Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech, jenže právě v zemích východní Evropy, konkrétně v České republice, v Rumunsku a na Slovensku, bylo tempo zlepšování nejpomalejší.
Česká republika v porovnání s jinými zeměmi Evropy zaostává v přípravě na přechod k elektromobilitě. Vyplývá to z nejnovějšího vydání každoroční analýzy EV Readiness Index, kterou pravidelně zveřejňuje leasingová společnost LeasePlan. Průzkum odhalil zvětšující se rozdíl mezi vývojem na Západě a v zemích bývalého východního bloku. Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech, jenže právě v zemích východní Evropy, konkrétně v České republice, v Rumunsku a na Slovensku, bylo tempo zlepšování nejpomalejší.
Úroveň vládních pobídek je u nás a také na Slovensku vůbec nejslabší
Martin Brix; Generální ředitel LeasePlan Česká republika
EV Readiness Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a také rozsah vládních pobídek.
„Právě úroveň vládních pobídek je u nás a také na Slovensku vůbec nejslabší. Zatímco většina vyspělých ekonomik pracuje se systémem dotací na nákup elektromobilů, v naší zemi zatím řidiči s takovým stimulem počítat nemohou,“ říká Martin Brix, generální ředitel společnosti LeasePlan Česká republika.
Analýza EV Readiness Index mapovala, jaká situace byla v jednotlivých státech v roce 2020. Například v Rakousku činila dotace na nákup plně elektrického vozidla nebo automobilu s vodíkovými palivovými články 5000 eur, cena vozu přitom neměla překročit 60 000 eur. U plug-in hybridů (vyjma vozů s dieselovým agregátem) byla dotace 2000 eur. V Německu u elektromobilů s cenou pod 40 000 eur dosahovala dotace 6000 eur, v případě hybridů to bylo 4500 eur. V kategorii vozů s cenou od 40 000 do 65 000 eur se tyto částky snižovaly na 5000 eur, respektive 3750 eur. Česká republika žádné přímé dotace na nákup elektrických vozidel neposkytovala.
„Ceny vozidel jsou u nás největší překážkou pro razantnější nástup elektromobility. Přesto i v Česku zájem o tento pohon roste, a to hlavně ve firemní sféře. Vidíme to u svých zákazníků. Výrazně přibývá společností, které vyžadují konkrétní informace a analýzy ohledně elektromobility a jednotlivých typů elektromobilů i jejich provozu. Někteří zákazníci na základě našeho doporučení přistoupili k objednávce vozidel. Ukazuje se totiž, že elektrické vozy jsou už dnes v určitých případech i ekonomicky zajímavou volbou. Týká se to třeba rozvážkových firem působících v městských aglomeracích. Jestliže stát přijde s atraktivními pobídkami na nákup elektromobilů, jejich prodeje začnou růst výrazně rychleji než dosud. Zároveň to bude další impuls k rozšiřování nabíjecí infrastruktury,“ konstatuje Martin Brix. Loni podle Svazu dovozců automobilů dosáhl v České republice podíl vozidel poháněných úplně anebo částečně elektřinou na celkových registracích nových vozů 2,4 %.
Pokud jde o hustotu nabíjecí infrastruktury, podle studie byla loni v České republice dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, v průměru 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horšího výsledku dosáhlo už jenom Polsko, Slovensko a Řecko. Oproti tomu v Nizozemsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91. O něco lépe si vedeme v počtu rychlonabíjecích stanic umístěných na dálnicích. V průměru máme na každých 100 kilometrech dálnic 40 rychlonabíjecích stanic, vedeme si tak lépe než třeba Dánsko, Finsko nebo Francie. Největší komfort mají v tomto ohledu k dispozici Norové se 789 rychlonabíjecími stanicemi na každých 100 kilometrech dálnic a Britové s 218 rychlonabíječkami, v Rakousku jich mají 68 na každé stovce dálničních kilometrů.
Klíčová zjištění letošního vydání průzkumu EV Readiness Index:
- Téměř všechny sledované evropské země vykazují ve srovnání s loňskou analýzou vylepšené skóre, což signalizuje zvýšenou připravenost na elektromobilitu na celém kontinentu. Míra zlepšení se však výrazně liší.
- Na nástup elektrických vozidel jsou nejlépe připraveny Nizozemsko, Norsko a Velká Británie. Naopak nejnižšího skóre dosáhly Česká republika, Rumunsko a Slovensko, tyto tři země zároveň vykazují nejpomalejší míru zlepšení, což jen podtrhuje rozdíly mezi západní a východní Evropou z hlediska připravenosti na elektromobilitu.
- Průzkum ukázal, že elektromobily nebyly nikdy dostupnější. V jedenácti zemích jsou už levnější než adekvátní modely se spalovacími motory, pokud jde o celkové náklady na provoz (tedy podle ukazatele TCO).
- V průměru zaplatí řidiči elektromobilů na daních 63 % částky, než jakou musí uhradit majitelé konvenčních vozidel. Nejlépe jsou na tom v této souvislosti Irsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Velká Británie, v těchto zemích totiž řidiči elektromobilů neplatí vůbec žádnou daň.
- Nabíjecí infrastruktura v Evropě stále zaostává, přičemž právě ta je klíčem ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu. Ačkoli v roce 2020 došlo k dalšímu pokroku v oblasti nabíjecí infrastruktury, míra zlepšení ve skutečnosti poklesla – zatímco v roce 2020 analýza zaznamenala 43% nárůst nabíjecích stanic napříč kontinentem, v roce 2019 došlo k 73% navýšení jejich počtu. Podle studie ani v nejlépe hodnocených zemích ještě není nabíjecí infrastruktura zdaleka dostatečná.
