo stočí patnáctiletého naftového passata, je tak nějak pochopitelné, ale tyhle podvody se dělají i s mnohem mladšími auty. A odhalit to je velmi těžké.
Klasickým podvůdkem je stočení dovezeného auta před první českou STK, kde se kilometry teprve poprvé zapisují. To, co se dělo s autem před tím, tak vůbec nikdo nemusí vědět. A dokonce to nemusí vědět ani překupník, který auto k nám veze. Auta z operativních leasingů totiž mnohdy stáčí první uživatelé za hranicemi pravidelně. Proč? Protože mají sjednaný pronájem třeba jen na 12 000 km ročně. Ale oni najedou mnohem víc. Takže před každým každoročním servisem či kontrolou auto stočí, aby neplatili za nadlimitní kilometry.
Protože ale auto jede vždy do servisu na prohlídku už s „upraveným“ tachometrem, vůbec se to nedá zjistit. Tenhle podvůdek prvnímu uživateli ušetří dost peněz a vyplatí se mu dát vždycky někomu sto eur za upravení tachometru, protože za nadlimitní kilometry by platil mnohem víc. Výsledek? Tříleté auto má na tachometru necelých 40 000 km, ale ve skutečnosti má najeto třeba trojnásobek.
Teď si řeknete, že 120 000 km ani tak není nic hrozného, ale když se měl podle servisního plánu už podruhé měnit olej v převodovce a jednou rozvody, ale neměnilo se to ještě ani jednou, tiká v neudržovaném autě časovaná bomba. Další kupec tak snadno překročí limitní interval a pak ho někde potká vážná porucha. Nelze tak ani moc spoléhat na servisní historii a choulostivé věci je lepší vyměnit preventivně.
Největší riziko masivního stočení jsou ale bývalá taxikářská auta. Vozy z fleetů taxikářských firem, ve kterých se střídají řidiči v třísměnném provozu, mohou za rok najet klidně 200 až 300 000 km. Stačí projet inzeráty a určitě najdete třeba bývalý taxikářský Mercedes třídy E, který má po třech letech najeto půl milionu kilometrů nebo i víc. Pokud je o takové auto postaráno, nemusí to být vyloženě špatná koupě, ale musí tomu odpovídat cena vozu. A asi je vám jasné, co udělá podvodník. Vyplatí se mu vyměnit volant, pedály, prosezenou sedačku řidiče a pořád na tom vydělá, když prémiové auto stočené třeba o 400 000 km prodá za plnou cenu.
Důkladnou prohlídkou auta ale zjistíte, jak na tom auto je. Vysoký nájezd nelze schovat na celkovém stavu podvozku a spodku auta, motor pravděpodobně už bude místy propouštět provozní kapaliny a levnější díly budou značně zkorodované. Viditelné stopy také budou na přední části auta, která bude poškozená od kamínků. Interiér také často povrzává. Znovu ale připomínáme, že takové auto nemusí být vyloženě špatné, pokud vyššímu reálnému nájezdu odpovídá cena.
Zajímal by vás při nákupu ojetého auta pouze stav tachometru, nebo byste si nechali prověřit i jeho technický stav? Napište nám do diskuze
